Článek
Mikušovi ze čtrnáctiletého trestu, který mu soud udělil za vraždu kolegyně, zbývají tři roky. Usnesení soudu, kterým byl Mikušovi zbytek trestu prominut, není pravomocné. Státní zástupce proti němu okamžitě podal stížnost, která má odkladný účinek, a Mikuš tak i nadále zůstává ve vězení. Mikuš bezprostředně po vraždě unikl do zahraničí a později byl dopaden v Německu. Soud jeho čin původně kvalifikoval jako ublížení na zdraví s následkem smrti, jelikož policisté nemohli najít tělo oběti. Proti tomu se Mikuš odvolal. Pouhých pět dní před odvolacím jednáním však policisté tělo objevili. Mikušův případ se stal také předlohou dílu Tělo ze seriálu České televize Případy 1. oddělení.
Díl inspirovaný Mikušovaným případem byl součástí druhé řady seriálu. Ta se soustředila na případy, ve kterých se pachatel nepřiznal, a pozornost se tak věnovala především práci policie. Inspirací pro scenáristy byly především vybrané mediálně známé kauzy, které se odehrály po roce 1995. Podle samotných tvůrců však nejde o dokumentární tvorbu a scenáristé si příběh občas upravili, aby byl zajímavější. Scénář k druhé řadě seriálu napsali společně Josef Mareš - šéf I. oddělení, takzvané pražské mordparty, a Jan Malinda - novinář a scenárista.
Malinda řekl, že Mikušovým případem se rovněž pouze inspirovali. Autenticita případů prezentovaných v seriálu se však podle něj pohybuje mezi sedmdesáti až devadesáti procenty. Na tvorbě spolupracoval tým několika lidí, včetně policistů. „Původní záměr byl takový, že on (Mareš - pozn. redakce) mi jen povypráví o těch případech a já si je pak sólo zpracuju. Ve stejné době se mu stala taková věc, že dva případy, na které byl hodně pyšný, protože se výraznou měrou podílel na jejich objasnění, tak se objevily audiovizuálně zpracované. A jemu to bylo možná trochu líto, že ten výsledek neodpovídá úplně tomu, jak by si to představoval. A myslím si, že to bylo v řádu hodin, kdy z něj to rozčilení vyprchalo, a k tomu jsem se nachomýtnul já. Prošel jsem kolem budovy krajského ředitelství a vyslal jsem tam signál, že bych tam chtěl s někým něco psát, a on na to zareagoval.”
Malindovi podobný seriál na české scéně chyběl, a tak se rozhodl ho sám vytvořit. Začal hledat policisty, kteří by ho mohli zasvětit do divácky zajímavějších případů. Největší výzvou bylo podle Malindy stihnout druhou řadu vůbec napsat. Na napsání osmi dílů měli tvůrci šest měsíců.
„Ze začátku jednou dvakrát do měsíce jsme si sedli po práci na pivo a kolega Mareš si připravil takové tři příběhy, o kterých si myslel, že byly něčím zajímavé. Prostě ten případ byl něčím specifický, třeba zajímavý svědek, nebo překvapivý zvrat, nebo nějaká zajímavá náhoda, která tam sehrála roli. Nebo nějaký chytrý nápad, který dovedl ty policisty, jeho (Mareše - pozn. redakce) a jeho kolegy, k výsledku.”
Mareš v současnosti pracuje na svém vlastním seriálu.
