Článek
Cíl je jasný. Evropa si musí zachovat svá relativně striktní pravidla, pokud jde o soukromí, a přitom podpořit svůj technologický rozvoj.
Na vytvoření prvního návrhu dala Vestagerové lhůtu 100 dní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hned po příchodu do funkce v listopadu 2019.
Přijede Zuckerberg i Pichai
Opatření budou mít nejspíše dalekosáhlé důsledky pro technologické giganty. Proto se do Bruselu dostaví zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg i Sundar Pichai, generální ředitel společnosti Alphabet, pod kterou spadá Google. Zúčastní se zde začátku debaty o regulacích, která bude trvat 12 týdnů a která má na konci roku oficiálně přijít s návrhy prvních legislativních úprav.
Evropský plán se mimo jiné chce zaměřit na vytvoření jednotného trhu s daty a pomoci tak zemím EU chytit druhý dech v technologickém závodu, který prozatím vyhrávají Čína a USA. „Jeden z důvodů, proč nemáme Facebook nebo Tencent, je ten, že jsme evropským firmám nikdy neposkytli jednotný trh, kde by mohly vyrůst,“ řekla Vestagerová serveru Politico. Server také získal údajný předběžný návrh středečního dokumentu, který počítá s investicí šest miliard eur do naplnění této vize.
Netflix ani Spotify nejsou problém
Jak Vestagerová uvedla, pozornost je třeba zaměřit na oblasti, které jsou při používání umělé inteligence rizikové. Komisařka se neobává kupříkladu způsobu, jak streamovací služby jako Netflix a Spotify vybírají pro své klienty filmy a písně, ale spíše se chce soustředit na odvětví, kde by mohla být nebezpečná z bezpečnostního nebo právního hlediska. Mezi takové se například řadí autonomní vozidla, biometrická identifikace obyvatel, nebo i případy, kdy umělá inteligence bude vybírat, zda se člověk hodí pro určité zaměstnání nebo zda mu lze poskytnout půjčku.
Typickou problematickou funkcí je rozpoznávání obličeje a jeho testování policejními složkami v Evropě a v USA. Něco podobného se událo i v Praze, kdy krajské policejní ředitelství oslovilo magistrát s požadavkem na spuštění pilotního projektu městského kamerového systému s funkcí rozpoznávání obličejů. Poté se i v Česku na toto téma strhla debata. Vestagerová chce rozvířit podobné diskuze před tím, než bude tato technologie všudypřítomná a neregulovaná.
Evropa jako příklad pro další
Technologické zákony mohou mít dopad i za hranicemi Evropské unie. Firmy se o tom přesvědčily již v případě zavedení GDPR, kterým se nechala inspirovat například Brazílie. „Evropské regulace umělé inteligence mohou mít podobný efekt jako GDPR. Komisi pozorují i lidé mimo EU. Tohle je šance pro Evropu nastavit příklad v regulační politice, která podpoří etický rozvoj umělé inteligence,“ řekl pro agenturu Bloomberg profesor filozofie médií a technologií na Vídeňské univerzitě Mark Coeckelbergh.
Hlavní tváře Silicon Valley tedy mají samy zájem zapojit se do vytváření evropských regulací, jež mají potenciál ovlivnit i zbytek světa. Debata ohledně umělé inteligence na starém kontinentě se v posledních letech od amerického pohledu vzdaluje. Spojené státy po léta nechávaly technologické firmy bez dohledu a problémy, jako jsou dezinformace na sociálních sítích, neřešily.
Vestagerová přirovnala asertivnější přístup EU k technologickým regulacím k tomu již zavedenému v oblasti zemědělství. Například mnoho pesticidů povolených v USA je v Evropě zakázáno.
