PES a chaos v datech: testy ukazují jiná čísla

ÚZIS včera změnil metodiku, kdy se do provedených testů nově započítávají i PCR testy, které dosud sloužily jako kontrolní v situaci, kdy lidé absolvovali antigenní testy. Ty se vyznačují vyšší chybovostí, takže úřady reagovaly na vysoké procento falešně pozitivních výsledků, které se ověřují právě testy PCR.

Má to ale háček. Původně zveřejněná tabulka z dílny ÚZIS, v níž bylo za neděli pozitivně testovaných 26 %, což má podle metriky PES hodnotu 30 bodů (a tento oficiální údaj převzala řada médií), se změnila v jinou tabulku, kde je podíl testovaných vůči provedeným testům najednou 22 %. Metrika PES pak říká, že tento údaj se hodnotí 20 body. Čili rizikové skóre je namísto 62 najednou 57 (nekleslo o 10, ale jen o pět bodů, protože zároveň s počty testů ÚZIS změnil i hodnotu R, za niž se nově pět bodů přičetlo).

Ke změně došlo během pondělního dopoledne, ovšem za velkých nejasností. Na dashboardu Ministerstva zdravotnictví, který spravuje ÚZIS, byla v ranních hodinách dostupná data o testech za sobotu. Nedělní údaje chyběly a nebylo možné dopočítat rizikové skóre ani za celou republiku. Oficiální rizikové skóre podle ÚZIS mělo hodnotu 62, Seznam Zprávy, které provádějí kontrolní výpočet, ale tento údaj ověřit nemohly.

Poté ÚZIS publikoval sdělení, že se kvůli výpadku serveru (k němuž v posledních dnech dochází opakovaně), nenačetla všechna data. „Bohužel došlo ráno k havárii serveru, který nenačetl data správně,“ vysvětlil později ministr zdravotnictví veřejnosti.

Následně se ovšem na webu ministerstva objevilo oznámení vývojového týmu ÚZIS o kompletní změně metodiky klíčového parametru: do počtu testů se tedy započítávají i kontrolní testy PCR (antigenní testy se zatím ve statistikách neprojevují), což má vliv i na výpočet podílu nakažených z celkového počtu testů.

ÚZIS změny provedl týden zpětně, čímž do čerstvě zavedeného skóre vnesl další zmatek. Podstatné ale je, že to může mít zásadní vliv na celkové určení stupně rizika, který se může snadno změnit ze 4. na 3. stupeň.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného se začaly antigenní testy, kterými jsou povinně testováni každých pět dní klienti a zaměstnanci v lůžkových zařízeních sociální péče, započítávat před týdnem. Hlášení se ale zpožďují, tvrdil Blatný. O ničem podobném ÚZIS dříve neinformoval, zato veřejnosti sdělil, že vypadl server. Tyto nejasnosti vyvolávají u veřejnosti pochybnosti, kdy a proč se fakticky změny metodiky měření testů provádějí.

„Je to zcela ve shodě s metodikou, kterou doporučilo Evropské centrum pro kontrolu nemocí (ECDC). Zatím jsou tam zapisovány antigenní testy, které mají PCR konfirmaci. Jakmile ECDC vydá změnu doporučení a budou se tam zapisovat všechny, tak počítejme s tím, že pozitivita velice rychle může klesnout na hodnoty někde kolem deseti procent,“ dodal Blatný.

Komise vydala doporučení používat rychlé testy na antigen a usiluje o navýšení testovacích kapacit v členských zemích. Vybízí členské státy, aby prováděly rychlé testy na antigen jako doplnění testů RT-PCR s cílem zastavit šíření viru, odhalit případy nákazy a omezit izolační a karanténní opatření.

„Testování nám umožňuje zjistit, jaký je rozsah šíření, kde k němu dochází a jak se vyvíjí. Je rozhodujícím nástrojem ke zpomalení šíření onemocnění covid-19. Aby se zlepšila koordinace testovacích metod v EU, poskytujeme dnes členským státům pokyny k používání rychlých testů na antigen s cílem lépe zvládat šíření covidu-19. Efektivní testování rovněž vyžaduje potřebné zdroje, a proto dnes také posilujeme naši podporu věnovanou na zvýšení testovacích kapacit členských států. Podpora a solidarita mají pro překonání této pandemie klíčový význam,“ vysvětluje komisařka Stella Kyriakidesová.

Podle experta z institutu CERGE-EI Jakuba Steinera je samotné nasazení antigenních testů dobrá zpráva. Urychlí a zlevní testování. Problém je ve způsobu vedení statistik, které se rychlými testy s vysokou chybovostí (jak uvádíme výše) značně zkreslí.

„Jakmile ECDC vydá změnu doporučení a budou se tam zapisovat všechny (antigen testy), počítejme s tím, že pozitivita velice rychle může klesnout na hodnoty někde kolem deseti procent,“ říká ministr zdravotnictví Jan Blatný. Jenže to je právě chyba a ve statistikách ÚZIS by se měly tyto testy výrazně oddělit. Kdyby se k nim přistupovalo stejně jako k drahým a přesným PCR testům, mělo by to vliv na rizikové skóre a následná vládní opatření, která by reagovala na nereálnou situaci.

Chaoticky publikovaná data bez adekvátního vysvětlení budí stále větší nedůvěru veřejnosti.

Ke změně metodiky se vyjádřil i vědec Jan Kulveit, který se na výpočtu rizikového skóre podílel. „Změnu se mnou nikdo předem nekonzultoval. Myslím, že je nevhodné jakékoli změny metodiky dělat tímto způsobem,“ uvedl. „Pokud ECDC dál změní metodiku výpočtu pozitivity tak, že se do pozitivity i počtu testů ve velkém antigeny počítat začnou, je zjevné, že tabulky rizika bude potřeba změnit – tabulka opatření i tabulka výpočtu rizika je zkalibrovaná na PCR testy a bude ji nutné překalibrovat,“ upozornil. Zároveň dodal, že antigen testy jsou dobrá zpráva.