Článek
Většinu těchto padlých bychom ale v kolonce oficiálních ztrát ruského ministerstva obrany hledali marně. V drtivé většině případů jde totiž o vojáky bojující pod hlavičkou ruské soukromé bezpečnostní agentury Wagner Group, za kterou stojí někdejší podplukovník ruských zvláštních sil Dmitrij Utkin.
80letá Valentina Berdyševová žije v ruské vesničce Kedrovoje. Také její syn Alexandr, veterán obou čečenských válek, se spolu s pěti dalšími muži z vesnice vydal do Sýrie jako tzv. kontraktor, tedy příslušník jedné ze soukromých armád. I on podle nepotvrzených informací nejspíš přišel o život. „Odjeli možná někdy v září. Několikrát nám zavolali, že jsou v Rostově na Donu. Pak se začalo mluvit o tom, že jsou v Sýrii. Pak už se ozývali jen zřídka. Já vlastně vím jen fámy. Chodíme tady ve vesnici jedna ke druhé s prosbou o informace.”
Fenomén moderních nájemných vojáků se samozřejmě zdaleka netýká jen Ruska. V desítkách soukromých armád a bezpečnostních agentur plní různé typy úkolů bývalí vojenští a policejní specialisté ze Spojených států, Velké Británie a samozřejmě i z České republiky. Podle hrubých odhadů jich jsou desítky, možná několik málo stovek. Zájemce o práci kontraktora cvičí ve své agentuře i Lumír Němec, někdejší člen Útvaru rychlého nasazení a bývalý velitel SOG - speciální protiteroristické jednotky Vojenské policie. Podle něj ale dobrý výcvik a zkušenosti ze zahraničních misí pro získání smlouvy u zahraniční bezpečnostní firmy nestačí.
Češi prý mají proti Američanům, Britům nebo Francouzům nevýhodu. „Ty velké bezpečnostní firmy ze Spojených států nebo Británie jsou často dotované státem. Logicky v nich mají přednost právě občané těchto zemí. Bez potřebného doporučení nemají Češi v tomto byznysu prakticky šanci.”
Řada zájemců o práci kontraktora má zkreslené představy o dobrodružné práci za více než velkorysou odměnu. Realita ale bývá většinou diametrálně odlišná. Podle Lumíra Němce klesl denní výdělek v destinacích typu Iráku z někdejších až 600 amerických dolarů na dnešních asi 200. „Většinou máte za úkol vyzvednout skupinu inženýrů, odvézt je někam k ropnému zařízení, tam celý den čekat a večer je zase dopravit zpátky.”
Zájemci o působení v zahraničí se zbraní v ruce, včetně aktivní účasti v ozbrojených konfliktech, by neměli zapomínat na to, že český trestní zákoník stále obsahuje paragraf 321 o službě v cizích ozbrojených silách. Ten sice není příliš používaný, což ale podle státního zástupce Marka Bodláka neznamená, že nemůže dojít k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu.
Se zmiňovaným paragrafem si už i s ohledem na úpravu v branném zákoně z roku 2005 o zániku nebezpečnosti činu pro českou společnost nemusel lámat hlavu Stanislav Gazdík. Ten strávil celkem 15 let ve francouzské cizinecké legii. Výčet jeho zahraničních nasazení je impozantní. Bosna, Kosovo, Středoafrická republika, Čad. „Stano" Gazdík byl za svou legionářskou kariéru oceněn nejvyšším poddůstojnickým vyznamenáním La medaille militaire. Jeho působení v cizinecké legii by vydalo na nejednu knihu. I jeho přivítal Jiří Hošek v nejnovějším vydání pořadu Mapa.
Pořad Mapa vysílá v pondělí večer celostátní Televize Seznam - jak ji naladit, najdete ZDE.
