Článek
Jinými slovy podle tradičního přísloví: Musí to dnes udělat tak, aby se predátor Miloš Zeman „nažral“ a Babišova vláda zůstala celá.
Politici divoce spekulují o nejrůznějších kompromisech, aby si ČSSD zachovala svou důstojnost a suverenitu a zároveň nerozpoutala další kolo vyčerpávající války s Milošem Zemanem.
Možností kompromisu je víc. Pokud prezident Zeman splní svou ústavní povinnost a kývne na odvolání ministra kultury Antonína Staňka z ČSSD, bude pro něho na oplátku žádat důstojný odchod. A také záruky, že nový ministr dohlédne na řádné vyšetření kauzy vysokých odměn odvolaného šéfa Národní galerie Jiřího Fajta.
Variantou je také to, že by se novým ministrem kultury nestal místopředseda ČSSD Michal Šmarda, který si to „sám rozmyslí“, a strana na kulturu vyšle někoho jiného, kdo už bude pro prezidenta přijatelnější.
Třetí možností je výměna resortů – ANO si převezme ministerstvo kultury a ČSSD dostane buď školství, nebo místní rozvoj. Ostatně sám premiér Babiš už několikrát zmínil, že Šmarda by se víc než na kulturu hodil na místní rozvoj.
Všechny možnosti mají jednu slabinu – musel by na ně přistoupit svéhlavý prezident, ale také předseda ČSSD Jan Hamáček. Ačkoliv čtyřicetiletý politik jinak umí dělat kompromisy a předcházet konfliktům, tentokrát míří na schůzku do Lán vyhecovaný jako nikdy předtím.
Tuší, že kdyby ustoupil byť o milimetr, kolegové z vedení ČSSD by ho v Lidovém domě snad ukřižovali.
Ale sám Hamáček je naštvaný na prezidenta, s nímž usiloval o urovnání vztahů a hlavně o ukončení vyčerpávající války mezi ním a ČSSD. A on mu místo vděku dělá problémy. Hamáček je také vyprovokovaný vtipy na sociálních sítích, kde si z něj lidé utahují, že je měkký, jak neustále ustupuje.
Pokud prezident odmítne odvolat Staňka a na jeho místo jmenovat Šmardu, Hamáček je připraven vyvést ČSSD z vlády. Chce, aby všech pět ministrů sociální demokracie podalo demisi.
Je docela možné, že právě k takovému cíli směřuje veškeré snažení prezidenta Zemana. Pak by totiž nastala vážná politická krize, a jak známo z minulosti, každá taková situace Zemanovi nahrává a dokonale z ní umí těžit.
Pak by bylo další aranžmá na prezidentovi. Buď by dál nechal vládnout v demisi do předčasných voleb Babišovu vládu, nebo by si třeba jmenoval vlastní úřednickou vládu, jako byla ta Rusnokova v roce 2013.
Prezident Zeman už Babišovi vzkázal, aby v této vysoké hře hlavně udržel nervy. A také mu doporučil, aby se v případě odchodu ČSSD z vlády nově opřel o hlasy SPD Tomia Okamury, který už sám pomoc nabídl.
Šéf ANO opakovaně odmítl otevřenou podporu okamurovců a řekl, že s nimi do vlády nepůjde. Ale situace se může změnit, pokud by šlo jen o toleranci ze strany SPD v některých hlasováních. Tedy model, jaký už dnes spolehlivě funguje mezi hnutím ANO a komunisty.
Jednobarevný Babišův kabinet by tak musel spoléhat na neobvyklou, rudo-hnědou podporu.
Političtí lídři se také mohou rozhodnout pro předčasné volby. Stačí, aby 120 poslanců z 200 odhlasovalo rozpuštění Sněmovny a pak se podle Ústavy volby konají do šedesáti dnů.
Jasno bude až dnes odpoledne, ve 12 hodin v Lánech se prezident sejde s vládními lídry Babišem a Hamáčkem.
