Jak číst Babišovo očištění: Žalobce mu neuvěřil, že Čapí hnízdo patřilo jeho dětem

Je z velké části začerněné – kvůli ochraně osobních údajů. I tak je však možné z devadesátistránkového usnesení vyčíst, proč státní zástupce Jaroslav Šaroch po čtyřech letech vyšetřování zbavil premiéra Andreje Babiše obvinění z dotačního podvodu.

Seznam vysvětluje Šarochovo usnesení, hlavní argumenty i žalobcovy pochybnosti.

Úplně na úvod: Babiš, jeho manželka, dcera, švagr a dva zaměstnanci skupiny Agrofert byli stíhaní za podvod.

Podle policie v roce 2006 předstírali, že nově založená firma nemá nic společného s bohatým Agrofertem, aby získala dotaci 50 milionů pro malé a střední podniky na stavbu farmy a kongresového centra na Benešovsku. Nejprve vyčlenili z Agrofertu jednu z firem, vlastnictví skryli za anonymní akcie, a když Čapí hnízdo vybudovali, firma se zase vrátila pod Agrofert.

Tedy: obvinění stálo na tom, že farma nikdy nebyla malým nebo středním podnikem, který si zaslouží podporu z Evropské unie.

Státní zástupce Šaroch v rozhodnutí říká, že chybí nezpochybnitelné důkazy, že Čapí hnízdo bylo v počátku dotace – z pohledu práva – totéž co Agrofert. Podle evropské judikatury, kterou státní zástupce cituje, totiž nestačí, aby velká firma vlastnila malou – a už tím by ta malá byla vyloučena z čerpání dotace.

Ano, obě firmy – Agrofert i Čapí hnízdo – byly úzce propojené.

Agrofert například ručil farmě, tehdy zcela neznámé začínající společnosti za stamilionové úvěry na vybudování centra. Ale to podle Šarocha a jím nastudované judikatury nestačí. Obě firmy by musely i působit na společném trhu, koordinovat své obchodní strategie.

„Nestačí pouze potencionální teoretická možnost,“ upozornil Šaroch.

Premiér Andrej Babiš během let několikrát měnil vyjádření, jaký je vztah jeho Agrofertu s Čapím hnízdem.

Zpočátku tvrdil, že s ním žádné propojení nemá, pak že v době žádosti o dotaci patřilo „nějakým právníkům“, později že bylo zřejmě ve vlastnictví nějaké firmy v rámci hodlingu Agrofert.

Státní zástupce Šaroch v rozhodnutí o zastavení stíhání píše, že Babiš měl ve skutečnosti od začátku hmatatelný zájem na vybudování farmy. Ostatně má v areálu i vilu, kde se ubytovával.

„I když enormní zájem obviněného Ing. Babiše je patrný i z dalších shromážděných důkazů, které svědčí o jeho osobní angažovanosti při projektování stavby, výstavbě areálu, zajišťování vybavení interiéru, prezentaci areálu a podobně. Nepodařilo se však opatřit takové důkazy, které by svědčily o tom, že byl skutečným vlastníkem akcií společnosti Farma Čapí hnízdo, ani o jeho působení na řízení a chod společnosti v době, kdy mělo dojít k páchání trestné činnosti,“ zjistil Šaroch.

Babiš v roce 2016 – už pod tlakem podaného trestního oznámení – tvrdil, že Čapí hnízdo vymyslely a vlastnily jeho děti, obě také obviněné. Vysvětloval také, že Agrofert jim jen pomohl do začátku jejich podnikání: třeba právě zmíněným ručením za úvěr.

Žalobce Šaroch tuhle verzi považuje za nepravděpodobnou: „Stěží si lze představit, že by chtěl umožnit podnikání svým dětem ve společnosti, která se ještě před zahájením skutečné podnikatelské činnosti zadluží v řádech stamilionů,“ píše.

Čapí hnízdo – jak už zaznělo – mělo v době získání dotace neznámého majitele. Zákon to tehdy umožňoval: takzvané akcie na majitele (vlastní je ten, kdo je právě drží v rukou) tehdy skýtaly dokonalé utajení. Už mnoho let jsou právě proto zrušené.

