Článek
Do čtrnácti dnů by mohla vláda začít využívat nástroj, který zpracovává polohová data o nakažených a pomáhá vyhledávat ohrožené lidi, kteří s nimi přišli do epidemiologicky významného kontaktu. Česko by se díky tomu mohlo rychle vrátit do běžnějšího režimu.
„Budeme po Velikonocích snižovat opatření, co se týče tvrdosti. Na druhou stranu chceme nastartovat systém, který bude vyhledávat podstatně rychleji kontakty, a to tak, abychom mohli kontrolovat nárůst nemocných,“ řekl na úterní tiskové konferenci Roman Prymula, šéf Ústředního krizového štábu a epidemiolog.
Podle Prymuly moderní technologie vygeneruje u každého nakaženého (pokud k tomu dá svolení) pět dnů zpátky cestu, po které se pohyboval. „V rámci pohovoru s ním je následně zjišťováno, s kterými osobami se na této cestě potkal. Pak jsou tyto osoby informovány a dány do karantény “ popisoval Roman Prymula, s tím že lidi v karanténě se bude stát snažit, co nejrychleji otestovat.
Zároveň upozornil, že přechod na tento systém si vyžádá významnější posily týmů, které budou jezdit odebírat vzorky.
„Nejde to dělat ve stávajícím počtu. Oslovili jsme proto armádu. Bude zabezpečovat transporty odběrových týmů,“ dodal Prymula
O novém systému dohledávání nakažených mluvil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
„Při tom současném počtu pacientů to už není možné dělat tím starým způsobem, kdy hygienici mechanicky trasují pacienta a jeho kontakty. Od tohoto si slibujeme, že by to mohlo trasování výrazně zjednodušit, je to takzvaný koncept Chytré karantény,“ řekl Vojtěch.
Jde o technologii, kterou vyvinula skupina IT expertů a dobrovolníků ze skupiny COVID19CZ (součástí je mimo jiné i Seznam.cz) a v minulých dnech ji dala státu k dispozici. Její snahou je efektivněji vyčlenit do nutné karantény lidi, kteří jsou potenciálně nakažení, a zbytku zdravé populace tak ulevit od plošných opatření.
Zatímco v současnosti probíhá dohledávání osob, které přišly do kontaktu s nakaženým, na bázi detailního rozhovoru s pacientem, soubor opatření nazvaný jako Chytrá karanténa vnáší do tohoto postupu moderní technologie.
Ani s nimi se ale na začátku neobejdou bez komunikace s nakaženým a dotazů na to, s kým se stýkal a kde se pohyboval. Ovšem navíc budou moci využít i sílu dat. Tedy pokud k tomu dá nakažený souhlas.
„Call centrum se ozve nakaženému a zeptá se ho, jestli jim dá souhlas k využití jeho polohových dat,“ vysvětluje Patrick Zandl, který aktuálně působí jako mluvčí skupiny COVID19CZ, jak vypadá krok číslo jedna.
Pokud nakažený odmítne, bude probíhat trasování nadále v současném režimu, o kterém IT experti mluví nadneseně jako o „tužce a papíru“, tedy vyzpovídání a ručním dohledávání dalších potenciálně nakažených.
„Geolokační data jsou extrémně senzitivní záležitost. Nechtěli bychom to dělat, pokud by to zavánělo nějakým policejním státem nebo šmírováním. Na to máme velmi jasný názor,“ říká Patrick Zandl, proč skupina COVID19CZ nechce přistoupit k autoritativnějšímu postupu a vše nechává na dobrovolném rozhodnutí daného člověka.
I přesto mají podle Zandla z průběžného testování zkušenost, že jen velmi zřídka lidé odmítnou dát souhlas ke zpracování jejich dat.
„Uvědomují si, že si nemusí pamatovat, co všechno v posledních dnech dělali a s kým se potkali,“ líčí Patrick Zandl.
Zachrání nás mobily a platební karty
Pokud nakažený člověk dá souhlas ke zpracování svých dat, Chytrá karanténa získá informace o poloze tohoto člověka, a to jak od telekomunikačního operátora, tak například od bankovního domu a dalších třetích stran. Konkrétně jde o takzvaná geolokační data, která udávají informaci o tom, kde se v daný čas člověk nacházel.
Jde především o údaje o poloze mobilního telefonu a polohách uskutečněných plateb přes kreditní nebo debetní karty. Systém prohledá a zhodnotí tato data několik dní zpětně.
„Mobilní telefon má už dnes prakticky každý a lidé si ho berou všude s sebou,“ vysvětluje mluvčí COVID19CZ. Není proto podle něj ani třeba apelovat například na seniory, aby si telefony brali s sebou na nákup.
„Z platebních karet nesledujeme všechna data. Informace o nákupu na internetu nám nepomohou,“ říká Patrick Zandl s tím, že systém si dohledá jen ta data, která ho zajímají. Tedy například platby v obchodech.
Patrick Zandl dodává, že veškeré zpracovávání daných informací podléhá striktním pravidlům, aby se zamezilo jakémukoliv zneužití informací.
Chytrá karanténa na základě těchto geolokačních dat hledá další potenciálně nakažené. Typově by mělo jít například o přátele, se kterými nakažený seděl ještě před zákazem v hospodě a zapomněl na to.
Naopak letmé setkání na ulici nebo to, že jste stáli vedle někoho ve frontě v obchodě, by jako epidemiologicky významný kontakt nemělo být vyhodnoceno.
„Ten systém není stoprocentní. Někdy to označí za ohroženého člověka i toho, kdo ohrožený není,“ vysvětluje Patrick Zandl, s tím že to v takovém případě nevadí.
Geolokační data mohou mít problémy například ve výškových domech, protože hůře odliší lidi, kteří pracují v různé výšce od země.
„Pokud byste například seděl v mrakodrapu, někdo pracoval pod vámi, tak vás to může vyhodnotit jako potenciálně nakaženého,“ popisuje Zandl.
Chytrá karanténa na základě těchto dat umí vyhodnotit, kdo další se dostal do rizikového kontaktu s nakaženým, a i u něj následně spustí celý proces dohledávání rizikových kontaktů, který začíná opět telefonátem z call centra.
To je tímto způsobem schopné zpracovat tisíce kontaktů denně.
