Článek
Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí na Radě vlády pro zdravotní rizika navrhne zkrácení intervalu mezi první a druhou dávkou vakcíny od společností Pfizer/BioNTech na 21 dní, a to od čtvrtka 15. července u nově se registrujících. Řekl to v dnešním pravidelném videu na sociálních sítích.
Aktuálně může být vakcína, která se v České republice aplikuje nejčastěji, podána za 34 dní, dříve to bylo za 38 až 42 dní.
Současně s tím se vedou v Česku už vážné debaty, kdo a kdy bude muset přijít na třetí dávku, zda ji dostane jenom část populace, například senioři a lidé s imunitními problémy, nebo více lidí.
Hledá se také odpověď na otázku, po jak dlouhé době od druhé dávky by se mělo chodit na třetí.
Společnost Pfizer, výrobce vakcíny Comirnaty, která v Česku dominuje, ve své čtvrteční tiskové zprávě připustila, že podle prvních dat z Izraele to vypadá, že by bylo vhodné přeočkovávat v rozmezí šesti až dvanácti měsíců od druhé dávky.
„Zatímco ochrana před závažným onemocněním zůstává vysoká po celých šest měsíců, v průběhu času klesá účinnost proti symptomatickým příznakům,“ popisuje ve zprávě výrobce vakcíny poznatky z čerstvých dat.
O tom, že by se mělo přistoupit k přeočkování zhruba po roce, mluvila pro CNN Prima News i ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
„Ještě nejsou úplně tvrdá data, ale to, co předběžně vyplývá, tak by ta ochrana mohla vydržet předběžně rok. To znamená, že my kolem Vánoc budeme mít první obyvatele, kteří už by zřejmě potřebovali tu boostovací látku,“ uvedla Storová s tím, že se na třetí dávku její ústav podobně jako výrobci vakcín připravuje.
Záleží na imunitě i prodělání nemoci
Svoji roli v tom, jak dlouho lidem vydrží imunita, sehrává podle předseda České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka individuální výkonnost imunitního systému každého z nás, ale i to, jestli jsme prodělali covid. Roman Chlíbek to vysvětluje v rozhovoru pro Lidové noviny. „Je to značně individuální. Jsou jedinci, kteří už po třech měsících nemají žádné protilátky, zatímco jiní jich i po dvanácti měsících od očkování mají velké množství,“ popisuje předseda České vakcinologické společnosti.
Koncem června o nutnosti počítat s dostatečnou kapacitou na přeočkování psala i Mezioborová skupina pro epidemiologické situace. A vedoucí skupiny Petr Smejkal vysvětloval, že přeočkování bude možná nutné například u starších věkových skupin nebo u pacientů s problémy s imunitou.
S podobným závěrem přišla i studie brněnské obecně prospěšné společnosti Podané ruce. Ta na 253 lidech v České republice měřila úroveň protilátek po dokončeném očkování. A skutečně poukázala na to, že protilátky mohou u starších lidí klesat rychleji.
„Můžeme tedy předpokládat, že u této skupiny bude hladina protilátek dále klesat, a proto je nutné mít nachystaný preventivní scénář,“ konstatoval ředitel společnosti Jindřich Vobořil.
Naopak ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) od svého původně jasného vyjádření ze začátku června, kdy na otázku ohledně třetí dávky odpovídal, že je to velmi pravděpodobné a že první data ukazují, že nejvhodnější časový odstup je devět až dvanáct měsíců, přešel v červenci k méně jednoznačným vyjádřením.
„Nyní to nejsme schopni stoprocentně říci,“ uvedl pro Českou televizi Adam Vojtěch právě s odkazem, že zatím z dat není jasné, jak dlouhou ochranu dvě dávky vakcíny poskytují a jaké jsou rozdíly například mezi různými věkovými skupinami.
Podobně mluvil pro Seznam Zprávy i biochemik Jan Trnka, podle kterého je možné, že třetí dávka nebude nutná. „My nevíme z logiky věci, jak dlouho ta očkováním navozená imunita trvá. Nemůžeme to vědět, protože ty vakcíny existují teprve rok,“ podotýká biochemik.
