Jak spočítat, kolik by měl vrátit Agrofert. Miliony či miliardy?

Závěrečná auditní zpráva o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, kterou v pátek zveřejnila Evropská komise, je sice rok a půl stará, její zpožděné odtajnění však o to více podnítilo hledání odpovědí na stále nezodpovězené otázky.

Kolik peněz dostala skupina Agrofert neoprávněně? Kolik z toho šlo z peněz českých daňových poplatníků? A kolik by tedy Česko mělo od holdingu vymáhat zpátky?

Cesta k odpovědím je komplikovaná. V první řadě proto, že zodpovědní ministři či ministryně Babišovy vlády ve svých odpovědích tlumí rozsah problému.

Naposledy ministryně financí Alena Schillerová, která v pondělí na tiskové konferenci hovořila o třech miliónech korun, které byly proplaceny ze státního rozpočtu. Z analýzy dotyčného auditu a následných úprav přitom vyplynulo, že Česko proplatilo Agrofertu jen u kontrolovaných projektů z vlastního přes 150 miliónů korun.

Oproti tomu Pirátská strana vypočítala, že Agrofert získal neoprávněně nejméně 20 miliard korun. Premiér by se měl podle šéfa strany Ivana Bartoše obrátit na holding, aby tyto peníze vrátil.

Babiš i Agrofert takový závěr absolutně odmítají a tvrdí, že není třeba vracet vůbec nic. „Trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, příslušných pravidel a uzavřených smluv. Žádné dotace nelze označovat za neoprávněné,“ uvedl mluvčí skupiny Karel Hanzelka.

Především je třeba připomenout, že dotyčný audit zahrnuje jen část unijních operačních programů, přes které se rozdělují evropské peníze. Kromě něj je tu ještě druhý audit o dodržování pravidel o střetu zájmů v Česku, který se týká zemědělských dotací a jehož přesné závěry neznáme.

Podstatné ale je, že oba zmíněné audity se přímo zabývají jen menší částí vyplacených peněz z veřejných zdrojů, na které se vztahují předpisy o střetu zájmů.

Pokud do celkové sumy započítáme také přímé zemědělské dotace a veřejné zakázky, přiblížíme se skutečně k dvaceti miliardám.

Přímé platby se neposkytují na investiční projekty, ale jsou vázané na obhospodařovanou půdu, pěstování určité plodiny nebo chov zvířat. Právě tento druh dotací tvoří velkou většinu toho, co podniky Agrofertu dostávají z fondů EU.

Kolik pobírá z přímých plateb, sám Agrofert nezveřejňuje. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) zase poskytuje údaje jen pro jednotlivé dceřiné firmy holdingu, kterých jsou desítky.

Celkem věrný obrázek nicméně poskytují výroční zprávy holdingu. V roce 2019 skupina Agrofert přijala „dotace na zemědělskou činnost a jiné dotace“ téměř dvě miliardy korun, z toho „provozní dotace“ byly 1,6 miliardy korun a zbytek činily dotace označené jako „investiční“.

Právě provozní dotace jsou zpravidla přímé platby z EU.

Za rok 2018 přijal Agrofert provozní dotace 1,5 miliardy. Pokud bychom stejnou částku započítali také za loňský rok, dostaneme jen za uplynulé tři roky sumu přesahující 4,5 miliardy korun.

Jak Seznam Zprávy připomněly už v minulém roce, příslušné nařízení o střetu zájmů se podle Evropské komise týká i přímých plateb.

„Ustanovení článku 61 nařízení (EU) č. 2018/1046 se vztahuje na provádění přímých plateb, včetně rozhodnutí přijatých na úrovni členských států v oblasti přípravy, auditu a kontroly,“ odpověděl evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski v květnu 2020 na interpelaci českého europoslance Luďka Niedermayera (za TOP 09).

Mluvčí českého zemědělského fondu SZIF, který přímé platby rozděluje, však uvedla, že Evropská komise uvedené pravidlo u přímých plateb „neuplatňuje“.

