Jak skončil bulharský kamion u Londýna? Cesta vedla přes malé přístavy v Irsku a Walesu

Policii k nákladnímu autu přivolali záchranáři. Dosud ale není zřejmé, kdo je zavolal.

Případ policie vyšetřuje jako vraždu. Řidič kamionu, pětadvacetiletý muž ze Severního Irska, je podle mluvčí essexské policie Pippy Millsové ve vazbě. Za aktuálně nejvyšší prioritu mluvčí označila identifikaci obětí. Neuvedla, zda šlo o migranty.

Kamion do Velké Británie podle aktualizovaného policejního prohlášení dorazil z Belgie, registrovaný byl ale v Bulharsku. Bulharské ministerstvo zahraničí uvedlo, že vůz byl registrován ve městě Varna na firmu vlastněnou Irkou. Podle předsedy vlády Bojka Borisova ale kamion v Bulharsku už dva roky nebyl.

Pozornost budí neobvyklá trasa kamionu – podle dosavadních informací putoval z belgického přístavního města Zeebrugge do Velké Británie přes Irsko. „Domníváme se, že kamion do země přijel v sobotu 19. října přes přístav v Holyheadu,“ uvedla policie. Přístav Holyhead leží ve Walesu, na ostrově Anglesey, asi sto kilometrů východně od hlavního města Irské republiky Dublinu.

Zástupce severoirské Asociace pro nákladní dopravu (FTA) Seamus Leheny agentuře Reuters řekl, že kamion musel zjevně přijet nejprve do Irska a poté přejet trajektem do britského přístavu Holyhead. Za výběrem trasy mohly podle Lehenyho stát zvýšené kontroly v přístavech Dover na jihovýchodě Anglie a ve francouzském Calais.

„Mohli si myslet, že bude jednodušší dostat se sem z Cherbourgu nebo Roscoffu přes Rosslare a pak po silnici do Dublinu,“ uvedl Leheny. Cherbourg a Roscoff jsou francouzské přístavy, Rosslare leží na jihovýchodě Irské republiky. „Je to velká oklika a přidá den cesty navíc,“ dodal zástupce FTA.

Za neobvyklou označil trasu severoirského řidiče i český řidič Jaroslav Ondra. Kamion už řídí 23 let a specializuje se na přepravu zboží z Česka do Velké Británie. Důvěrně tak zná francouzské i britské přístavy, včetně Holyheadu.

„Nejčastější cesta do Velké Británie je přes Dover, kam se dostanete z francouzského přístavu Calais. Z Holyheadu se jezdí do Irska. Je to skutečně malý přístav v severním Walesu, spojuje prakticky jen Dublin s Velkou Británií. Pokud se tedy chcete dostat z pevninské Evropy do Anglie, přes Holyhead se rozhodně běžně nejezdí,“ vysvětlil Seznamu Jaroslav Ondra. „Řidič pravděpodobně musel využít nějaký trajekt a z Francie se přeplavit přímo do Irska,“ dodal.

Veškerá kontrola při vstupu do Velké Británie podle Ondry probíhá na francouzské půdě, tedy nejčastěji v přístavech Calais nebo Dunkerk. Oba se nacházejí na severu Francie.

„V britském Doveru kontroly prakticky nejsou. Za poslední rok se mi nestalo, že by mě tam někdo zkontroloval,“ popsal Ondra s tím, že naopak kontrola v Calais je poměrně přísná.

Roli v tom sehrála takzvaná „Džungle“, tábor, který ve francouzském Calais vytvořili běženci ve snaze dostat se do Velké Británie. Snímky migrantů šplhajících na návěsy kamionů před pár lety plnily světová média. V listopadu roku 2016 francouzská policie tábor rozebrala. Stovky běženců ale ve městě zůstaly.

„Kontroly v Calais jsou od té doby stejně přísné. Když přijedete do přístavu, Francouzi vás zastaví do řady a zkontrolují, zda nepřepravujete něco, co nemáte. Každé auto projíždí skenerem jako na letišti. Celníci si pak, zřejmě namátkou, vybírají vozy k důkladnější kontrole,“ popsal Ondra. „Potom si jdete zarezervovat místo u nějaké lodní společnosti. Pak následuje pasová kontrola. A poté, při čekání na trajekt, se kamiony staví do řad a mezi těmi chodí britští celníci s vycvičenými psy,“ dodal.

Takto přísná kontrola se ale netýká ostatních francouzských přístavů, tedy například drobnějšího Cherbourgu nebo Roscoffu.

Otázka, zda se někdy setkal s migranty, kteří se snažili nepozorovaně vniknout do nákladního prostoru, Jaroslava Ondru pobavila. „Jezdím 23 let v Anglii, takže ano, několikrát,“ řekl. „Pokaždé jsem si toho ale všiml,“ doplnil.

Možnost, že by řidič aktuálně vyšetřovaného kamionu nevěděl o tom, že převáží bezmála 40 lidí, Ondra vyloučil. „Pokud navíc skutečně šlo o chladírenský vůz, bylo by to ještě méně pravděpodobné,“ dodal. „Chladírenský vůz je vlastně pevná bedna s pevnou střechou a stěnami. Tam se dostanete pouze přes vrata. Ta jsou zamčená a často mají i nějakou plombu. Oproti tomu normální plastový návěs je dostupnější. Teď se například stává to, že běženci v noci uříznou střechu a nalezou do nákladního prostoru střechou. Pokud tedy řidič ráno jen obejde auto a nevyleze nahoru nebo se nepodívá dovnitř, nemá šanci poznat, co se stalo,“ vysvětlil Ondra.

Britská média upozorňují, že středeční případ z města Grays připomíná kauzu z roku 2000, kdy celníci při kontrole nizozemského kamionu v přístavu Dover nalezli těla 58 Číňanů, 54 mužů a čtyř žen. Koroner v oficiální zprávě uvedl, že smrt bezmála šesti desítek lidí zavinil nedostatek kyslíku.

Pokus o nepovolené překonání hranic tehdy přežili jen dva lidé, které celníci v nákladním prostoru objevili v bezvědomí. Řidiče, dvaatřicetiletého Nizozemce z Rotterdamu, britský soud rok nato odsoudil za zabití a pašování lidí ke 14 letům odnětí svobody. Podle vyšetřování byl členem gangu zaměřeného na ilegální převoz lidí.

O dost vyšší tresty potkaly skupinu čtyř mužů, které soud shledal zodpovědnými za smrt 71 lidí v roce 2015. Mrtvé, zejména Syřany, Iráčany a Afghánce, objevila rakouská policie nedaleko hranic s Maďarskem v uzavřeném a opuštěném chladírenském voze. Mezi oběťmi byly čtyři děti a osm žen.

Vyšetřování, včetně soudního řízení, převzalo Maďarsko, protože lidé uvěznění v chladírenském voze bez přísunu čerstvého vzduchu zemřeli ještě před přejetím hranic do Rakouska.

Maďarský prvoinstanční soud čtveřici pachatelů nejprve vyměřil 25 let odnětí svobody, v červnu tohoto roku ale soud v Szegedu v odvolacím řízení trest zpřísnil. Všechny muže poslal do vězení na doživotí.

Vůdce pašeráckého gangu, Afghánec žijící v Maďarsku, a tři bulharští spolupachatelé podle soudu zavinili smrt více než 70 lidí, když nereagovali na jejich zoufalé volání a neotevřeli dveře, aby dovnitř pustili vzduch.