Jak ministr vykazuje příjmy? Arenberger si říká o pozornost berňáku

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) nahlásil mnohem rozsáhlejší majetek i příjmy, než vykazoval dříve jako šéf vinohradské fakultní nemocnice. Pod tlakem zveřejněných informací pak přiznal, že ve starších majetkových přiznáních nebyl důsledný.

Majetkové přiznání musí veřejní funkcionáři podávat podle zákona o střetu zájmů. Nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje v oznámení jsou hodnoceny jako přestupek s pokutou do 50 tisíc korun.

Mnohem tvrdší postih by Arenbergerovi hrozil, pokud by podstatnou část příjmů zatajil finančnímu úřadu. V takovém případě by musel nejen zaplatit doměřenou částku, ale případně také uhradit penále, pokutu nebo úroky.

Petr Arenberger už minulý týden – po první reportáži TV Seznam o jeho milionových příjmech z klinických studií – řekl, že daně odvádí řádně. „Moje daňové přiznání je v pořádku a nechybí v něm žádné příjmy ani výdaje,“ prohlásil 6. května v odpovědi na interpelaci jednoho z poslanců.

Následně odhalené informace o ministrově majetku a příjmech a jeho komentáře však vyvolávají několik otázek, které s daněmi souvisejí.

Víme, že farmaceutické firmy platily Arenbergerovi za klinické testy nových léčiv. Sám ministr řekl, že studie prováděl ve své soukromé klinice v rámci své živnosti.

Do května měl přitom Arenberger aktivní dvojí živnostenské oprávnění – na kosmetické služby a na volnou živnost, pod kterou spadají desítky oborů, a to od výroby zdravotnických prostředků a kosmetických přípravků až po zemědělské práce nebo reklamu.

Po zveřejnění reportáže TV Seznam o jeho podnikání Arenberger vysvětloval poslancům, že klinický výzkum neprobíhá na živnostenský list, ale v registrovaném zdravotnickém zařízení. Několik dní nato však oznámil, že měl ze své živnosti příjem 28 milionů, a potvrdil, že tato částka zahrnuje i příjmy za klinický výzkum.

V čem je problém? Pokud práci na studiích Arenberger vykazoval přes kosmetickou živnost, mohl tím ušetřit na daních. V takovém případě si totiž poplatník může u daně z příjmů uplatnit paušální výdaje ve výši 60 procent.

Naopak při podnikání mimo živnost by si mohl uplatnit jen 40 procent.

Pokud tedy Arenberger uplatnil vyšší paušální výdaje, než je předepsáno, dopustil se daňového úniku.

V majetkovém přiznání za loňský rok Arenberger uvedl příjem z pronájmu celkem 1,5 milionu korun. Za rok 2019 tuto položku v oznámení vůbec neměl, což by znamenalo, že příjem byl do zákonem stanovené hranice 100 tisíc korun. Věrohodnost tohoto staršího oznámení však ministr sám zpochybnil.

Nicméně i částka milion a půl za rok je poměrně nízká. Ministr pronajímá většinu ze svých budov či bytů a desítek hektarů půdy. Sám přiznal, že vlastní nebo spoluvlastní přes 60 nemovitostí.

Šéf společnosti Next Reality Robert Hanzl pro Seznam Zprávy odhadl, že měsíční výnos z Arenbergerových domů či bytů je 120 až 150 tisíc korun. To vychází na 1,4 až 1,8 milionu ročně. Odborník na reality však do výčtu nepočítal pronájmy desítek hektarů polí a dalších pozemků.

Ze zjištění TV Seznam a Seznam Zpráv navíc vyplývá, že jenom z pronájmu jedné budovy v obci Netřeba na Mělnicku pro vinohradskou nemocnici Arenberger v uplynulých letech dostával více než milion ročně.

Na další byty, budovy a přinejmenším desítky hektarů polí a další nemovitosti by pak připadalo celkové nájemné asi jen 300 tisíc korun.

Finančnímu úřadu se nemusejí hlásit jen zdanitelné příjmy, ale také ty, které jsou od daně osvobozené. Platí to pro příjmy nad pět milionů korun. Typicky jsou to například prodeje obchodních podílů.

Pokud si daňový poplatník nesplní tuto oznamovací povinnost, může dostat pokutu až do výše 15 procent. I osvobozený příjem tak může být fakticky dodatečně zdaněn.

Tuto povinnost přitom do zákona prosadil šéf hnutí ANO Andrej Babiš, a to v roce 2014, kdy byl ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Z dosavadních odpovědí ministra Arenbergera k jeho majetkovým přiznáním není jasné, kdy a u jakých zveřejněných částek odečítá od příjmů náklady a proč.

Například při zdůvodňování, proč příjmy z klinických studií nevykazoval už v roce 2019, kdy nastoupil do čela vinohradské nemocnice, uvedl, že měl s výzkumem vysoké administrativní náklady a „negeneroval zisk“.

Když ale následně zveřejnil podstatně rozšířené přiznání za loňský rok a uvedl v něm téměř 28 milionů jako příjem ze živnosti, dodal, že částka není očištěna o náklady. „Jde o částku, kterou jsem vydělal za správu obchodního majetku, klinický výzkum, přednášky a konzultace v ČR i zahraničí. Nejsou od ní odečteny náklady,“ řekl MF Dnes.

Podobně Arenberger operoval s pojmy příjmy, zisk a náklady i při vysvětlování, kolik peněz dostal z pronájmu.

Zákon o střetu zájmů nařizuje, aby veřejní funkcionáři zveřejnili „příjmy“, nehovoří o odečítání nákladů nebo zisku. Daňové příjmy a odečítání výnosů přesně specifikuje zákon o dani z příjmů.

Ministr tvrdí, že jeho poslední majetkové přiznání za loňský rok je v souladu s přiznáním daňovým. „Okamžitě, ještě během víkendu, jsme provedli důkladnou revizi mého majetkového přiznání a nyní už sedí s daňovým,“ řekl Arenberger v úterý pro MF Dnes.

Opoziční Piráti už ministra vyzvali, aby zveřejnil své daňové přiznání. Arenberger však podrobnosti o svých daních odhalit nechce.

Vedení Finanční správy se na dotaz, zda se Arenbergerovými daněmi zabývá, odmítlo konkrétně vyjádřit. Výslovně ani nepotvrdilo, že sleduje majetková přiznání politiků.

„Finanční správa se zabývá všemi podněty, které obdrží, případně o kterých se dozví. Správce daně nemůže o zjištěných daňových skutečnostech poskytovat informace,“ uvedla na dotaz Seznam Zpráv mluvčí Generálního finančního ředitelství Zuzana Mašátová.