Článek
Patří k nejrizikovějším pacientům, kteří už před tím, než se nakazili covidem, bojovali o život. Každá infekce pro něj může být fatální.
Letos sedmatřicetiletý Ladislav Tkadlec se léčí s Crohnovou chorobou, zánětlivým onemocněním střev, a navíc má podezření na akutní leukémii. Když se v lednu nakazil koronavirem, vyhlídky nezněly vesele. Covidu se týdny nemohl zbavit. „Koronavirus všechny mé problémy zhoršil. Měl jsem nechuť k jídlu, hrozně jsem hubl a slábl. Pak už jsem skoro nemohl chodit,“ vypráví.
Přesto se nyní s odstupem několika týdnů začíná uzdravovat. Zařadil se k 28 pacientům s covidem, kteří se od počátku roku úspěšně léčí ve Fakultní nemocnici Brno díky originálnímu přístupu. Lidé s leukémií, nádory mízních uzlin či jinými hematoonkologickými nemocemi dostávají kombinaci léku remdesivir a dárcovské plazmy od jedinců, kteří už covid prodělali.
Metoda se podle brněnských lékařů osvědčuje. „Nikdo z nich nezemřel, část se z koronaviru úplně vyléčila, část v léčbě pokračuje a jejich stav se zlepšuje,“ uvedl přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky Jiří Mayer.
Podle něj léčba výborně zabrala i na Tkadlece. „Kombinace léků jej vyčistila. Jeho stav se výrazně lepší a plánujeme transplantaci kostní dřeně od jeho sestry. Mělo by to vyřešit i Crohnovu chorobu, protože u pacienta prakticky vyměníme imunitu,“ doplnil Mayer.
Na klinice se snaží takto pomoci hematoonkologickým pacientům, hned jak se objeví prvotní příznaky koronaviru. Nečekají tedy na propuknuti zápalu plic a další komplikace. „Okamžitě dostávají tuto kombinovanou léčbu, protože jsou to nesmírně rizikoví pacienti,“ upřesnil Mayer.
Podle něj musí protilátky od dárců obsahovat potřebnou koncentraci viru i s neutralizující látkou. Obalí pak virus, který se nezvládne navázat na lidskou buňku.
S týmem kolegů se zaměřili na lidi, kteří mají kvůli nádorům mízního uzlinového systému velmi nízkou imunitu. Jsou také často oslabení chemoterapií. Covid jim často zasadí poslední ránu. „Takových pacientů je bohužel hodně, i když nemáme přesné statistiky. Měli jsme tu mladou 28letou pacientku s transplantací. Koronavirus dostala nejspíš v nemocnici. V přímém přenosu bylo vidět, jak se její stav zhoršil. Zemřela 24. prosince. Je velmi smutné utěšovat příbuzné, kteří už budou mít navždy spojené Vánoce s takovou událostí,“ řekl Mayer.
Také proto zkoušeli nové metody. Od nového roku s kolegy dávkují pacientům kombinaci zmíněných léků. „Domníváme se na podkladech řady dat z odborné literatury, že kombinace protivirového antibiotika remdesiviru a již vytvořených dárcovských protilátek má zásadní přínos pro snížení množení viru a jeho úplnou eliminaci,“ doplnil. Nemocní dostanou minimálně dvě dávky plazmy, efekt léčby se dostaví do týdne. Kombinace léčby zabrala u všech 28 pacientů. Díky tomu mohou také pokračovat v protinádorové chemoterapii.
Přístup brněnských lékařů je v Česku originální, nemají jej však opřený o komplexní studii, protože ty jsou u málo početných hematoonkologických pacientů vzácné. „U velkých randomizovaných studií musíte zkoumat dvě srovnatelné skupiny. Pak je vyhodnotíte a máte velmi cenné výsledky. U těchto málopočetných pacientů to není možné. Na podkladě solidních informací jsme vytvořili to nejlepší, co myslíme, že pacientovi pomůže,“ dodal Mayer.
Naději tak dodali i Tkadlecovi. „Cítím se mnohem lépe. V květnu bych měl jít na transplantaci kostní dřeně,“ popsal.
Pochybnosti o ivermektinu
Sami lékaři se nyní těžko orientují v léčbě covidových pacientů. Lék, který by stoprocentně zabíral, zatím neobjevili. Třeba Světová zdravotnická organizace (WHO) loni po klinických testech zpochybnila účinky remdesiviru, přesto se lék pro zmírnění nemoci ve světě hojně používá.
Mayer má naopak pochybnosti o ivermektinu. Čtyřicet let známý lék objednala ve velkém množství česká vláda. Fakultní nemocnice u svaté Anny dostala v tomto týdnu deset tisíc balení léku a poskytuje jej dalším zařízením v zemi. „Existuje studie na ivermektin na 400 pacientech a ivermektin neprokázal vůbec žádný efekt,“ řekl Mayer.
Lékaři ve svaté Anně už ale ivermektin několik měsíců pro léčbu covidu úspěšně používají. „Měl by bránit množení viru v těle. Nicméně studie zatím nejsou jednoznačné,“ uvedl primář Michal Rezek z I. interní kardioangiologické kliniky. Podle zkušeností z jeho oddělení se s pomocí léku snížila úmrtnost na covid, která se v nemocnicích běžně pohybuje okolo 20 procent. Na nemoc tak zemře každý pátý hospitalizovaný člověk. Rezek připomněl, že ani u remdesiviru neexistují přesné doklady, že by snižoval úmrtnost.
