Článek
Na urgentní příjem přijíždí sanitka s pacientem. Vzápětí ho odváží tým lékařů a poskytují mu nezbytnou péči. Na lůžku ale namísto člověka leží figurína.
Zanedlouho to bude běžná scéna nového simulačního centra v Brně. Od října ho využijí medici na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Učební pomůcka, jejíž výstavba stála zhruba miliardu a trvala dva roky, bude sloužit zejména jim.
Podle ředitele Centra pro rozvoj klinických kompetencí Petra Štourače je centrum určené jak studentům všeobecného, tak zubního lékařství. „Hlavní myšlenkou je, aby si studenti v bezpečném, simulovaném prostředí vyzkoušeli vše potřebné pro jejich začátek v praxi,“ sdělil. Kapacita centra podle něj postačí. „Je to přesně spočítáno tak, aby se sem vešli všichni studenti všeobecného a zubního lékařství,“ dodal Štourač.
Jak vytrhnout osmičku
Druhé patro je vyhrazené pro budoucí zubaře. Ti si budoucí povolání vyzkouší od prvního týdne studia. „Ve speciální učebně jsou simulátory, na kterých se studenti od prvního do pátého ročníku učí základní dovednosti. Zejména pak takové věci, které nemohou provádět na živých pacientech,“ řekla proděkanka pro zubní lékařství na MU Lydie Izakovičová Hollá.
Poté, co si studenti osvojí základní činnosti, mohou začít ošetřovat skutečné pacienty. „V prvním a druhém ročníku začínají na těchto umělých pacientech. Od druhého ročníku postupně nastupují do nemocnice a začínají preparovat na živých pacientech,“ doplnila Izakovičová Hollá.
Místnost, která bude simulovat jednotku intenzivní péče, bude vybavená stejně jako ve skutečné nemocnici. „Studenti si tady mohou vyzkoušet péči o kriticky nemocného pacienta včetně spolupráce, na kterou budeme klást důraz. O kriticky nemocného pacienta nikdy nepečuje jeden lékař nebo jedna sestra, ale vždy je to celý tým sester a lékařů. I z různých specializací,“ řekla anestezioložka Martina Kosinová.
Důraz na zpětnou vazbu
Před každou simulací studenti dostanou role. „Ať už pro nelékařský zdravotnický personál nebo pro lékaře v oboru ARO. Může zde být také přivolána konzultace chirurga nebo lékaře z interních oborů,“ dodala Kosinová. Podle ní je nutné dát studentům adekvátní zpětnou vazbu. To se standardně děje při takzvaném de briefingu. „De briefing by měl trvat dvojnásobek času samotné simulace. Z toho vyplývá, že simulace nebudou pokrývat celou dobu výuky. Nebudou devadesátiminutové, ale deseti nebo maximálně patnáctiminutové,“ upřesnila.
Studenti se v centru naučí pohybovat v prostředí operačního sálu. „Až teprve poté se dostáváme k těm větším složitostem. To je třeba vlastní operace nebo kritické momenty v anestezii pacienta, který je operován. Celý proces, kterému říkáme perioperační, bude zohledněn v tomto simulovaném prostředí,“ upřesnil Štourač.
Některé prostory ale ještě nejsou plně zařízené přístroji. „Budeme muset dovybavit operační stůl. Anesteziologické přístroje stojí o pár desítek metrů dále. Ty také nedílně patří na operační sál. To, co ale na operačním sále zůstává, když ho opustí tým, tu je již přítomno,“ vysvětlil.
První myšlenky na vybudování simulačního centra vznikly v roce 2014. „Od té doby se tomuto projektu věnujeme naplno. Stavba trvá přibližně dva roky, ale samozřejmě jí předcházelo období plánování, dimenzování, zajišťování finančních prostředků a tak dále,“ uvedl Štourač.
