Článek
Senát vrátil do hry zpřísnění trestů za týrání zvířat a provozování množíren. Za týrání zvířat by mělo hrozit místo pěti až šest let vězení. Za chov zvířat v nevhodných podmínkách, tedy za provozování množíren, by mohlo v krajním případě hrozit až deset let vězení. Změny, které dnes Senát schválil po zhruba tříhodinové debatě, jsou podle námitek právníků příliš přísné vzhledem k trestům za násilí na lidech. Spor bude muset rozsoudit Sněmovna.
Novela trestního zákoníku se poslancům vrátí k novému posouzení. V prosinci Sněmovna zpřísnění trestů odmítla. Schválila pouze to, že by soudy mohly samostatně ukládat zákaz chovu zvířat až na deset let pro jednotlivce a až na 20 let pro firmy.
Zpřísnění trestů v duchu původního poslaneckého návrhu horní komora schválila na podnět svého zdravotnického výboru velmi těsně, když pro bylo 39 ze 74 přítomných poslanců a potřeba bylo nejméně 38 hlasů. Dala mu přednost před mírnějším návrhem předsedy senátorů ODS Miloše Vystrčila, který chtěl pouze zpřísnit na šest let trest vězení za utýrání zvířete. Podle Vystrčila byla pravděpodobnost, že by jeho návrh byl přijat Sněmovnou, „téměř stoprocentní“.
Za výborový návrh se přimlouvala spoluautorka původní předlohy a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní je zpřísnění trestů nutné kvůli odrazujícímu účinku. Předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) podobně jako právníci z řad poslanců namítal, že zpřísněné tresty budou shodné jako sankce za týrání lidí a ničemu nepomohou.
Účinnější by podle Antla bylo lépe využívat dosavadní tresty včetně pokuty až do půl milionu korun. Poslankyně k tomu uvedla, že soudy prý přísné tresty ukládat nemohou a že průměrná pokuta pro provozovatele množíren činila 20 000 korun.
Sněmovnou schválený zákaz chovu zvířat míří na provozovatele množíren, tedy chovů, jejichž hlavním cílem je zisk z prodeje štěňat. Dodržování zákazu měli podle původní předlohy kontrolovat pracovníci Probační a mediační služby. Poslanci ale kontrolou pověřili Státní veterinární správu.
