Článek
Rozlehlé lány řepky nebo pšenice. To jsou nejčastější obrázky zemědělské krajiny v Česku. V produkci náročnějších plodin pěstitelům brání také stále častější období sucha. Zemědělci na jižní Moravě teď chtějí oživit více než třicet let starý plán na rozlehlý závlahový systém v okolí Novomlýnských nádrží.
Má dodat vodu do 10 tisíc hektarů polí, sadů nebo vinic, a pomůže tak suchem nejvíce zasaženému kraji. Pěstitelé o plánu v úterý ve Strachotíně na Břeclavsku diskutovali s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD). Státní pozemkový úřad tam zároveň představil studii proveditelnosti. „Ukázala, že plán je uskutečnitelný. Počítá se čtyřiceti kilometry závlahových řadů. V první fázi by pokryly zemědělskou plochu 2500 hektarů, v další fázi až čtyřnásobek,“ uvedl šéf úřadu Martin Vrba.
Právě tato státní instituce má závlahový systém provozovat a spravovat. Bude kvůli tomu třeba upravit zákon. „S jeho změnou počítáme příští rok,“ sdělil ministr Toman. Investice může dosáhnout sedmi miliard korun, závlaha má pokrýt 34 katastrálních území na Břeclavsku a Brněnsku. Optimistická varianta počítá s počátkem stavby v roce 2026. Úřady chtějí plán probrat se starosty dotčených obcí.
Pilotní projekt, který v českém boji se suchem zatím nemá obdoby, se v budoucnu může rozšířit do dalších míst s deficitem deště. Aby zemědělci v okolí Novomlýnských nádrží mohli používat vodu z hadic, je třeba splnit několik podmínek.
Závlahový systém čeká dlouhý povolovací proces, včetně posuzování vlivu na životní prostředí.
Je třeba také navýšit hladinu nádrží o 35 centimetrů, což bude znamenat 9 milionů kubíků vody navíc. Zatím není jasné, jestli navýšení dostane od úřadů zelenou. „Závlahový projekt rovněž počítá s vybudováním nádrže v Horních Bojanovicích,“ doplnil Vrba.
Zemědělci se státními úředníky budou také dohadovat podrobnosti provozu i cenu, za niž by vodu od Povodí Moravy odebírali. „Počítáme s cenami mezi dvěma a třinácti korunami za kubík v závislosti na množství odběru,“ uvedl Vrba. Je také třeba dořešit majetkové otázky. Voda totiž poteče pod stovkami soukromých pozemků.
Ministr Toman je projektu nakloněný. „Musíme si zároveň přesně určit roli státu, model provozování či výdaje,“ zdůraznil. Chce také znát rentabilitu zavlažovaných plodin.
Podle pěstitelů je podobný projekt ve veřejném zájmu. „Bavíme se o vodě pro celou společnost. Zajistit závlahu v některých regionech je velmi složité. Při zavedení systému je tu potenciál pro navýšení produkce více druhů ovoce a zeleniny. Právě na jižní Moravě je místo pro speciální plodiny,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal. Do krajiny se tak podle něj mohou vracet ovocné sady, brambory a zelenina.
Tři Novomlýnské nádrže vznikly v osmdesátých letech minulého století právě za účelem zavlažování okolní krajiny. Z velkých plánů minulého režimu se však uskutečnil jen zlomek. Dílčích zařízení se stát po revoluci zbavil.
Třeba čerpací stanici, která odvádí vodu z nádrže, vlastní společnost PPS Agro Strachotín. A zavlažuje sto hektarů půdy, včetně vinic. „Někteří vinaři tvrdí, že závlaha do vinice nepatří. Letos jsme přidávali asi čtyřikrát po sto milimetrech. Za mě je tam viditelný přínos,“ řekl předseda představenstva Josef Šedivý.
Státní pozemkový úřad také zjišťoval, jestli budou o umělé zavlažování zemědělci stát. „Je tam prokazatelný zájem koncových spotřebitelů,“ ujistil Vrba.
