Článek
Je to pořád stejný kus plechu se reflexním povrchem. Dokonce od stejného dodavatele.
Jenže jednou ho silničáři koupí za 705 korun, podruhé za téměř 1200. A nikomu to nepřijde divné. Natož aby pátral, jestli cena není předražená.
Seznam Zprávy ve čtvrtek popsaly příběh zakázky za 45 milionů vypsané Krajskou správou a údržbou sinic Středočeského kraje. A jak tento tendr na nákup žlutých plechových pásek montovaných na svodidla mohl být ušitý na míru pozdějším vítězům. Podle firem z oboru stanovili silničáři tak přísné a omezující podmínky, že téměř nikdo nemohl uspět.
Ale pak je tady ještě druhá část příběhu – cena.
Společnost Dosa Plus, která společně s firmou 3K značky v soutěži o zakázku zvítězila, totiž účtovala za jednu pásku 1190 korun, zatímco v roce 2018, kdy dostala od středočeských silničářů bez otevřené soutěže dvě menší zakázky na montování pásek, chtěla 705 korun.
Během roku tedy najednou zvedla cenu za metr plechu pokrytého reflexní vrstvou a jeho montáž na svodidla o 485 korun.
Reportér Seznam Zpráv oslovil firmy, které mají tyto pásky v nabídce. Ukázalo se, že jsou schopné je dodat kolem pětistovky i s montáží.
„Já bych dal cenu 500 korun. A ještě bych na tom opravdu, ale opravdu hodně vydělal,“ potvrdil jeden z manažerů, který – stejně jako ostatní – v obavě ze ztráty jiných veřejných zakázek nechtěl vystupovat veřejně.
Kus plechu za 1190 korun
K ceně je důležité dodat, že reflexní svodidlová páska, kterou nyní kupují středočeští silničáři, není nic světoborného. Jedná se o kus slabého plechu potaženého speciální reflexní vrstvou. Ke svodidlu se normálně přišroubuje.
Středočeské silničáře rozdíl 485 korun mezi dvěma totožnými zakázkami nijak nezaujal. Vedení silničářů nepátralo, proč teď nakupuje dráž než před rokem.
Náměstek silničářů Oldřich Vondruška v písemné odpovědi uvedl, že v zakázce nešlo jen o montáž reflexních pásek (ale také o tlumiče nárazů na svodidla) a je na dodavateli, jak promítne náklady do jednotlivých dodávaných položek. Tedy že mohla vítězná firma tlumiče nárazů dodat levněji a přihodit cenu na reflexní pásky.
A navíc jsou tady podle náměstka Vondrušky náklady na dopravu: kraj má 8600 kilometrů silnic a nich se budou pásky montovat.
„Tato fakta nejsou obhajobou vítěze, pouze shrnutím, že zadavatel nemůže dopředu predikovat, jak si uchazeči rozloží ceny jednotlivých položek či rozpustí jiné povinné náklady do těchto položek. Od toho je právě otevřené řízení,“ uvedl náměstek Vondruška.
Na otázku, jestli si silničáři zjišťovali, kolik reflexní páska běžně stojí u výrobce, náměstek Vondruška neodpověděl.
O cenách nechtěli mluvit ani zástupci vítězných firem – zmíněné Dosy Plus a společnosti 3K značky, jejichž společná nabídka v soutěži uspěla (jde mimochodem o firmy sídlící na stejné adrese a vlastněné členy jedné rodiny).
„Já k tomu nemám co říct,“ řekl Lubomír Lágner, majitel firmy 3K značky.
A Martin Buriánek z Dosy Plus zase prohlásil, že už z firmy odešel a na nic si nevzpomíná. „Já jsem za působením v téhle branži udělal tlustou čáru a vůbec si už nic nepamatuji, pane redaktore,“ tvrdil Buriánek.
Na otázku, proč se ze silničářských zakázek stáhl, Buriánek pouze odpověděl: „Nebyl to můj šálek kávy.“
Moc náhod najednou, říká právník
Zpět na úvod: podle firem, které neuspěly, je problémem této zakázky vypsané loni na podzim to, že se jen obtížně daly splnit stanovené podmínky.
Například ta, že vítěz už v minulosti reflexní pásky dodával konkrétně na silnice druhých a třetích tříd. To znamená, že za uznatelné reference by se nepočítalo, kdyby nějaká firma pásky instalovala třeba na dálnicích.
Navíc zatím nejsou žluté reflexní pásky v Česku stále příliš rozšířeny. Neboli není moc firem, které s nimi požadované zkušenosti měly. Ale Dosa Plus a 3K značky mohly předložit reference právě díky dvěma už zmíněným zakázkám, které loni získaly bez otevřené soutěže (a šlo o osazení reflexních pásek právě u silnic druhých a třetích tříd) v roce 2018.
Loni na podzim tak firma Dosa Plus mohla jít do velké soutěže za 45 milionů. A konkurenci v ní přebít těmito referencemi. I na Petra Leyera, právníka protikorupční organizace Transparency International, tohle vše působí dojmem, že zakázka byla předem připravená pro konkrétní vítěze. Podle Leyera celý tendr vykazuje „korupční znaky“.
„Je tam moc náhod a zádrhelů, aby to byla jen obyčejná zkažená zakázka,“ zhodnotil Leyer z Transparency International.
Krajští silničáři nedokázali odpovědět na otázku, jaké další zakázky na reflexní pásky se v minulosti v Česku odehrály – a tedy jestli i jiné firmy než vítězné Dosa Plus a 3K značky byly vůbec schopné doložit požadované reference.
Náměstek Vondruška pouze uvedl, že tyto pásky je možné nalézt na státní silnici mezi Kutnou Horou a Kolínem. Odkaz na zakázku ale nepřiložil.
Firmy z oboru si nadto v rozhovorech se Seznam Zprávami stěžovaly, že po vypsání zakázky vlastně ani netušily, jaký produkt po nich silničáři požadují. Zkrátka tyto pásky ani po mnoha letech v branži neznaly.
Na webu Moravskoslezského kraje je možné najít zprávu, podle níž před třemi lety pásky montovali silničáři v Moravskoslezském kraji. Ale ani to nebyla zakázka, kterou mohla získat nějaká firma (a pak s touhle zkušeností nyní soutěžit třeba právě ve středních Čechách).
„Nebyla na to žádná soutěž. Správa silnic si těch pásek několik nakoupila a její lidé je sami namontovali,“ vysvětlila mluvčí moravskoslezského krajského úřadu Nikola Birklenová.
