Článek
Výzkumníci Hugo Zeberg a Svante Pääbo se zabývali skupinou genů neboli haplotypem, který moderní člověk zřejmě zdědil po člověku neandertálském. Tento haplotyp se vyskytuje asi u 16 procent obyvatel Evropy a zhruba u poloviny obyvatel jižní Asie.
V Africe a východní Asii se naproti tomu prakticky nevyskytuje. Moderní lidé a neandertálci se v různých okamžicích dějin Země křížili, a vyměňovali si tak i genetickou informaci, upozornila agentura AP.
Geny, které lidé získali po neandertálcích, mohou být podle nové studie rizikovým faktorem při onemocnění covidem-19. Dalšími jsou věk, pohlaví a zdravotní stav. Nejčastěji se jako rizikový faktor uvádí obezita, cukrovka či srdeční problémy.
Zeberg a Pääbo, kteří pracují na Karolinském institutu ve Stockholmu a Institutu Maxe Plancka v Lipsku, ve své studii tvrdí, že vůbec nejvyšší výskyt neandertálského haplotypu je v populaci Bangladéše, kde se vyskytuje až u 63 procent lidí. Podle nedávných britských studií je přitom riziko úmrtí na covid-19 u lidí s původem v Bangladéši až dvakrát vyšší než v průměrné populaci.
Podle studie zveřejněné v časopise Nature je riziko, že budou muset pacienta s covidem-19 připojit na plicní ventilaci, až třikrát vyšší, má-li ve své genetické výbavě neandertálský haplotyp.
„Je do očí bijící, že genetické dědictví po neandertálcích má tak tragické následky v současné pandemii,“ uvedl Pääbo. „Proč tomu tak je, musíme co nejrychleji zjistit,“ dodal.
