Článek
Na vinici tráví až dvacet hodin denně. Tvrdá dřina se Milanu Sůkalovi z Nového Poddvorova na Hodonínsku vyplatila. Získal hned dvě ocenění v prestižní celorepublikové soutěži Vinař roku, které se účastní už osmnáct let. Dřív slavil několik dílčích úspěchů, ale titul absolutního vítěze získal až letos. Zároveň s tím si odnesl také ocenění za nejúspěšnější rodinné vinařství.
„V minulých letech jsem měl vína, která byla skvělá. Očekával jsem, že se bez problémů dostanou do finálové osmičky, ale nakonec to nedopadlo. Když to člověk hodně očekává, tak to zrovna nevyjde,“ říká Milan Sůkal. Některé firmy se na soutěž připravují dlouho dopředu. „Pořádají degustace, pečlivě vybírají vzorky. Já těch vzorků tolik nemám, takže jsem přihlásil takřka všechny a dopadlo to dobře,“ doplňuje.
Vinařství patří spíš k menším, rodina obdělává 11 hektarů vinic. Sůkal se smíchem říká, že doteď neměl ani interentové stránky . „Titul je velká reklama. Zjednoduší to obchodování nejen nám, ale i našim obchodním partnerům, kteří naše víno dodávají do restaurací,“ vysvětlil Sůkal. Do soutěže přihlásil celkem čtrnáct vín. „Z těch porota nakonec vybrala pět nejlepších vzorků. Mám radost, že to byly zrovna vlajkové lodě našeho vinařství, které nás reprezentovaly ve finále,“ dodal.
Pořadatelé o vítězi
„Milan Sůkal je opravdu dobrým reprezentantem českého rodinného vinařství. Jeho kolekce vín, která byla ve finále, získala absolutně nejvyšší počet bodů. Největší úspěch mělo jeho červené víno, odrůda Pinot Noir získala 92,67 a 90 bodů. Musím říct, že všichni byli nadšení. Držitel titulu Master of Wine Mark Savage řekl, že byl hodně překvapený a že by se ta vína dala zařadit k těm nejlepším burgundským Pinotům.“
Petr Marek, člen organizačního výboru soutěže Vinař roku
Za svá nejlepší vína považuje Pinot Noir a Ryzlink rýnský. „Pinot je moje srdíčko, kterému se nejvíce věnuji. Nejvíce mě zaměstnává, protože se na rostlinách musí dělat velké redukce. Úroda se u něj snižuje až o polovinu,“ sdělil Sůkal. S odbytem problém nemá. „Naše víno je často dopředu zamluvené, takže nové obchodní partnery moc nehledám. Nemohl bych jim víno prodat,“ vysvětlil.
Vinařství má v rodině tradici. I Milana Sůkala k řemeslu přivedl tatínek. „Na vinici jsem chodíval od mala, ale když jsem byl ještě kluk, tak mě to moc nebavilo ani nenaplňovalo. Kluci vedle hráli na hřišti fotbal a já byl na vinici. Zlomilo se to asi v šestnácti letech. Teď jsem rád, že to tak dopadlo,“ vzpomíná vinař roku.
Nyní na vinici tráví i dvacet hodin denně. „Den začíná někdy okolo půl páté, kdy jsem na počítači a vyřizuji e-maily. Na šestou chodíme do vinice. Jsme tam asi do jedné dopoledne, pak děláme s traktorem a navečer se přesouváme do sklípku,“ říká.
Do budoucna chce rodinnou firmu rozvíjet. „Stavíme nové prostory. Jak skladové, tak reprezentativní. K tomu ještě dva apartmány. Bude to takový tradiční selský dvorek. Bílo modré barvy a folklorní motivy,“ naznačuje Sůkal. Kromě vlastního vína nabízí Sůkal i víkendové pobyty spojené s degustací. „Máme 16 lůžek k ubytování. Víkendy máme plné. Teď během koronavirové krize nás tito privátní zákazníci, kteří sem jezdí, podrželi,“ dodává. Během března, dubna a května nemělo vinařství odbyt do restaurací. Ty byly totiž zavřené.
Další změnou má být nový název. „Od příštího roku se bude vinařství jmenovat jen Sůkal. Dorůstá mi syn, který studuje na vinařské škole ve Valticích. Chci ho více zapojit a také bych byl rád, aby měl z práce na vinici dobrý pocit,“ upřesňuje Sůkal.
