Článek
Povinné nošení roušek, omezení hromadných akcí, lokální lockdowny, zákaz kouření na veřejnosti. Toto všechno a mnohé další jsou současná pravidla, která zavádějí různé země napříč světem za účelem snížení nákazy koronavirem. Co hrozí za jejich porušení?
Pokuty
V řadě evropských zemí se kvůli rapidnímu nárůstu případů nákazy koronavirem zvyšují pokuty, které mohou lidé dostat za nedodržování nařízení. Například Itálie ve středu rozšířila povinnost nošení roušek na veřejnosti i ve venkovních prostorách pod pokutou až do 1000 eur (až 27 000 Kč). Země rovněž prodloužila nouzový stav do konce ledna.
Lidem, kteří nedodržují nařízení o povinném nošení roušek, bude policie udělovat pokuty i v Polsku. Zatím je rozdávala jen málo. Výjimku dostanou pouze ti, kteří u sebe budou mít lékařské potvrzení, že ji ze zdravotních důvodů mít nemusejí. Od soboty Poláci budou muset nosit roušky i venku.
Pokutu za ignorování nošení roušek dostanou také obyvatelé Slovenska, kde byl mimo jiné od 1. října zaveden nouzový stav. V zemi platí povinnost nosit roušky až na výjimky i v exteriéru. Za porušení tohoto pravidla hrozí pokuta ve výši 1000 €.
Podle průzkumu deníku Welt am Sonntag sedm největších německých měst rozdalo od dubna více než 35 000 pokut za porušení koronavirových nařízení. Vybrané pokuty dosáhly částky celkem 3 milionů eur, uvedl web. Zákony v Německu rovněž umožňují závažné prohřešky proti karanténním opatřením trestat nejen jako přestupky, ale i jako trestný čin. V takových případech hrozí pokuty v řádu tisíců eur, ve výjimečných případech i několikaleté vězení.
Ve Velké Británii se na konci září pokuta za porušení pravidla o počtu účastníků společenských akcí či nenošení roušky zdvojnásobila na 200 liber (bezmála 6000 korun). Pro lidi, které policie přistihne při porušení nařízené izolace, se pokuty nově zvýší až na 10 000 liber. Zvýšení pokut zřejmě přichází v reakci na studii vědců z univerzity King's College London, v níž se uvádí, že více než 80 procent obyvatel Británie nedodržuje zásady izolace, pokud u sebe pozná příznaky onemocnění covid-19 anebo bylo v kontaktu s někým, u koho se koronavirus potvrdil.
Za porušení povinné karantény ale nehrozí jen finanční sankce. Jihokorejský soud poslal na půl roku do vězení muže za lhaní úřadům o tom, kde se nacházel v době, kdy měl pozitivní test na koronavirus. Prokuratura podle Reuters tvrdila, že se kvůli němu infikovalo nejméně 80 lidí, a žádala pro něj dvouletý trest.
Soudnímu procesu rovněž podle webu Haaretz čelí až 900 Izraelců poté, co odmítli zaplatit pokuty za porušení restrikcí nařízených kvůli šíření koronaviru, přičemž podle webu lze očekávat, že pokutu platit odmítnou další tisíce lidí.
Státní dohled
V řadě zemí také panují obavy, že trasovací prostředky, které mají vlády k dispozici, jim mohou poskytnout další nástroj ke sledování občanů.
Například Německo podle webu The Guardian spustilo začátkem dubna aplikaci pro sledování příznaků koronaviru, která má vládě poskytnout nepřeberné množství údajů týkajících se zdraví. Účelem aplikace mělo být monitorování vývojových vzorců viru. Brzy ale byla silně kritizována, vyšlo totiž najevo, že aplikace sdílí osobní údaje prostřednictvím mediátorů Big Tech a umožňuje německým zdravotním úřadům přístup k datům uživatelů i po odstranění aplikace.
Až v červnu Německo vydalo aplikaci Corona-Warn, která šifrované informace uživatelů ukládá lokálně na chytrých telefonech každého z trasovaných občanů.
Restaurace jsou v Německu povinny shromažďovat kontaktní údaje návštěvníků, aby jim v případě výskytu ohniska nákazy mohly být zaslány příslušné informace. Pod hrozbou pokuty až 50 € je nutné poskytnout přesné informace. Podobná opatření již platí v Británii nebo na Novém Zélandu. Na Novém Zélandu musí hosté uvést nejen datum a čas vstupu, ale také celé jméno, adresu, telefonní číslo a e-mailovou adresu.
Pod dohledem jsou i obyvatelé Ruska, a to především ti nejstarší. Tak například v moskevských divadlech se konaly razie za účelem identifikace důchodců starších 65 let, kteří porušují pravidla o izolaci, uvádí web A News. V Rusku mají totiž všichni lidé starší 65 let nařízený povinný domácí režim. Během razie bylo identifikováno několik lidí, proběhly s nimi preventivní rozhovory a bylo vydáno oznámení, že by měli zůstat doma, uvedl hlavní inspektor OATI Jan Popovský.
