Článek
Nejdéle budou pracovat Islaďané, nejméně se k tomu chystají Italové. Zatímco obyvatelé sopečného ostrova stráví na pracovišti 46,3 roku, na Apeninském poloostrově toto číslo podle evropských statistiků sotva přelezlo přes hranici 31 let. Průměr Evropské unie pak činí 36,2 roku, takže Češi se drží těsně nad ním.
Pohled na mapu také prozradí, že železná opona se v tomto ohledu zatím příliš neotevřela. Země na západ od našich hranic vykazují delší očekávanou dobu v práci, výjimkou jsou dva státy Beneluxu – Belgie s Lucemburskem. Skóre této skupinky ale zachraňují Nizozemci, u kterých statistici předpokládají v procesu více než 40 let. Na východní straně pomyslné opony se z průměru naopak vymykají pobaltské republiky.
I když se ženy dožívají vyššího průměrného věku, v čase stráveném v práci je muži naopak překonávají. Nejméně se doby liší v Lotyšsku, nejvíc se oproti tomu nůžky rozevřely v Itálii a na Maltě. Obecně však platí, že se rozdíly postupem času stírají. V roce 2000 pracovali statistici s údajem 7,2 a v roce 2018 už se dostali těsně pod pět let, o které si muži pobudou v práci déle než ženy.
Statistici zároveň upozorňují, že jejich čísla neukazují, jak dlouho lidé pracovat mají nebo musí. To určují jednotlivé státy samy, v Česku je aktuální hranice odchodu do důchodu maximálně 65 let.