Tento rozpor trvá stále. Čeká se na to, zda se Brusel odhodlá zasáhnout v Česku i u přímých plateb podobně jako u investičních dotací. Signály, že by se k tomu chystal, zatím nejsou.

Samostatnou kapitolou je výpočet možných neoprávněných zisků Agrofertu z veřejných zakázek.

Podle analýzy opozičních Pirátů se v uplynulých třech letech porušoval nejen zákon o střetu zájmů, který zapovídá účast na zakázkách firmám s aspoň čtvrtinovou majetkovou účastí veřejného funkcionáře, ale také zákon o zadávání veřejných zakázek, podle něhož musí uchazeči dokládat svého skutečného majitele.

Z evropského auditu vyplývá, že Agrofert měl jako majitele nahlásit Babiše. Premiér se stejně jako Agrofert ovšem brání tím, že Babiš skutečným majitelem z právního hlediska není, a že zákonu bylo učiněno zadost, když šéf hnutí ANO převedl Agrofert do svěřenských fondů.

Každopádně platí, že ze zakázek získal Agrofert více než z dotací.

Nejvíce, přes deset miliard, do Agrofertu v uplynulých třech letech přiteklo ze státních podniků Čepro a Lesy ČR.

Podle vyjádření, které poskytlo Čepro na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím, vyplatil tento přepravce a skladovatel ropných produktů od února 2017 do konce loňského roku třem firmám Agrofertu téměř 9 miliard korun. Nejvíce, a to 7,7 miliardy společnosti Preol, která dodává řepkovou příměs do nafty.

Zakázkám u Lesů vévodí z Agrofertu dvě lesnické firmy, Uniles a Wotan Forest. Od února 2017 do konce roku 2020 s nimi státní podnik podle zveřejněných informací uzavřel smlouvy za téměř 5,5 miliardy, ke konci loňského roku bylo vyčerpáno přes dvě miliardy korun.

Pokud výše uvedené cifry sečteme s hrubými odhady poskytnutých dotací, můžeme se dostat k Piráty udávaným dvaceti miliardám.

Přesto se s tímto výsledkem nedá operovat jako s pevným číslem, které stát může vymáhat zpět.

Záleží totiž na více „proměnných“. Například na tom, zda počítáme odsouhlasené, zaúčtované nebo skutečně vyplacené částky, což není zdaleka totéž. Těžko si také představit, že by firmy vracely peníze po splnění zakázky, tedy po dodání zboží či služeb.

Důležitou otázkou je, jakou dobu do výpočtů zahrnout. Babiš kvůli zpřísněnému zákonu o střetu zájmů převedl firmy do svěřenských fondů v únoru 2017, podle Ústavního soudu i Evropské komise je ale třeba zohlednit účinnost zákona až od září 2017. Pravidlo o zveřejňování skutečného majitele při veřejných zakázkách platilo už dříve.

Zhruba polovinu roku 2017 navíc Babiš neseděl ve vládě. V květnu ho nechal tehdejší premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD odvolat, do vlády se pak šéf hnutí ANO vrátil po vítězných volbách jako premiér až v prosinci.

Přesnější kalkulaci také ztěžuje fakt, že dotace a zakázky nepobírá mateřská společnost Agrofert, ale jednotlivé podniky, kterých je přes dvě stovky. A kromě evropských do těchto firem proudí i národní dotace, podpory a granty, a to přes různé instituce.

I po schválení dotace se navíc může nakonec vyplatit méně, nebo se částka může snížit přes dodatečné korekce.

Naprosto klíčovým předpokladem k tomu, aby Agrofert něco vracel státu, však především je, aby Česko přijalo právní názor Evropské komise o Babišově střetu zájmů. A to za současné vlády nehrozí. V pondělí dvojice ministryň za hnutí ANO Klára Dostálová (místní rozvoj) a Alena Schillerová (finance) potvrdily, že závěry auditorů o tom, že Babiš stále ovládá Agrofert, vláda nepřipouští. A naopak hledá cestu, jak by mohla Babiše a Agrofert obhájit před soudem.