Článek
Národní podnik Budějovický Budvar měl loni rekordní rok, oznámil tržby 2,57 miliardy korun. Meziroční výstav piva byl o 3,6 procenta vyšší, tedy druhý nejvyšší za 123 let existence pivovaru.
Poprvé v historii vyvezl přes milion hektolitrů piva a v tomto ohledu je druhý z tuzemských pivovarů.
„Protože teď nemáme dost výrobních kapacit, zaměřujeme se na piva, která dokážeme víc promítnout do tržeb. Už delší dobu sledujeme trend, že zákazníci preferují ležáky, a klesá prodej výčepního piva,“ říká mluvčí pivovaru Petr Samec.
Vlajková loď pivovaru světlý ležák se vaří deset hodin a 90 dnů pak zraje. Výrobní postupy a koneckonců i místo, kde se vaří, jsou definovány přísnými pravidly pro chráněná zeměpisná označení. Základem je voda z artéských studní z hloubky 300 metrů, má ideální chemické složení k výrobě českého ležáku a upravuje se jen pískovými filtry. A žádné granule – jen chmel ze 14 obcí v Česku.
Mezi pět největších odbytišť patří Německo, Polsko, Rusko, Slovensko a Spojené království. V Rusku navýšili loni objem o 64 procent, což je historické maximum. Skokanem roku bylo Švédsko, tam se prodej prodaného piva meziročně zvýšil o 80 procent.
Dosud se ale vlečou soudní spory o značku. Drtivá většina se společností Anheuser-Busch InBev. „Počet soudních sporů neustále klesá. Zatímco kolem roku 2000 jich běželo více než 100, tak teď se jejich počet snížil řádově na několik desítek,“ vypočítává Petr Samec, mluvčí Budějovického Budvaru.
Právo várečné sice bylo uděleno městu v roce 1265, samotný pivovar vznikl až v roce 1895 jako česká protiváha těm německým.
