Článek
Podniky v restauračním byznysu mají letos v porovnání s loňskem jen asi poloviční tržby. Teď doufají, že den ode dne porostou, podzim standardně bývá pro restauratéry hojný. Konají se totiž různé firemní a vzdělávací akce a večírky.
Současná situace, kdy se s návratem lidí do zaměstnání a škol zvětšují obavy z dalšího šíření nemoci covid 19, jim ale nenahrává. Potápí je také nejistota, zda a jak bude pokračovat státní pomoc a rozporné zprávy o ochranných opatřeních nařízených přešlapující vládou. „Gastronomové jsou jednak zděšeni a jednak znechuceni nečekanými a častými změnami. Vlají ve větru za nařízeními,“ podotýká Eva Svobodová, ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Každá veřejně komunikovaná zpráva o zhoršující se situaci se okamžitě projeví, hlavně storny již rezervovaných akcí. „Jakmile v médiích vystoupil ministr Vojtěch s tím, že od září budou v restauracích povinné roušky, firmy nám začaly hromadně rušit akce. Jejich manažeři nechtějí jít do zdravotního rizika,“ konstatuje Luboš Kastner, spolumajitel největší restaurace v Česku Červený Jelen v Praze a pěti restaurací v Plzni. Podle něj je atmosféra strachu citelná. „Vánočních večírků a různých společenských akcí určitě ubude,“ přidává se Riccardo Lucque, šéf pražské restaurace Aromi.
Zástupci restauračního byznysu volají po tom, aby jakákoliv opatření byla jasně formulována, vysvětlena a komunikována až tehdy, když je rozhodnutí finální. „Poslední dobou bohužel postrádáme užší komunikaci s epidemiology a hygieniky, takže nejsme schopni na opatření včas reagovat, případně získat detailnější informace pro hosty a naše členy,“ zdůrazňuje prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.
Podle šéfa Svazu cestovního ruchu a obchodu Tomáše Prouzy tento chaos poškozuje obraz České republiky v zahraničí, takže nás řada evropských zemí řadí na seznam nedůvěryhodných zemí, kam se nemá cestovat. „Jenže bez cizinců nemají hotely a restaurace na řadě míst v Česku šanci přežít,“ podotýká Prouza.
Rozpouštění rezerv
Kromě toho, jak moc se budou restaurace a hosté bát nákazy a jak úspěšný bude podzim, rozhodne o kondici a mnohdy i osudu stravovacích zařízení i to, jaká budou nová pravidla kurzarbeitu. Aby jejich majitelé věděli, jestli má cenu držet zaměstnance, když pro ně budou mít práci jen na část úvazku.
Gastronomové až na výjimky, kterými jsou letní letoviska, od začátku roku rozpouštějí finanční rezervy. V lednu a únoru se většinou v tomto byznysu prodělává, od března do konce května bylo zavřeno. Červen, červenec a srpen restaurace přežívají díky státní podpoře a odkladu splátek dluhů či jiným kompenzacím.
„V případě, že se omezení uplatní i na podzim a zároveň skončí všechny podpory, dojde s největší pravděpodobností k řetězové reakci bankrotů v gastronomii, neboť tyto provozy již žádné další prostředky na udržení svých provozů nemají,“ míní Eva Svobodová.
„Zatím to drtíme nákladově, šetříme, kde se dá, jedeme na ekonomicky-provozním dně,“ potvrzuje majitel několika stravovacích podniků Luboš Kastner, který se angažuje ve sdružení restauratérů APRON.
Tvrdí, že všichni gastronomové museli propouštět personál. „Rozpouštíme veškeré osobní i investiční rezervy. Všechny peníze, co jsme měli na obnovu zařízení, padly na provoz, vysáli jsme investiční prostředky na rok dopředu. Když se nám rozbije světlo nebo konvektomat, nemáme je za co opravit,“ dodal.
Kdo skončí
Situace v gastronomii se bude odvíjet od epidemiologické situace nejen u nás, ale také ve světě. Cestovní ruch u nás je totiž z poloviny závislý na zahraniční klientele. „Počítáme, že pokud bude vývoj příznivý, mohla by se situace začít zlepšovat někdy v druhém čtvrtletí příštího roku,“ předpovídá šéf Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.
„Záleží na tom, jak je restaurace zaměřena, zda-li na turisty nebo na Čechy. Pokud se podnik přizpůsobí a více se zaměří na českou klientelu, mohl by mít zčásti vyhráno,“ míní Riccardo Lucque z Aromi. „Podniky musejí nabídnout českým hostům něco navíc. Kdo to udělá, dokáže přežít. Moderní bistra by mohla zvládnout krizi snadněji. Lidé přeci jen více začali šetřit,“ doplnil.
Zatím zavřelo jen minimum podniků, snažily se udržet přes léto, které je pro celý segment vždy nejziskovější. „Rozhodovat o zavření bude většina majitelů restaurací a ubytovacích zařízení až v říjnu,“ myslí si prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
„Pokud nebude dobrý podzim, spadne to,“ potvrzuje Kastner.
Prouza odhaduje, že řada firem nepřežije letošní zimu a dočasně nebo trvale zavře až pětina restaurací a hospod.
Stát pomohl hoteliérům, měl by i nám, volají restauratéři
Obor je roztříštěný a nemá silné zástupce, kteří by byli pro vládu partnery pro jednání o podpoře. „Státní pomoc nám pomohla přežít léto, ale chybí plán pro obor,“ míní Kastner. „Jedná se o nás, ale bez nás. Nadzvedla nás podpora hotelů a lázní, my jsme nedostali nic,“ pokračuje.
EU před pár dny zvedla palec na podpůrný program COVID – Ubytování. Až Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásí dotační výzvu, budou moct ubytovací zařízení s výjimkou krátkodobých pronájmů typu Airbnb žádat o podporu 100 až 330 Kč na pokoj a noc. Pro restaurace se zatím žádný podobný program nechystá. Od druhé půlky srpna mohou o pomoc žádat také lázeňská zařízení, stát jim uhradí náklady vzniklé uznáním slevových voucherů na ozdravné preventivní pobyty.
„Proč se nepodporují související odvětví? Proč my nedostaneme dotaci na židli a den,“ ptá se za restauratéry Luboš Kastner?
Apeluje na stát, aby vytvořil strukturovanou agendu pro gastronomii. „Odborníky, kteří by se na ní podíleli, jsme schopni rychle identifikovat,“ říká. Podle něj nejde jen o přilákání strávníků, ale také o udržení a profesionalizaci personálu. Restaurace by také chtěly poradit s inovacemi a digitalizací. „Oceníme podporu bezhotovostních plateb, on-line prodeje, rady, jak organizovat práci, jak udělat dobré weby a marketing,“ vypočítává zástupce sdružení APRON.
