Článek
Během týdne se na českých sociálních sítích objevila postupně dvě videa – jedno natáčené na telefon, druhé z palubní kamery protijedoucího auta –, která zaznamenala dopravní nehodu: spěchající řidič v obci srazí dětský kočárek naložený potravinami.
Šlo o nahraný a pečlivě secvičený experiment, za kterým stojí dokumentarista Vít Klusák. Cílem bylo vyvolat na sociálních sítích diskuzi a pozorovat reakce Čechů: vadí nám vůbec rychlá jízda? Diskutující však spíše kritizovali chodce, který přecházel přes vozovku.
„Hlavně ten chlápek, co jel s kočárkem, nebyl na přechodu, takže by to byla jeho vina, kdyby tam bylo dítě,“ napsal pod video na Facebooku uživatel vystupující pod jménem Martin Dunka.
Nad rychlou jízdou řidiče, která byla z videa patrná z komentářů spolujezdců, se na sociálních sítích pozastavoval jen málokdo. A když, zároveň dodal, že chyboval i chodec.
„Neříkám, že řidič v záběru nechyboval, ale ten rodič, nebo co to bylo, je stejný ho*ado,“ uvedl další uživatel Dan Brejcha, když poukazoval na to, že člověk s kočárkem vešel do silnice mimo přechod.
„Jsem přesvědčený, že tímto způsobem je šance přitáhnout mladé lidi, kteří by běžné osvětové kampaně nesledovali. Ale hlavně nás to zajímá jako jistá forma výzkumu, protože v diskuzích na sociálních sítích se ukáže, jakým způsobem se Češi k tématu nedodržování rychlosti za volantem staví,“ vysvětluje záměr experimentu Vít Klusák. Činí tak v dalším videu, které v neděli demaskovalo celý projekt a odhalilo skutečné pozadí nahrané nehody.
Jde o start edukativní kampaně České asociace pojišťoven a Besipu „Zpomal, dokud není skutečně pozdě“. Má za cíl upozornit na to, že rychlá jízda patří mezi nejtragičtější příčiny dopravních nehod. Přitom podle nového průzkumu veřejného mínění od společnosti Behavio rychlost pravidelně překračuje 86 procent řidičů. Nejčastější omluvou je, že spěchají.
„Musíme si uvědomit, že to je zbytečný hazard. Že těch pár kilometrů navíc rozhodně za zvýšené riziko ani lidské životy nestojí. Že ušetřené minuty se mohou ve vteřině změnit v katastrofu, které už nezabráníme,“ uvedl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
Jednička, co se týče počtu mrtvých
Z policejních statistik dopravních nehod vyplývá, že během letošního roku od ledna do dubna zemřelo při dopravních nehodách 110 lidí. Největší podíl se 42 usmrcenými má právě nepřiměřená rychlost jízdy.
Na druhém místě pak „nesprávný způsob jízdy“, což lze přeložit jako „ostatní důvody“. Jde tedy o desítky různých příčin, které nemají vlastní definici, jako je třeba nedání přednosti v jízdě – reálně tak jako tak rychlá jízda nemá žádnou konkurenci.
Například zmíněné nedání přednosti má letos do dubna na svědomí 20 životů během dopravních nehod.
„Nepřiměřená rychlost je dlouhodobě příčina s nejvyšším podílem na počtu fatálních nehod na silnicích v České republice,“ shrnuje Tomáš Neřold, vedoucí Besipu, tedy oddělení Ministerstva dopravy koordinujícího dopravní bezpečnost.
„Zdaleka to není jen jízda nad povolený limit, může to být rychlost, která neodpovídá schopnostem řidiče, stavu vozidla nebo vozovky či klimatickým jevům. Můžete jet 50 kilometrů za hodinu mimo obec a může to být extrémně nebezpečné, protože třeba silně prší a řidič je nezkušený,“ zamýšlí se dopravní expert Roman Budský z Platformy Vize 0.
Dominanci rychlé jízdy dokládají i data Ministerstva dopravy, která shrnují zaznamenané prohřešky na českých silnicích – tři z pěti nejčastějších se týkají rychlé jízdy.
Zásadní úskalí rychlé jízdy při dopravní nehodě vysvětluje v odhalujícím videu i dopravní analytik Aleš Vémola. Překročení rychlosti jen o několik kilometrů za hodinu může mít při střetu fatální dopad.
„Je potřeba si uvědomit, že jestliže z padesátikilometrové rychlosti zastavím na 30 metrech, tak stačí jet jen o pět kilometrů rychleji, 55 kilometrů v hodině, a náraz do překážky, do chodce bude na této vzdálenosti skoro třicetikilometrovou rychlostí,“ líčí dopravní analytik.
Pocit prázdné silnice během pandemie
V policejních statistikách se také projevuje vliv pandemie. Nepřiměřená rychlost byla v roce 2019 druhým nejčastějším důvodem smrtelných dopravních nehod, ovšem v roce 2020 se dostala na první místo.
Jedním z důvodů může být, že lidé paradoxně kvůli lockdownu méně cestovali a silnice byly volnější. „Mnohdy vznikal falešný pocit bezpečí, navíc obranné složky měly plné ruce práce s pandemickými opatřeními, takže se objevoval dojem, že silnice jsou prázdné a policie neexistuje,“ popisuje globální trend Roman Budský.
Reálným dopadem pak bylo, že se sice bouralo méně, ale následky byly vážnější.
„Lidé jsou pod tlakem uspěchané doby, neustálého zrychlování a spěchu. Stále jim chybí nějaké minuty, které bohužel většina dohání na tom nejnevhodnějším místě. Za volantem. Proto je důležité upozornit na problém nepřiměřené rychlosti na českých silnicích a na fatální dopady, které jsou s ní spojené,“ dodává ke kampani Tomáš Neřold.
Na kampani se mají podílet i influenceři na sociálních sítích, osobnosti z kultury a automobiloví nadšenci. Fond zábrany škod na kampaň přispěl zhruba 45 milionů korun, Besip odvysílá televizní a rádiové spoty za necelých 21,5 milionu korun. Součástí kampaně je i dokument o vinících vážných dopravních nehod dokumentaristy Víta Klusáka.