Článek
Německý koronabalíček - nižší DPH i prémie za nákup nových aut
Celkem 57 položek má tzv. „Konjunkturpaket“, tedy balíček na oživení koronavirem zasažené německé ekonomiky. Na jeho detailech se dohodly špičky německé velké koalice. Podle komentáře listu Frankfurter Allgemeine Zeitung je balíček svým pojetím předimenzovaný. „Jeho rozměry mají vyvolat naději, ale síla zásahu státu bez ohledu na zadlužení zanechává stopu zoufalství,“ soudí FAZ. Za „srdce“ vládního plánu označil šéf bavorské CSU Markus Söder dočasné snížení DPH. Od 1. července do 31. prosince letošního roku klesne základní sazba z 19 na 16 procent. Zvýhodněná sazba, která se vztahuje například na potraviny, pak ze 7 na 5 procent. Jen tento krok směrem ke zvýšení domácí spotřeby přijde státní pokladnu na 20 miliard eur.
Wir haben lange verhandelt, aber auf die Ergebnisse sind wir stolz. Wir unterstüzen Familien, stärken die Kaufkraft und helfen Kommunen. #Konjunkturpaket pic.twitter.com/tuSnwVwE2X
— SPD Parteivorstand 🇪🇺 (@spdde) June 3, 2020
Rodiny s dětmi, na něž mohou pobírat přídavky, se mohou těšit na jednorázový bonus ve výši 300 eur na jednu ratolest, který ovšem podléhá zdanění. Miliarda eur putuje na přestavbu a výstavbu nových školek a jeslí.
CDU/CSU nakonec sociálním demokratům ustoupila v otázce pobídek na nákup nových aut. Ty se tak nebudou vztahovat na vozy se spalovacími motory. Nákup benzinových a naftou poháněných aut se má „nakopnout“ prostřednictvím zmíněného snížení DPH. Kdo ale do konce roku 2021 zatouží po novém elektromobilu v ceně do 40 000 eur, dostane od německého státu místo zamýšlených 3000 dokonce 6000 eur.
Velká koalice jinak vyčlenila dalších 25 miliard eur na záchranu malých a středních podniků. Ty totiž patří mezi velké poražené dosavadního průběhu koronakrize. Restaurace nebo cestovní kanceláře se můžou těšit na daňové úlevy i přímou úhradu některých svých nákladů.
Sto let od Trianonu
Maďarsko si ve čtvrtek připomíná sto let od podpisu Trianonské mírové smlouvy, která znamenala rozpad velkého Uherska. Velký význam to mělo mimo jiné pro Československo, Rumunsko a Srbsko. Na stopu, kterou Trianon v Maďarech zanechal, a na jeho dnešní význam se Seznam Zprávy ptaly českého hungarologa a historika Roberta Pejšy, jenž v zemi žije od roku 2010.
Celý rozhovor ZDE:
Trianon je teď v Maďarsku politickým tématem číslo 1. Výročí se ale připomíná různě. Například maďarský portál Arcanum Mapire s online historickými mapami zveřejnil ke 100 letům Trianonu detailní plány hranic, které se rodily ještě léta po podpisu smlouvy. Nechybí ani hranice s Československem.
Nad Tatrou sa blýska
S Trianonem souvisel i návrh předsedy slovenské extremistické Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby. Poslanec navrhl, aby se ve čtvrtek kvůli výročí zahrála v Národní radě slovenská hymna.
„Nad Tatrou sa blýska“ nakonec ve čtvrtek zazní, ale ne díky návrhu Kotleby. Hymna bude hrát z rozhodnutí předsedy sněmovny Borise Kollára (Jsme rodina) před začátkem každé řádné schůze poslanců. Ti dnes řeší změnu pravidel volby generálního prokurátora.
„Bude to proto, protože zakládáme tradici, aby to už nikdo nemohl zneužívat jednou z důvodu takového svátku, jednou z důvodu takového,“ zdůvodnil nové pravidlo Kollár.
Morawiecki překvapivě požádal o důvěru a získal ji
K nečekanému kroku se ve čtvrtek rozhodl polský premiér Mateusz Morawiecki, když požádal poslance o vyjádření důvěry vládě. Podle médií tak premiér učinil na žádost prezidenta Andrzeje Dudy, který chce hlasováním o důvěře vyslat signál o jednotě vládnoucí trojkoalice konzervativců. Tou otřásaly spory ohledně organizace prezidentských voleb, které stát nedokázal v řádném termínu zorganizovat.
