Článek
Fobie nebo strašidelná vzpomínka, která člověku ničí život. Vědci se dosud domnívali, že jakmile se jednou špatná vzpomínka usadí v lidské mysli, nejde se jí zbavit. Výzkum vědců na univerzitě v Madridu se nyní snaží dokázat opak. O jejich pokroku informoval britský The Independent.
Podle nové studie mohou při odstraňování zlých vzpomínek nebo trvalých fobií pomoci anestetika. Základní premisa je taková, že pokud si pacient vybaví bolestivou vzpomínku nebo myšlenku těsně před uspáním propofolem (nitrožilně podávané hypnotikum), po probuzení pro něj bude velmi obtížné si ji znovu vybavit.
Na počátku experimentu stály pokusy na mozcích hlodavců. Podobné metody ale zatím nebyly aplikovatelné na člověka. Vědci proto hledali jiný způsob. Již dříve se prokázalo, že pomocí elektrošoků se za určitých okolností daří u člověka vymazat vzpomínky. Taková metoda je ale příliš drastická.
„Elektrokonvulzivní terapie je léčba velmi invazivního typu,“ řekl deníku The Independent doktor Bryan Strange, vedoucí výzkumu na Polytechnické univerzitě v Madridu. „Takže jestli jsme chtěli přijít s něčím plošně použitelným, co by člověka zbavilo jen vybraných vzpomínek, museli jsme vymyslet něco jednoduššího,“ dodal Strange.
Doktor Strange při hledání méně invazivního způsobu vypozoroval, že amnézie je spojena s podáváním anestetických léků. Strange chtěl zjistit, jak přesně celý proces funguje a zda je možné ho dostat řízeně pod kontrolu.
Pilotní experiment
Posléze Strangeův tým začal s testováním. Strange promítl padesáti účastníkům experimentu prezentace, které měly vyvolat dlouhodobější emoční dopad. Prezentace zahrnovala příběh chlapce, který se vyboural v autě, nebo případ mladé ženy, která byla napadena.
Po týdnu si Strange zavolal účastníky pokusu znovu. Tentokrát jim promítl jen vybrané části prezentace. Posléze je uspal pomocí propofolu.
Po probuzení vědci požádali účastníky experimentu, aby si vybavili příběhy, které jim dříve promítali. Ukázalo se, že testovací subjekty si nemohou prezentace vybavit.
„Zajímavé na působení propofolu bylo, že zapomínání bylo selektivní,“ řekl Strange. Vybavit si násilné a bolestivé momenty bylo podle něj těžší. „Lidé zapomínali hlavně emočně závažné části příběhu. Pokud mohou být nechtěné vzpomínky izolovány, například pomocí virtuální reality, můžeme izolovat i fobie, které mají kořeny v určitých životních událostech, například v automobilové nehodě. Rozhodně to stojí za pokus.“
Londýnští vědci pod vedením doktora Raviho Dase považují Strangeovu studii za průlomovou. „Věděli jsme, že špatné vzpomínky mohou vyvolat posttraumatický stres,“ řekl Das Independentu. „Dosud jsme tu ale neměli žádnou cílenou léčbu, která by oslabovala vzpomínky.“
Při širším testování nové léčby se podle Dase může kromě propofolu využít i ketamin.
