Článek
Jak se podnikatelů dotknou? V Duelu spolu diskutují předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček a poslanec ANO Martin Kolovratník. V žebříčku Doing Business za rok 2019, kterou publikuje Světová banka, se Češi posunuli z 80. na aktuální 35. místo. Podle Karla Havlíčka by ovšem českou ambicí mělo být poskočit do první dvacítky.
Podnikatelé chtějí méně papírovaní
Už dlouho chtějí podnikatelé od státu jediné: víc svobody a méně regulace. Podle průzkumu Hospodářské komory si snížení administrativy přeje 77 % oslovených podnikatelů. Zátěž se ale podle firem, které komora oslovila na podzim loňského roku, naopak zvyšuje.
„Jestli chceme zjednodušit podnikání, tak to nemůžeme dělat s tužkou a papírem v ruce. Když něco někam posílám, tak to tam mám poslat jednou a ne desetkrát. K tomu je nutná nová infrastruktura ve smyslu sdílení dat," stěžoval si zástupce živnostníků Havlíček. Kolovratník vidí problém v „robustní struktuře úředníků, kteří hledají, proč věci nejdou“. Počet úředníků jen na ministerstvech přitom neustále roste a zvyšoval se i během posledních čtyř a půl roku, kdy byl Babiš vicepremiérem nebo premiérem.
Podle Liberálního institutu potřebuje podnikatel na papírování a vykazování informací státu skutečně víc času. Zatímco v roce 2017 jím strávil 200 hodin, v roce 2017 to bylo 233 hodin. I v malé firmě musí jeden člověk pět týdnů na hlavní pracovní poměr pracovat jen na administrativě pro stát. Část jde na vrub elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení, které Andrej Babiš zavedl, aby zlepšil výběr daní.
Anketa
Konec karenční doby a zvýšení minimální mzdy
Od 1. ledna se zvýšila minimální mzda z 12 200 na 13 350 Kč měsíčně. To nejvíc pocítí drobní podnikatelé, třeba majitelé malých obchodů na mzdách prodavaček.
Od minimální mzdy se odvíjí i zaručená mzda. Nejnižší úrovně zaručené mzdy se zvednou o 1150 až 2300 koun.
Zásadní změnou, která by měla začít platit v polovině roku, je zrušení karenční lhůty. Zaměstnavatelé budou muset znovu proplácet první tři dny nemocenské. Podle Hospodářské komory povede zrušení ochranné lhůty k nárůstu fiktivní nemocnosti, a tudíž i nákladů firem.
„To bylo jedno z nejnešťastnějších rozhodnutí posledních týdnů. Firmy, které mají do 30 až 40 zaměstnanců, s tím budou mít největší problém. Kdyby byla nemocnost stejná jako před rokem 2009, kdy tu karenční doba nebyla, tak bude z každých 25 zaměstnanců jeden nemocný," počítá Karel Havlíček. Firmy to budou řešit přesčasy, bonusy či brigádníky.
„V politice musíme umět dělat ústupky. A koaliční partneři, sociální demokraté, to považují za důležité. Jednou z podmínek pro mě je ale zavedení e-neschopenky," hájil Martin Kolovratník poslance ANO.
Co čeká živnostníky?
Další očekávanou novinku vnímají pozitivně živnostníci. Strop výdělku pro uplatnění výdajových paušálů se na návrh ODS vrátí zpátky na dva miliony korun. Loni ho stát přitom osekal na milion. Změna má přijít v rámci daňového balíčku, který čeká ve Sněmovně na třetí čtení.
Od ledna 2019 se mění splatnost jak záloh důchodového pojištění, tak záloh nemocenského pojištění. Pojistné se bude nově hradit v měsíci, ve kterém OSVČ podniká. Nikoliv tedy v měsíci následujícím, jak je tomu nyní.
Živnostníky čekají mírnější pravidla pro automatický zánik nemocenského pojištění. Pokud podnikatel zapomene pojištění zaplatit a doplatí ho další měsíc, účast na nemocenském pojištění i nadále potrvá a neskončí.
Lepší podmínky pro OSVČ má přinést tzv. živnostenský balíček, na kterém aktuálně ministerstva průmyslu a financí s Asociací malých a středních podniků spolupracuje.
