Článek
Je přece normální a chvályhodné, když hlava státu před volbami prohlásí, že o sestavování vlády bude jednat nejprve s lídrem vítězné strany, bude souhlasit s jakýmkoliv kabinetem opírajícím se o většinu ve Sněmovně a rozhodně nejmenuje premiérem politika, který by čelil obžalobě z trestného činu.
V Česku by takového prezidenta zastánci demokratického právního státu vynášeli do nebes: Konečně máme na Hradě někoho, kdo ctí Ústavu a jedná podle pravidel.
Jenže když to v Bratislavě řekla Zuzana Čaputová, roznesli ji na kusy i její obdivovatelé. Dosaďme konkrétní jména – Čaputová by jednala o vládě i s Marianem Kotlebou, kdyby vyhrál volby, souhlasila by s kabinetem, jehož součástí by byla Kotlebova neonacistická strana, a kdyby se podařilo do voleb obžalovat Andreje Kisku, možného povolebního lídra opozice, nejmenovala by ho premiérem.
Každé slovo se počítá
Na první pohled to po debatě Čaputové v televizi Markíza vypadalo, že se zpronevěřila sama sobě a vyhodila do povětří poslední jistoty v nebývale nejisté slovenské předvolební době.
Volby budou 29. února, osm dní před nimi si Slovensko připomene dva roky od vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové a velmi očekávané jsou také předvolební televizní debaty, které mohou při nevelkých rozdílech v preferencích rozhodnout o všem.
O vítězi – zatím sice vede chřadnoucí vládní Směr expremiéra Roberta Fica (podle zatím posledního průzkumu má 18 procent), ale do čela se dere právě fašistická strana Mariana Kotleby (12,8). A také o vládní sestavě, která může klidně první dvě strany na pásce vynechat. A rovněž o tom, jestli se Slovensko po dvanácti letech zbaví mocenské garnitury strany Směr Roberta Fica, která propojila vládní moc s organizovaným zločinem a umožnila tak vraždu Jána Kuciaka a jeho přítelkyně.
Každé slovo se počítá, zvlášť když je to slovo respektované přímo zvolené prezidentky. Opravdu podpořila Mariana Kotlebu a odepsala opozici a konkrétně Andreje Kisku?
Se zkušeností z Česka, kdy si prezident dělá z Ústavy trhací kalendář, se dá Zuzaně Čaputové dobře rozumět. Pro demokracii je důležitější dodržování pravidel i za špatného počasí než nějaký Kotleba na jednání v Prezidentském paláci, nebo jeho tichá účast ve vládě (na komunisty jsme si u nás také zvykli, že?).
Jistě, lidé kolem Mariana Kotleby jsou přesně ta partaj, která využívá všech výhod demokracie, aby jí „zakroutila krkem“. Jak s takovými stranami zacházet, to řeší na Slovensku už nejpozději od roku 2013, kdy Kotleba vyhrál přímé regionální volby a stal se županem Banskobystrického kraje. Prezident Kiska se s kotlebovci nikdy nesetkal – ale nemusel řešit situaci, že strana vyhraje parlamentní volby…
Těžko se nepřijatelnost Kotlebovy strany zpovzdálí detailně posuzuje, protože česká politická scéna takovou stranu nemá (její případní čeští voliči hlasovat nechodí, nebo se uspokojí s některými stávajícími stranami). Kritici prezidentce vyčítají, že vlastně legitimizovala Kotlebovu stranu v očích voličů: když se s lídrem setká hlava státu, proč by bylo špatné mu dát hlas?
Jistě, Zuzana Čaputová měla volit diplomatičtější slova, aniž by ustoupila od svého názoru. Oblíbená hlava státu ve sledovaném televizním politickém pořadu měsíc před opravdu důležitými volbami, v nichž bude záležet na každém hlasu, musí být opatrná, vyhýbavá až nudná. Na její obhajobu připomeňme její slova přesně: „Vstoupím do jednání s lídrem strany, která vyhraje volby. V případě, že to bude ĽSNS (Kotlebova strana – pozn. red.), vstoupím do jednání s ním, protože to považuji za projev respektu k vůli lidí. Jsme parlamentní demokracie.“ A dodala, že přijetí ještě neznamená pověření sestavováním vlády a že Kotlebova strana má nulový koaliční potenciál.
Dva dny po prezidentčiných slovech se přihodilo něco, co nažene Kotlebovi hlasy spolehlivěji.
Na předsedu Národní rady a Slovenské národní strany Andreje Danka prasklo, že si v minulosti telefonoval s Alenou Zsuzsovou, obžalovanou v případu vraždy Jána Kuciaka. Podle zveřejněných nahrávek šéf slovenské sněmovny řekl před několika lety Zsuzsové, že ji „líbá všude“ a „konečně budete moje“. Domlouvali si setkání, ale nakonec se neviděli. Dankova Slovenská národní strana je nyní těsně nad 5 procenty a dlouhodobě ztrácí voliče právě na úkor kotlebovců…
Cirkusové výkony opozice
Nešťastný je v praktické slovenské politice výrok, že prezidentka nejmenuje premiérem obžalovanou osobu. Ta slova míří na exprezidenta Andreje Kisku, který je přirozeným lídrem případné opoziční vlády, ale v této chvíli čelí obvinění z daňového podvodu, jehož se údajně dopustila jeho rodinná firma v letech 2013 a 2014.
„Žijeme v krizi důvěry a nemyslím si, že pokud by to postoupilo do stadia obžaloby, bylo by vhodné, abych jmenovala jakoukoliv osobu do pozice premiéra,“ prohlásila Čaputová.
Nejen opozičníci v Bratislavě jsou přesvědčeni, že Kiskovo obvinění vyrobila slovenská policie na přímou objednávku Směru (dlouholetým ministrem vnitra byl dlouholetý místopředseda strany Robert Kaliňák). Pozor, neplést s nářkem o zinscenovaném obvinění Andreje Babiše – česká policie a justice jsou ve srovnání s těmi slovenskými ukázkou čestných a politicky neovlivnitelných institucí.
Ale než podtrhneme Zuzaně Čaputové účet jejího dosavadního předvolebního chování, připomeňme ještě jeden aktuální příběh.
Bez nevyzpytatelného Igora Matoviče a jeho opoziční strany „obyčejných lidí a nezávislých osobností“ nepůjde sestavit vládu proti Robertu Ficovi. Matovič nyní oznámil, že finální předvolební program dá dohromady na základě hlasování, které tento týden odstartuje. O čem to bude? Tak například když občan usvědčí někoho z korupce, dostane odměnu 50 procent z toho, co ušetří státu. Nebo kdo přijde hlasovat v parlamentních volbách, dostane slevu deset procent ze všech poplatků státu. Souhlasíte? Všechny takové nápady, které podpoří většina zapojená do ankety, musí být podle Matoviče v programu vlády s termínem splnění hned v prvním roce. Jinak nejde do koalice.
Zuzana Čaputová ve chvíli, jakou nikdo z jejích předchůdců nezažil, sice správně hájila ústavu před politickým provozem, ale udělala to hodně nešťastně.
K tomu ale nezbývá než vyděšené slovenské opozici (jejíž příběh se před českými politiky odvíjí jako výukový film před volbami v roce 2021) připomenout, že prezidentka jim případnou budoucí vládu ani nevybojuje, ani nepotopí.
Což se dá na Slovensku i v Česku shrnout do poučky: Chcete vládnout? Nespoléhejte na hlavu státu, neobávejte se přešlapů hlavy státu. Vyhrajte volby.