Morawiecki dnes překvapivě požádal Sejm o důvěru, a podle očekávání ji před chvilkou dostal. Krok se vykládá jako podpora Dudovy kampaně a krytí vlastních problémů. Právě prezident hlasování Morawieckému navrhnul. Premiér v Sejmu velmi ostře vystoupil proti opozici. pic.twitter.com/HoyA0pFyEL
— Filip Harzer (@HarzerF) June 4, 2020
„Za daných okolností Poláci nepotřebují vaše hádky a prázdné diskuse, jež vyvoláváte, nepotřebují ani zástupná témata, která vyvoláváte pro to, abyste zakryli vaši neschopnost. Poláci nepotřebují ani vaši hašteřivost a šarvátky. Poláci potřebují stabilitu a klid, potřebují činnost pro dobro republiky,“ prohlásil na adresu opozice Morawiecki v ostrém bojovném projevu.
Podle premiéra se povedl vládě v boji s koronavirem obří úspěch. „Úspěch, který uznávají všichni na celém světě,“ pokračoval Morawiecki. Hlasovalo se ještě ve čtvrtek odpoledne. Koalice stran Právo a spravedlnost, Solidární Polsko a Dohoda měla ve sněmovně potřebnou většinu.
Opozice vidí v náhlém kroku pokus o „zakrytí vládní neschopnosti“ a také o pomoc Dudovi v kampani. Prezidentovi, který má na konci června svou funkci obhajovat, se totiž podle vícero průzkumů propadly preference. Mediální problémy má i ministr zdravotnictví Łukasz Szumowski, kolem něhož se objevila řada podezření souvisejících s nákupy ochranných pomůcek.
Pellegriniho konec ve Směru se blíží
Konec Petra Pellegriniho ve straně Směr se nejspíš blíží mílovými kroky. Politik, který před několika týdny vyzval Roberta Fica k souboji o křeslo předsedy, nakonec nejspíš ze strany odejde. O takové možnosti jako o nejpravděpodobnější už delší dobu spekulují slovenská média. Pellegrini ve středu spekulace posílil, když se vyhnul jednání poslaneckého klubu, které řídil Fico.
Na tiskové konferenci pak prohlásil, že se jeho a Ficův svět s „každým týdnem, každou hodinou, každým dnem“ vzdalují. „Je asi fér, aby se tohle dlouho neprodlužovalo. Proto potvrzuji, že nejpozději tento měsíc - a možná to bude otázka pár dní - by bylo asi spravedlivější říct: Neškoďme si navzájem a vydejme se vlastní cestou,“ řekl expremiér a současný místopředseda Směru.
Průzkum z minulého víkendu přisoudil zatím neexistující Pellegriniho nové straně podporu přes 21 procent.
Ministerstvo o velvyslankyni mlčí
Neměla by vám uniknout také středoevropská zpráva ze středečního odpoledne. Dojde totiž k výměně na postu velvyslance Polska v Praze. Dosavadní velvyslankyni Barbaru Ćwiorovou podle serveru Onet.pl odvolal z funkce prezident Andrzej Duda. Důvodem je mobbing, kterého se měla Ćwiorová na zaměstnancích ambasády dopouštět.
Seznam Zprávy se informaci pokusily ověřit u polského ministerstva zahraničních věcí, to se ale k odvolání ambasadorky dosud nevyjádřilo.
Rakouští poslanci si posvítí na aféru z Ibizy
Komise rakouského parlamentu ve čtvrtek začala vyšetřovat kauzu nahrávky z ostrova Ibiza, ve které figuruje bývalý vicekancléř a exšéf Svobodných (FPÖ) Heinz-Christian Strache. Před vyšetřovací komisí, která se má vedle konkrétní aféry zabývat také obecně tím, jestli bývalá vláda lidovců (ÖVP) a FPÖ nebyla prodejná, vypovídal ve čtvrtek sám Strache.
Od zveřejnění nahrávky z Ibizy uplynul letos v květnu rok. Na videu z roku 2017 Strache údajné ruské podnikatelce výměnou za nákup vlivného rakouského bulváru Kronen Zeitung slibuje přiklepnutí státních zakázek, až se jeho strana dostane do vlády. Skandál znamenal pád Kurzovy vlády a předčasné volby. Zatímco Kurz se do funkce kancléře letos v lednu vrátil (v koalici lidovců a Zelených), Stracheho na konci roku jeho mateřská FPÖ vyloučila ze svých řad.
V případu probíhá 40 samostatných vyšetřování kvůli podezření ze spáchání 31 trestných činů. Za poslední rok proběhlo 269 výslechů a policie zajistila 34 terabajtů dat. Kromě toho, zda bylo jednání Stracheho trestné, se vyšetřují i okolnosti vzniku nahrávky. Složitost celé kauzy a vzájemných propojení nejlépe ilustruje grafika týdeníku Falter, který společně s německými médii Süddeutsche Zeitung a Spiegel nahrávku z Ibizy před rokem zveřejnil.
Die Sümpfe von Ibiza - Wie die Staatsanwaltschaft entlang der Bekenntnisse von Heinz-Christian Strache immer weiter in türkise Sümpfe vordringt | https://t.co/bUGZ2HelBp | @florianklenk pic.twitter.com/xjG1RTVba5
— @falter_at (@falter_at) May 13, 2020