Článek
Seniorská populace se v důsledku stárnutí dlouhodobě rozšiřuje. V roce 2018 bylo ve věkové kategorii 65 a více let 19 % obyvatel, v roce 2025 to bude 22 %. V roce 2050 to bude už každý třetí Čech.
Ministerstvo práce pod vedením Jany Maláčové připravilo materiál s názvem Strategický rámec přípravy na stárnutí společnosti 2019–2025. Materiál má celkem 47 stran. Kromě tématu starobních důchodů a prevence násilí či nákladů na zdravotní péči řeší také otázky kvality života důchodců.
„Pro tu není významným faktorem jen samotná délka dožití, ale také délka dožití ve zdraví, tedy v jakém zdravotním stavu prožívají lidé prodlužující se věk,“ stojí v dokumentu, který v pondělí poputuje na vládu.
Čeští muži prožijí v průměru 13 let s nějakou formou zdravotního omezení. Ženy, které se obecně dožívají vyššího věku, pak o pět let více. Data z roku 2017 navíc ukazují, že naděje dožití pro českého muže byla 76 let. Naděje dožití nebo také „střední délka života“ udává, kolik let průměrně má před sebou konkrétní osoba podle úmrtnostních podmínek, které se řídí rokem narození. Zato naděje dožití pro ženy byla 82 let.
Obsáhlý materiál Ministerstva práce také uvádí, že se má stát starat o propagaci zdravého životního stylu. U mužů je třeba brát v potaz, že se na jejich nižší době dožití podílí například konzumace alkoholických nápojů, kouření nebo strava. A celkově menší ochota zabývat se svým zdravím. U žen je pak vhodné dbát například na kardiovaskulární onemocnění, kde některá mají jiné příznaky než u mužů.
„To se však může týkat většího množství onemocnění, neboť některá byla zkoumána více na mužské populaci. Vzhledem ke svému předchozímu profesnímu a pečujícímu zaměření muži a ženy také reagují rozdílně při odchodu do důchodu, což se projevuje mimo jiné na jejich duševním zdraví,“ stojí také v dokumentu.
Mnohé organizace, které pracují se seniory, jsou si výše zmíněných problémů vědomy a snaží se s důchodci aktivně pracovat. „Něco jiného je žít delší život, něco jiného pak žít delší život ve zdraví. My jako Češi máme v tomto ohledu co dohánět. Zvlášť oproti severským zemím. Například ve Švédsku je délka žití ve zdraví mnohem delší než u nás. Oni se o své zdraví starají, jak na státní úrovni, tak i samotní lidé,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam.cz ředitel a zakladatel spolku Život 90 Jan Lorman.
Ne vždy jde ale jenom o nedostatečnou důslednost Čechů vůči svému zdraví. Často jsou v pozadí problémy s financování zdravotní péče a její dostupnosti. Na starší osoby má nepříznivý dopad zejména rušení lůžkových oddělení v menších nemocnicích a nedostatek praktických lékařů či stomatologů zejména ve venkovských oblastech.
Podle statistických údajů trpí 75 % osob starších 65 let onemocněními srdce a cév, polovina má pak zvýšený krevní tlak. Tím výčet nemocí nekončí. Každý pátý senior trpí zažívacími potížemi, 16 % seniorů má cukrovku, celých 42 % seniorů pak má závažné postižení kloubů nebo kostí. Jen čtyři procenta seniorů jsou bez chronických onemocnění.
