Článek
Česko nyní patří mezi země s nejvyšším podílem úmrtí s onemocněním covid-19 na počet obyvatel. Jenom během prvních devíti listopadových dnů zemřelo podle údajů Ministerstva zdravotnictví po nákaze koronavirem 1642 lidí. Celkově už počet těchto úmrtí vystoupal nad 5000.
Jsou to čísla, které je třeba hodnotit opatrně. Jednak proto, že jednotlivé země nemají pro vykazování příčiny úmrtí stejná pravidla. Stále také není k dispozici domácí analýza, kolik z uvedených úmrtí covid-19 bezprostředně zapříčinil a u kterých případů byl spíše vedlejším faktorem.
Tato studie, již má už brzy zveřejnit Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), má navíc dvě „ale“: zahrne jenom úmrtí za první pololetí a není opřena o pitevní nálezy. Je postavená na kontrole správného vyplnění dokumentů o prohlídce zemřelého, kam lékaři uvádí hlavní a vedlejší příčiny smrti.
Je zde ale ještě jedna statistika, která může o skutečném „zásahu“ pandemie na lidských životech také napovědět: celkové počty úmrtí. Údaje o nich shromažďuje Český statistický úřad.
Statistici zveřejňují počty úmrtí po týdnech. Kvůli lhůtám, které mají matriky na zaslání informací o úmrtích, je úřad poskytuje až se zpožděním asi měsíce a půl. Nyní jsou tak k dispozici údaje jen do konce září.
Počet zemřelých za týden se v Česku dlouhodobě pohybuje kolem dvou tisíc. Úmrtí obvykle přibývá v první čtvrtině a závěru roku, kdy se snáze šíří chřipka a další infekční nemoci. Nově zveřejněná čísla ČSÚ ale ukazují, že počty úmrtí se začaly stále více odchylovat od průměru předchozích pěti let už během září.
Zatímco na jaře se první vlna koronaviru na číslech o úmrtí ve srovnání s průměrem téměř neprojevila, nyní se to pravděpodobně začalo dít už po letních prázdninách. Statistiky Ministerstva zdravotnictví přitom v září nevykazovaly denní přírůstky úmrtí ve stovkách jako nyní, ale pouze v jednotkách, maximálně desítkách.
V týdnu od 31. srpna do 6. září zemřelo v Česku podle ČSÚ 2007 lidí, což bylo ještě jenom o 2,5 procenta více, než je průměr za srovnatelné období v letech 2015 až 2019. V dalších týdnech ale rozdíl oproti průměru postupně stoupal. V 39. týdnu, tedy mezi 21. až 27. zářím už zemřelo 2342 lidí, což je nejvíce přinejmenším od roku 2011 a o 16 procent více než v průměru za posledních pět let.
Zajímavé je, když rozdíl od průměru srovnáme s oficiálně udávaným počtem zemřelých s nákazou covid-19. Od 21. do 27. září byl počet úmrtí oproti průměru vyšší o 324 případů, podle Ministerstva zdravotnictví však v tomto období zemřelo 99 lidí s nákazou.
Nabízí se závěr, že si covid-19 bere vyšší počet obětí na životech, než ukazují oficiální statistiky ministerstva. Zatím se to ale nedá věrohodně potvrdit.
V některých zemích, které těžce postihla první vlna pandemie, například v Británii nebo Itálii, se však projevil přesně takový efekt - celková čísla o úmrtnosti ukázala ještě mnohem vyšší skok, než vyplynul z beztak vysokých oficiálních počtů úmrtí na covid-19.
Zda se uvedený trend potvrdí, se ukáže v následujících týdnech. Tvrdá čísla o úmrtích za listopad, kdy se očekávají nejvyšší počty zemřelých, bude mít ČSÚ k dispozici až v lednu.
