Článek
K velkému hlasování o nově upravené brexitové dohodě nakonec v sobotu nedošlo. Vláda totiž v poměru 306 ku 322 hlasům prohrála hlasování o Letwinův dodatek, který říká, že se napřed musí schválit veškeré prováděcí zákony ohledně „spořádaného” brexitu, tedy brexitu s dohodou.
Až poté se odhlasuje smlouva samotná, která je podle všeobecného mínění z britského pohledu podobně nedokonalá jako smlouva dojednaná za premiérky Theresy Mayové.
Zákon pojmenovaný po svém předkladateli, labouristovi Hilarym Bennovi, který poslanci stačili v kvapíkovém tempu schválit v září, vládě ukládá, aby 19. října požádala Evropskou unii o další odklad data brexitu. A to ve dvou případech: Pokud nebude schválená brexitová dohoda, nebo pokud poslanci výslovně nepodpoří brexit bez dohody.
Ani jedna z variant nenastala. Úderem 23.hodiny by tak premiér Boris Johnson měl Brusel požádat o další odklad.
Jenže Boris Johnson, který slíbil voličům vyvést Spojené království z EU k poslednímu říjnu, tak podle vlastních slov pronesených v parlamentu učinit nehodlá. Doslova prohlásil: „Nebudu vyjednávat o odkladu, ani mě k tomu nenutí zákon.”
Zpět k tvrdému brexitu?
Pokud ministerský předseda nezmění názor, je velmi pravděpodobné, že se do britského odchodu z EU už poněkolikáté vloží soud. „Bylo by to porušení zcela jasného zákona,” řekl na BBC politolog, profesor Anand Menon.
Není jasné, co se bude dít dál. Schválení Letwinova dodatku mělo sloužit jako pojistka, že Británie neodejde z Evropské unie k 31. 10. bez dohody. Jeho efekt ale může být přesně opačný.
Když premiér Johnson nepožádá o odklad a schvalování prováděcích zákonů k brexitové dohodě se zasekne, nakonec by tak „vylučovací metodou” mohl 31. 10. nastat tvrdý brexit. Podle některých opozičních poslanců je přesně to skrytým cílem radikálních zastánců odchodu z EU v Konzervativní straně.
Aktuální vývoj ve Velké Británii sledujeme v online reportáži:
