Článek
Čtyři z pěti naočkovaných Čechů dostali dávku od firem Pfizer/BioNTech. Experti avizují, že do několika týdnů nastane ve vakcinaci zlom. V Česku bude více dávek, než je zájemců. Podle aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR chtějí očkování tři pětiny dotázaných – a nejvíc Pfizer.
Logicky se tak znovu otevírá otázka, jak nejhojnější vakcínu od americko-německého sdružení dostat k praktickým lékařům. Kvůli vysokým nárokům na skladování ji vláda a kraje do ordinací neposílají. U lékařů stále čekají desítky tisíc lidí, kteří odmítají cestu do vysokokapacitních očkovacích center.
Praktici zdůrazňují, že jsou schopni skladovací překážky zvládnout. „Od začátku jsme avizovali, že by bylo vhodné, aby k nám šel Pfizer, protože je ho největší množství a lidé jej nejvíc chtějí,“ sdělil místopředseda Mladých praktiků Vojtěch Mucha.
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) avizoval, že se v další fázi očkování počítá s větším zapojením praktiků. Experti navíc upozorňují na nutnost přeočkování. Evropská unie i proto na startu týdne uzavřela s Pfizerem smlouvu na dodávky 1,8 miliardy dalších dávek. Na firmu tak nejvíc sází.
Vláda tak musí vyřešit distribuci do téměř 5 tisíc ordinací, což se doposud považovalo za těžko realizovatelný úkol. RNA vakcína vyžaduje skladování v nízkých teplotách, a to až minus 80 stupňů Celsia, po vyjmutí se znehodnotí do pěti dní. Distribuci hlavně do menších ordinací navíc znesnadňuje balení, které obsahuje víc než tisíc dávek.
Doktoři v ordinacích se dosud – a ne vlastní vinou – podílejí na vakcinaci jen z patnácti procent. Navíc v drtivé většině dostávají pouze nejméně oblíbenou AstraZenecu. „Pacienti ji často odmítají. Důvodem už ani nejsou obavy o bezpečnost, potíž je teď spíš s přeočkováním, kdy to vychází na tři měsíce, což je půlka prázdnin. Řada lidí chce certifikát, aby mohli cestovat bez neustálého testování,“ vysvětlil Mucha.
V mnoha krajích do ordinací nechodila ani vakcína od firmy Moderna. Po kritice od praktiků ke změně sáhli například v Moravskoslezském kraji. „Dva tisíce vakcín Moderna už praktičtí lékaři obdrželi v průběhu minulého měsíce, tento týden je pro ně vyčleněno dokonce 7 500 dávek. Rozvoz zajistí Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, stejně jako za pět až šest týdnů rozveze vakcíny pro druhou dávku. Od konce května by pak praktikům mělo jít týdně minimálně pět tisíc vakcín Moderna, objednávky a distribuce budou pravděpodobně řešeny přes Sdružení praktických lékařů,“ uvedla ve středu mluvčí kraje Nikola Birklenová.
A právě nedořešený rozvoz Pfizeru i Moderny bude také tématem čtvrteční schůzky premiéra Andreje Babiše (ANO) se šéfem praktiků Petrem Šonkou. „Ve čtvrtek na Úřadě vlády máme speciální sezení, abychom si vysvětlili počet dodávek pro praktiky,“ sdělil premiér Babiš.
Anketa
Role praktiků v očkování má sílit. Arenberger v pondělí uvedl, že u covidu-19 bude v budoucnu nutné přeočkování jako u chřipky, a to po roce až roce a půl. „O přeočkování se stále ještě diskutuje. Zatím nejsou zřejmě všechna data k dispozici. Je to spíš celoevropská záležitost a my se k ní určitě připojíme,“ řekl Arenberger. Velkých očkovacích center podle něj v budoucnu ubude, protože se haly či tělocvičny musejí vrátit ke svým původním funkcím.
Praktický lékař pro děti a dospělé Daniel Dražan, který je členem odborné poradní skupiny MeSES, předpokládá, že bude nutné podávat posilovací dávky stejné vakcíny nebo vakcíny proti novým variantám viru. „Ale není to jisté. Neočekával bych to na podzim tohoto roku. V té době bude potřeba hlavně doočkovat 1. a 2. dávky lidem, kteří ještě nebudou očkovaní vůbec,“ uvedl lékař.
A připomněl další důležitý úkol na prázdniny. „Před a po zahájení školního roku bude také velmi důležité doočkovat děti v těch věkových kategoriích, pro které budou vakcíny schválené, aby mohly zůstat školy bezpečně otevřené,“ dodal.
Kdo bude další klíčové úkoly vyřizovat, je nejasné. Strategii měla nově řešit rada pro řízení očkování. Arenberger do dvacetičlenného poradního orgánu sezval zástupce vakcinologů, hygieniků, armády či hejtmanů. Podle informací serveru iRozhlas.cz však překvapivě zůstává ve funkci národní koordinátorka očkování Kateřina Baťhová, která původně ohlásila svůj konec.
Úvodní jednání Arenbergerovy očkovací rady, plánované na středu, narychlo zkrachovalo. Jejím členem má být třeba hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). „Ona ještě nějaká rada existuje?“ odpověděl s ironií na dotaz Seznam Zpráv, jak to vypadá s dalším chodem poradního orgánu.
Podle něj došla jen pár hodin před plánovaným termínem informace z Arenbergerova sekretariátu, že se schůzka ruší.
Babiš se už dříve několikrát do očkovací strategie osobně vložil. Ve středu namítl, že o žádném takovém nově vzniklém orgánu neví. „Očkovací strategii určuje ministerstvo zdravotnictví a je koordinovaná na Radě vlády pro zdravotní rizika,“ odepsal premiér.
Zatímco česká vláda řeší, kdo bude za další očkování zodpovídat, jiné státy už počítají dávky pro možné přeočkování.
Třeba britská vláda na konci dubna zajistila dalších 60 milionů dávek od Pfizeru. „Dohromady počítají s přístupem k 517 milionům dávkám od osmi výrobců. Připravují se na možné přeočkování v závěru roku, které by zajistilo co nejsilnější obranu proti covidu,“ uvedla Yasmin Mansourová. Pro brněnskou neziskovku Podané ruce shromažďuje data o očkování v zahraničí. Organizace má největší testovací kapacitu v zemi, usiluje také o možnost očkovat.
Podle Dražana je načase další očkovací úkoly řešit. „Všechno by chtělo řešit dříve. Ale situace se mění velmi rychle a reagovat na ni je někdy obtížné,“ dodal.
