Článek
Virus, který se na konci loňského roku začal šířit v čínském Wu-chanu, se stále nepodařilo zastavit. Neexistuje očkování ani specifická antivirotika či jiné léky.
Lékaři se proto u pacientů soustředí především na léčbu symptomů nákazy. „Jde o snižování teploty, dostatečnou hydrataci nebo podpůrnou léčbu. To se ale týká i řady jiných nemocí, u kterých se také léčí jen projevy,“ míní epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.
Vzhledem k tomu, že jde o kapénkovou infekci, zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest. Nakaženému může způsobit běžné obtíže, jako je nachlazení, kašel, dýchací problémy a teploty. U více než stovky pacientů ale virus vyústil v těžké komplikace, kterým podlehli.
Podle Ministerstva zdravotnictví stále platí, že jsou v ohrožení zejména senioři, děti, chronicky nemocní nebo lidé s oslabenou imunitou.
Experimenty
Protože není žádná specificky zamířená léčba, zkouší čínští lékaři některá ostatní antivirotika, která jsou původně určena proti jiným nemocem.
Podle americké CNN lékaři v Pekingu zjišťují, jak pacientům s koronavirem pomůžou například přípravky běžně užívané při léčbě AIDS.
Nakaženým podávají tři vybrané nemocnice přípravky lopinavir a ritonavir ze skupiny antivirotik. Léčba je součástí zkušebního programu nazvaného „Diagnóza a léčba pneumonitidy pro novou infekci koronaviru (zkušební verze)“.
Ředitel amerického Národního institutu alergií a infekčních chorob (NIAID) Anthony Fauci už oznámil, že se pracuje také na vakcíně proti 2019-nCoV. Jen příprava prvních klinických testů si ale vyžádá několik měsíců. Očkovací látka by proto mohla být k dispozici nejdříve za rok.
Situace okolo nového koronaviru je pro lidstvo v některých ohledech déjà vu. Na podzim 2002 se v čínské provincii Kuang-tung objevila jiná hrozba – SARS. Podobně jako u 2019-nCoV i její kořeny směřovaly k tržišti s divokými zvířaty a mezi první příznaky patřily kašel, horečka a dušnost.
Během několika měsíců se virus rozšířil do víc než 30 zemí, nakazilo se přes 8000 lidí a zemřelo 774.
Podle českých odborníků je už nyní zřejmé, že se Čína od dob epidemie SARS v mnohém poučila. Kvitují zejména lepší a otevřenější mezinárodní komunikaci ohledně šíření nákazy a sdílení dat.
Ani proti SARS se nicméně nepodařilo vyvinout účinnou specifickou léčbu nebo vakcínu. Očkování lidstvo nemá ani proti MERS – koronaviru, který se objevil v roce 2012 na Blízkém východě.
In outbreaks of other #coronaviruses (MERS & SARS), person-to-person transmission occurred through droplets, contact and fomites, suggesting that the transmission mode of the 2019-nCoV can be similar
— World Health Organization (WHO) (@WHO) January 27, 2020
WHO Situation Report 27 January 2020 https://t.co/l1vODXEyD3 pic.twitter.com/vuNl64gZnm
Také MERS má původ ve zvířecí říši a na člověka se pravděpodobně přenesl přes velbloudy. Oproti SARS má podstatně větší úmrtnost, ale naopak se výrazně pomaleji šíří. Podle webu ScienceNews se od roku 2012 nakazilo 2 494 lidí ve 27 zemích a 858 jich zemřelo.
V porovnání s oběma příbuznými koronaviry má nově se šířící wuchanská nákaza nižší úmrtnost. Alespoň podle zatím známých dat. Zatímco u SARS dosahuje 10 procent a u MERS dokonce přes 30, u 2019-nCoV se pohybuje okolo dvou procent. Odborníci nicméně upozorňují, že se čísla přicházející z Číny mohou ještě rychle měnit.
Prevence především
Epidemiologové zároveň zdůrazňují podstatnou roli, kterou proti šíření nákazy může sehrát individuální chování každého člověka. Nejen při cestování je třeba dbát na hygienické standardy a postupovat stejně jako při klasickém ohrožení respiračními onemocněními.
Vyhýbat se těm, kteří jsou zjevně nemocní, dodržovat základní hygienická pravidla, používat například i dezinfekci, pokud jsme v kontaktu s lidmi, kteří akutními respiračními potížemi trpí. Kromě toho je vhodné nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí.
Nemocní by měli při kýchání a kašlání řádně užívat – nejlépe jednorázové – kapesníky, při kašlání a kýchání si zakrývat ústa paží nebo rukávem.