Jak koronavirus zasáhl do krajských voleb

V mapě výše jsme zachytili rozdíly v procentních bodech ve volební účasti, jaká byla v krajských volbách v roce 2016 a 2020. Čím červenější odstín, tím vyšší byla účast letos. Na první pohled je velice dobře vidět výrazný prstenec kolem hlavního města, ale také další oblasti: Karlovarský a Královéhradecký kraj, východ Libereckého kraje a také velká města jako České Budějovice nebo Olomouc.

V těchto místech vzrostla volební účast o více než pět procentních bodů; v okolí Prahy pak dokonce téměř o deset. Stagnace voličů je vidět v oblastech zbarvených šedomodře. Čím tmavší, tím menší rozdíl oproti minulým volbám, a na několika místech (Krnov, Třinec, Uherský Brod) je letos dokonce účast nižší.

Druhá mapa zobrazuje volební účast v procentech a je z ní dobře vidět, jak se místa s nárůstem volících občanů „rozsvítí“.

Obě mapy dokumentují, že výrazně vzrostla aktivita voličů kolem Prahy. Politolog Petr Just je přesvědčen, že je to způsobeno aktivní opozicí. „Opozici se zde povedlo aktivizovat voliče ve velké míře. Hejtmanka Pokorná Jermanová a její aféry ve Středočeském kraji na to samy o sobě měly vliv v tom smyslu, že stranám i voličům vyhraněných vůči premiéru Babišovi v podstatě nahrály na smeč,“ říká Just.

Obdobně pak vysvětluje i účast ve větších městech. Voliče zde podle něj přivedla k urnám touha ukázat Andreji Babišovi, že už ho nechtějí.

Jak ale vysvětlit zvýšenou aktivitu v Karlovarském kraji? Při pohledu na mapu obcí s rozšířenou působností je vidět, že se více volilo nejen v Karlových Varech, ale také například v Mariánských Lázních. To bylo první město, kde získali už před šesti lety nejen zastupitele, ale rovnou starostu Piráti.

A právě aktivita pirátských voličů se pak ukazuje napříč republikou. Piráti se společně se Starosty a nezávislými podle expertů ukazují jako strany, které jsou schopny ubírat voliče hnutí ANO. U jiných opozičních stran se tato schopnost výrazněji neprojevuje.

Pro skutečnost, že nyní volilo mnohem více mladších voličů, zatímco starší ročníky – tedy ohrožené skupiny obyvatel v době pandemie – zůstaly doma, mluví více faktorů. Jedním z ukazatelů je i nárůst účasti právě kolem Prahy, kde je sice nákaza hodně rozšířená, ale zároveň jde o oblasti s nejnižším věkovým průměrem obyvatel z celé republiky.

Další postřehy má politolog z Palackého univerzity v Olomouci Jakub Lysek. Ten prozkoumal volební okrsky a zjistil provázanost mezi nižší volební účastí a věkem voličů plus více rozšířeným koronavirem. Zjednodušeně řečeno: čím vyšší podíl seniorů a zároveň osob pozitivně testovaných na koronavirus, tím nižší volební účast.

„Pokud je podíl seniorů v okrsku malý, nemá počet nakažených vliv na změnu volební účasti. Ta víceméně narostla všude, nezávisle na počtu nakažených. Naopak pokud je v okrsku více seniorů, došlo zde ke snížení volební účasti. Čím více nakažených, tím více se sníží volební účast,“ říká Jakub Lysek.

Mapa níže ukazuje aktuální rozšíření nákazy v jednotlivých obcích s rozšířenou působností:

Druhý postřeh ukazuje, že volební účast roste s velikostí obce, vyšším zastoupením podnikatelů a lidí s vysokoškolským vzděláním. Naopak klesá v místech s vyššími podíly lidí v exekucích, s více zastoupenými věřícími a více seniory.

A do třetice, podle předběžné analýzy přelivu voličů, kterou vypracoval matematik Michal Škop, letos k volbám nepřišly skoro dvě třetiny lidí, kteří v prezidentské volbě volili Miloše Zemana. To napovídá skutečnosti, že se viditelněji, než je na první pohled zřejmé, aktivizovali voliči proti současným vládním reprezentantům v širším slova smyslu, tedy premiérovi a prezidentovi.

„Počítá se to statistickou analýzou výsledků za všechny volební okrsky, kdy se srovnávají výsledky aktuálních voleb s volbami předchozími,“ říká Michal Škop. „Tyto analýzy už v minulosti ukazovaly například přeliv pravicových voličů od ODS nebo TOP 09 či Věcí veřejných k hnutí ANO. To se ale v průběhu času změnilo a nyní hnutí ANO pro změnu oslovuje voliče ČSSD, zatímco jeho původní sympatizanti se od něj odklánějí.“