Jak dostat lidi do práce. Poslanci řeší, zda nesnížit ošetřovné

Návrat dětí do škol koncem května je dobrovolný, ovšem pokud zůstanou i nadále doma, není vůbec jasné, jestli rodičům bude stát nadále proplácet ošetřovné. V této chvíli platí, že pokud se rodiče rozhodnou neposlat dítě do školy, tak ošetřovné určitě dostanou jen ti, jejichž potomek je v rizikové skupině. U ostatních to není zcela zřejmé.

Jde přitom o problém, který se týká bezmála 200 tisíc zaměstnanců, již o ošetřovné požádali podle Ministerstva práce a sociálních věcí, a dalších 68 tisíc živnostníků, kteří obdobně žádali o výzvu Ministerstva obchodu a průmyslu „Ošetřovné pro OSVČ“.

Na středeční mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny by se tématem měli zabývat zákonodárci, ovšem ani vládní koalice není zajedno, jak se k otázce ošetřovného postavit.

Zatímco ČSSD a ministryně práce Jana Maláčová prosazují podle serveru Novinky.cz doplnění pravidel, aby se ošetřovné nevztahovalo jen na děti v rizikových skupinách - jde například o děti s astmatem, poruchou imunitního systému či s těžkou obezitou. Mělo by být dostupné i rodičům, kterým brání dítě do školy poslat provozní důvody. Například nedostatek míst ve škole nebo fakt, že se děti budou vracet ze školy dříve a nebude je mít kdo hlídat.

„Dnes je nejvyšší čas, aby Sněmovna schválila případný pozměňovací návrh, aby rodiny měly jasno, jak mají postupovat,“  řekla ministryně Maláčová a dodala, že se vládní koalice má před schůzí Sněmovny dohodnout, jak bude vypadat pozměňovací návrh, který má problém řešit.

Vedle toho má naopak hnutí ANO tlačit na rychlejší návrat rodičů do práce. Tomu by mohlo napomoci opětovné snížení ošetřovného z aktuálních 80 procent denního vyměřovacího základu na 60 procent.

Podle Jany Maláčové by ČSSD takový návrh nepodpořila a stejně tak nemá informace o tom, že by takovýto návrh skutečně vznikl. Nepotvrdili to ani občanští demokraté a komunisté, kteří měli podle informací serveru Novinky.cz návrh podpořit.

Sociolog Daniel Prokop přitom upozorňuje, že ošetřovné příjem nenahrazuje – a zejména nízkopříjmové rodiče z dávky reálně dosáhnou na menší část původního příjmu.

Samotní poslanci před jednáním nevědí, o čem budou možná už za pár hodin hlasovat.

„Byla bych mnohem radši, kdyby o tom nebylo třeba psát a kdyby rodiče měli jasné informace, kdy budou mít nárok na ošetřovné. Ale bohužel rodiče dětí do 13 let dostávají protichůdné, nejasné informace a vláda se není schopná dohodnout,“ reagovala pirátská poslankyně Olga Richterová, podle které se situace projednávala i na sociálním výboru, a není vůbec jasné dokonce ani to, na čem se dohodnou jen vládní poslanci, natož opozice.

„Je to asi největší téma a přitom není jasné, k čemu chce vládní koalice dojít. Hledíme na to s úžasem,“ řekla Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09, podle které na sociálním výboru zaznělo, že vládní koalice o formě ošetřovného stále jedná a měla by ho představit před zahájením mimořádné schůze.

„Vůbec tak nevím, jestli někdo přijde do Sněmovny s návrhem na snížení ošetřovného,“ dodala Pekarová Adamová.

Na tiskové konferenci jednotlivých poslaneckých klubů před mimořádnou schůzí se k ošetřovnému jasněji vyjádřil Petr Gazdík, poslanec za Starosty a nezávislé. „Pokud vláda plošně otevře školy, tak ošetřovné postrádá smysl,“ řekl Gazdík.

Naopak Marian Jurečka, předseda KDU-ČSL, na tiskové konferenci uvedl, že jednal s ministryní Maláčovou o podpoře jejího návrhu.

„Jsme připravení podpořit návrh, kdy za jasně definovaných podmínek rodič může čerpat ošetřovné až do konce června,“ řekl Marian Jurečka.

Komunistická poslankyně Hana Aulická Jírovcová během tiskové konference ubezpečovala, že podle právního výkladu by měli rodiče dětí dostávat ošetřovné i po 25. květnu. Problém je podle ní u dětí, které by nechodily do školek. „Proto je nutné to dát do souladu,“ uvedla Aulická Jírovcová.

Podle aktualizovaného harmonogramu by se děti na první stupeň základních škol měly vrátit 25. května.