Článek
Otázky okolo imunitní odpovědi lidského organismu na SARS-CoV-2 patří už několik měsíců k těm nejpalčivějším a odpovědi na ně hledají vědecké týmy po celém světě.
Na výzkum protilátek se zaměřili i odborníci z oddělení imunochemické diagnostiky plzeňské fakultní nemocnice.
U nejpočetnějšího vzorku se zaměřili na zdravotnický i nezdravotnický personál fakultní nemocnice - tedy zejména ty, kdo se v uplynulých měsících s nákazou potýkali v takzvané první linii. Téměř 1500 zaměstnanců vyšetřili na přítomnost protilátek IgG - ty se po kontaktu s nákazou tvoří déle, mají ale největší potenciál vytvořit tělu dlouhodobou ochranu.
„Z celého souboru se protilátky prokázaly u čtyř procent lidí - ti se s nákazou setkali a pravděpodobně si vybudovali obranyschopnost,“ popsal pro Seznam Zprávy profesor Ondřej Topolčan, náměstek pro vědu a výzkum a primář Oddělení imunochemické diagnostiky FN Plzeň.
Pro srovnání - studie, která v České republice na jaře zjišťovala míru imunizace vůči koronaviru v celé populaci, odhalila protilátky mezi obyvateli pouze v jednotkách promile. Zdravotníci jsou však obvykle ve styku s nákazou více, ve stejném období Česká lékařská komora informovala o tom, že z více než šesti tisíc tehdy hlášených případů tvoří zdravotníci deset procent.
Aktuální data plzeňské studie podle Ondřeje Topolčana odpovídají zkušenostem ve světě.
Imunita nejméně půl roku
Kromě pracovníků Fakultní nemocnice Plzeň vyšetřují vědci protilátky také přímo u lidí, kteří prodělali onemocnění covid-19 před jedním až šesti měsíci. Soubory v obou případech mají okolo 100 lidí, noví však každý den přibývají - studie by měla ve finále čítat až 800 osob.
Předběžné závěry jsou nicméně optimistické - u doposud zkoumaných vyléčených pacientů se prokázala přítomnost protilátek proti koronaviru v téměř 100 procentech případů i šest měsíců od vzniku infekce.
Imunita a karanténa
Doposud se v Česku za uzdraveného a imunitou chráněného člověka považuje ten, kdo nemoc prodělal nejvíce před 90 dny. Pokud je v tomto období v kontaktu s nemocným, nebo přijede ze zemí s vysokým výskytem onemocnění, nemusí nově takový člověk do karantény.
Podle profesora Topolčana chce jeho tým protilátky nadále studovat a provádět opakovaná měření v intervalu tří měsíců po dobu minimálně jednoho roku.
Dosavadní výsledky podle něj například ukazují, že se protilátky tvoří i u pacientů bez příznaků nemoci. Také tato otázka přitom ještě před několika měsíci neměla ani u zahraničních studií jasnou odpověď.
„Podle našich zjištění se u bezpříznakových protilátky vytváří. Máme i příklad paní doktorky, jejíž manžel měl relativně závažný průběh onemocnění covid-19. Ona ani syn neměli žádné příznaky onemocnění a přesto mají výraznou hladinu protilátek,“ dodal. Problematiku protilátek je podle něj nicméně třeba i nadále intenzivně sledovat.
