Článek
Hospodářský růst velí stavět, jenže lidé a developeři v České republice stále doplácejí na nejsložitější vyřizování stavebních povolení v Evropské unii. Podle zpráv Světové banky patří naše zeme dokonce k nejhorším na světě. Pohybuje se okolo 150. místa žebříčku v blízkosti zemí jako Čad, Niger nebo Venezuela.
Na Ministerstvu pro místní rozvoj sedí posledních pět lety ministryně nominované do vlády Andrejem Babišem. A přestože od začátku slibují, že připraví nové zákony a vyřízení stavebních povolení usnadní a raketově zrychlí, opak je pravdou.
Loňská novela, k níž to zatím dotáhly, vyřizování stavebních povolení ještě přibrzdila. Tisíce lidí po celém Česku tak čekají, až začnou stavět. Někdy to trvá i rok.
Obce s rozšířenou působností musejí totiž od ledna loňského roku vydávat závazná stanoviska pro žadatele, která určí, zda plánovaná stavba ladí s územním plánem. Je to jen jedno ze série potřebných razítek pro stavbu. Jenže úřady jsou tím zahlceny.
Měsíční lhůta, v níž by se měl úřad vyjádřit, se někde protahuje až na jeden rok. „Pod Šlapanice spadá čtyřicet obcí. Agenda nás velmi zatížila. V roce 2018 jsme evidovali okolo tisíce žádostí a při takovém počtu nejsme schopní reagovat a vyřizovat žádosti včas,” dokládá to vyjádření mluvčího šlapanického městského úřadu Jakuba Mikšovského.
Konkrétní dopady v praxi?
Třeba v Ochozi u Brna, která spadá právě pod šlapanický úřad, si desítky rodin nakoupily parcely pro výstavbu domů. „Pozemek máme od roku 2017. Loni v srpnu jsme zažádali o stavební povolení a stále čekáme. Když jsme se nedávno na úřadě ptali, řekli nám, že teprve vyřizují žádosti z dubna,” uvedl jeden ze žadatelů, který si nepřál uvést jméno.
Velké problémy ovšem hlásí i jinde.
Zahlcen je také brněnský magistrátní odbor pro územní plánování. „Pokud člověk vyřizuje stavební povolení na byty nebo domy, čekací lhůty jsou stále až půl roku,” sdělil magistrátní mluvčí Filip Poňuchálek.
Agendu dříve řešily stavební úřady jednotlivých obcí. Vláda v čele s Ministerstvem pro místní rozvoj však kvůli novele přenesla úkoly na obce s rozšířenou působností. S odůvodněním, aby stavby nekolidovaly s územními plány a zabránilo se nejasnostem.
Ministerstvo na následné průtahy částečně zareagovalo loni v září technickou novelou stavebního zákona. „Podle ní už se nevyžadují závazná stanoviska například ke studním pro zásobování vodou, garážím, kůlnám, zahradním domkům, skleníkům, pergolám a dalším drobným záměrům, které se umisťují zejména na zastavěných pozemcích rodinných domů. Novela ulehčuje situaci především menším obcím s rozšířenou působností, kde se úřady územního plánování často vyjadřovaly právě k těmto drobným záměrům,” sdělil mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.
Žádné zjednodušení, spíš komplikace
Úřady jsou však i tak přetížené. Kromě toho, že nestíhají vyřizovat žádosti, často také marně shánějí kvalifikované zaměstnance.
„Tato pozice je velmi těžko obsaditelná. Je třeba vysokoškolské vzdělání v oboru a speciální zkoušky. Tito lidé momentálně na trhu nejsou. Některá výběrová řízení jsme opakovali několikrát,” uvedl Filip Poňuchálek z brněnského magistrátu.
Výše zmíněný typ žádosti má na příslušném magistrátní odboru řešit dvanáct úředníků, jedno místo se stále nepodařilo doplnit.
Stejné potíže hlásí i z Boskovic, jejichž čtyři úředníci řeší žádostí ze sedmi desítek obcí. „Lednová novela zákona v činnosti stavebních úřadů žádná významná zjednodušení a zrychlení nepřinesla, naopak v mnoha případech činnost zkomplikovala,” sdělil boskovický tajemník úřadu David Škvařil.
Obcím pak vadí i vyšší výdaje, které s vyřizováním mají.
Ministerstvo na letošní rok vyhradilo úřadům 207 milionů korun. Příspěvek je adresný, úřady ho tedy musejí využít na příslušnou agendu.
„Při přípravě na novou kompetenci orgánů územního plánování jsme zorganizovali sérii rozsáhlých školení. Zejména tajemníci byli upozorněni, že je nezbytné se na tuto novou kompetenci připravit především personálně a také po stránce organizace úřadu,” říká ministerský mluvčí Frček.
Řešení: co se nestihne, bude prostě schváleno
Ministerstvo se chystá zareagovat další novelou, jejíž součástí bude takzvaná fikce souhlasů závazných stanovisek.
„Pokud se kterýkoli z dotčených orgánů k žádosti nevysloví do 30 maximálně 60 dnů, automaticky platí, že se záměrem souhlasí," vysvětluje mluvčí, jak chce ministerstvo vyřešit problém s tím, že jeho předchozí novela dovedla úřady do situace, kdy nestíhají.
„Chtěli bychom toto opatření zavést velmi rychle novelou stavebního zákona, která se už projednává,” doplnil Frček.
Ohrožené rodiny
Jaký má nynější stav dopad na ty, co chtějí stavět, líčí developeři i drobní stavebníci.
„Jsme součástí Asociace brněnských developerů a stavitelů. Vyměňujeme si mezi sebou zkušenosti. Magistrátní úřad je zahlcený. Při přípravách projektů musíme pro tento typ povolení počítat minimálně s půlroční lhůtou. S delším časem se projekty prodražují a samozřejmě se tak zvyšují výsledné ceny bytů a domů,” řekl Adam Truska z brněnské developerské společnosti Trikaya.
Žadatelé se navíc bojí, že delší čekání na povolení může ohrozit jejich stavby. „Rodiny si často berou na plánovanou nemovitost hypotéku. Pokud však nezačnou stavět do dvou let, mohou přijít velké sankce od bank,” obává se žadatel z Ochozi u Brna.
Co se týče stavebního povolení, délka vyřízení v Česku patří k nejhorším v Evropě. Proces celkově zjednoduší až nový stavební zákon. Má být hotový do roku 2022. „Chceme se dostat do fáze, kdy jeden úřad opravdu vydá jedno razítko a jedno povolení,” doplnil Frček.
