Článek
Nový dům se 150 bytovými jednotkami, který si vyrábí elektřinu a teplo sám. Je energeticky soběstačný. Podle expertů tak vypadá velmi blízká budoucnost části českých domácností. Shodli se, že do konce dekády se výroba elektřiny promění nejvíc za posledních sto let. Hovořili o tom na konferenci Energetika 2021, kterou uspořádala poradenská společnost EGÚ Brno.
Domácnosti i firmy proto mají řešit, z jakých nových zdrojů budou získávat energii či teplo. Elektřina na burze momentálně podražila na nejvyšší částky v historii, cena za megawatthodinu dosahuje až 2 900 korun. Ač odborníci predikují dočasné zlevnění v následujících letech, do konce desetiletí očekávají zdražení až šedesát procent.
Je za tím odklon od uhlí i jaderné energie a další okolnosti klimatické politiky Evropské unie. Zatímco poptávka nadále poroste, tradičních zdrojů ubude.
„V regionu střední a východní Evropy bude za třicet let chybět obrovské množství elektřiny. Jen u nás budou postupně odstaveny elektrárny zajišťující přibližně polovinu dnešního výkonu a jeho nedostatek začneme pociťovat už mezi roky 2028 a 2031,“ zdůraznil ředitel pro strategie firmy EGÚ Michal Macenauer.
Ne všechny domácnosti však podle něj mají reagovat přechodem na jiné zdroje energií.
„Některé mají elektřinu jen jako médium, kterým nanejvýš vaří a svítí. Jsou to nejčastěji bytové domácnosti a ty budou muset navýšení cen strpět, protože jim nic jiného nezbude. Domácnosti z rodinných domů mohou nahrazovat stávající spotřebu nějakým jiným zdrojem. Nejčastěji tepelné čerpadlo kombinovat třeba s fotovoltaikou na střeše,“ uvedl Macenauer. Jak dodal, možnosti menších domácností jsou v dalších energetických úsporách omezené.
Pro větší obydlí a hlavně velké developerské projekty se však otevřou úplně nové možnosti. Experti doporučují například takzvané kogenerační jednotky, které umožňují společnou výrobu tepla a elektřiny. V současnosti je využívají zejména teplárny po celém Česku. Energii z nich bere třeba bazén v České Lípě nebo prostějovská nemocnice.
„Pro nový developerský projekt s nějakými 150 až 200 byty lze navrhnout kogenerační jednotku o výkonu 50 až 75 kilowattů. V kombinaci s plynovou kotelnou a fotovoltaikou na střeše to energeticky může dávat smysl,“ uvedl Jiří Novák z firmy Gentec CHP, která patří k předním českým výrobcům této technologie.
Týká se to podle něj především nových developerských projektů. U již postavených domů odrazuje od odpojování centrálního zásobování.
„Musel byste kompletně opravit dům, jinak distribuce chladu třeba pro klimatizaci vyjde velmi draho. Na chlazení se totiž v kogeneraci používá voda jako standardní teplomocné médium. A to je velmi nákladné,“ upozornil Novák.
Experti podobné jednotky doporučují především firmám nebo nemocnicím či hotelům, které stabilně spotřebovávají energii. „Samozřejmě je vždy potřeba zvážit poměr ceny a výkonu. Náklady na kogenerační jednotku dělají asi polovinu celkové ceny výroby. Pokud je zdroj dobře provozovaný, měla by být návratnost do osmi let,“ doplnil Novák.
Česko plánuje skoncovat s energií z uhlí nejpozději do roku 2038, ale ekonomická realita diktovaná především cenou emisních povolenek skoncuje s uhlím zřejmě mnohem dříve.
Ke změnám v energetice bude jednotlivce i firmy motivovat také stát. Podle ředitele energetického odboru na ministerstvu životního prostředí Pavla Zámyslického lze z různých operačních fondů a dotačních programů využít do roku 2030 až půl bilionu korun. „Patří sem například Modernizační fond s celkovou alokací přes 300 miliard korun. Žadatel však musí nahradit stávající zdroj energie, aby jasně prokázal úsporu emisí,“ upřesnil.
Podle odborníků se systém distribuce elektřiny a tepla v blízké budoucnosti výrazně promění a přibude malých energetických zdrojů. Elektřinu či teplo budou vyrábět třeba pivovary nebo nemocnice. Dostupnost spotřeby ohlídají takzvaní agregátoři flexibility. „Ti sdruží výkon od provozovatelů jednotlivých zdrojů a budou efektivně řídit jejich nasazení. Na českém trhu jsou už dnes certifikovaní dva, konkrétně společnosti innogy a E.ON,“ uvedl člen představenstva společnosti ČEPS Pavel Šolc.