Takže když při žádosti o dotaci specialistka Jana Mayerová (rovněž obviněná) podepsala čestné prohlášení, že Čapí hnízdo není tajně napojené na nějaký velký podnik, podle státního zástupce tím vlastně nelhala. Respektive: nejde jí dokázat, že schválně něco zatajila. Dostala prý od jiného manažera Agrofertu jen informace, že vlastníci jsou „nepodnikající fyzické osoby.“

Opět: kdyby tím vlastníkem byl přímo Agrofert nebo Babiš, zásadně by to měnilo situaci. Protože by existovala přímá linka na mocný holding, a tudíž porušení dotačních pravidel. Jenže majitel byl neznámý.

„Sami akcionáři by přitom měli mít zájem, aby jejich společnosti, byla dotace poskytnuta… a sami by proto měli strpět to, že jejich totožnost bude sdělena,“ zkritizoval státní zástupce Šaroch neprůhlednou strukturu společnosti. A neuvěřil ani tomu, jak se k vlastnictví akcií později přihlásily Babišovy děti.

Žalobce jinými slovy říká, že akcie spíš byly jen zaparkované u někoho, kdo je po vybudování kongresového centra – podle předem domluveného plánu – odevzdal Agrofertu.

„Skutečným důvodem uvedené transakce se tedy jeví to, aby většinu akcií společnosti Farma Čapí hnízdo vlastnila osoba odlišná od příbuzných obviněného Ing. Babiše, nebo jemu blízkých, avšak osoba spolehlivá, která nezneužije svého postavení majoritního akcionáře a neučiní kroky, které by nebyly v souladu se záměrem obviněného Ing. Babiše,“ uzavřel státní zástupce Šaroch.

Když se loni na anonymním twitterovém účtu objevily dokumenty britské banky HSBC, zdálo se, že je to jeden z klíčových důkazů v celé kauze. Takový, který prokazuje, že Babiš ve skutečnosti ve skutečnosti Čapí hnízdo přímo vlastnil – sice oklikou přes anonymní akcie, ale že právě on byl tím faktickým koncovým majitelem.

Byla to právě tato britská banka, kdo na postavení Čapího hnízda půjčil a jíž Agrofert za úvěr ručil.

Autoři dokumentů banky HSBC ale při výslechu označili materiály o Babišově vlastnictví jako „nepodložené, nepřesné a chybné s tím, že nevycházely ze zjištěných a ověřených podkladů.“

Šaroch pak k tomu v usnesení dodal: „Opětovně je však třeba poukázat na to, že akcie společnosti Farma Čapí hnízdo byly akciemi na majitele, a není tak možné zjistit skutečné vlastníky k určitému okamžiku.“

Státní zástupce Šaroch se na několika stránkách usnesení vypořádává s rozporem, který hned zaujme: Jak je možné, že nedošlo k trestnému činu, když dotaci loni prověřoval i evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF.

Ten totiž uzavřel šetření s tím, že farma nebyla malým podnikem a neměla nikdy dotaci získat.

OLAF například upozornil na rodinné vztahy na trase Babiš – majitel Agrofert – děti – majitelé Čapího hnízda. A to v letech 2007 až 2010, kdy firma žádala o dotaci a centrum budovala. Upozornil také, že když v roce 2009 začalo Čapí hnízdo fungoval, poskytovalo reklamu za desítky milionů právě firmám z holdingu Agrofert (mimochodem, tuhle část příběhu teď prověřuje policie kvůli podezření z daňových úniků). Úředníci OLAFu si také opatřili právní a ekonomickou analýzu, že existuje jasné propojení mezi Čapím hnízdem a Agrofertem.

Státní zástupce Šaroch ale ve svém usnesení vysvětluje, že on se musí na případ dívat optikou roku 2007, tedy časem podání žádosti o dotaci. Protože tam se měl podle obvinění odehrát trestný čin. „Úřad OLAF učinil tento závěr (o propojení obou firem – poznámka redakce) na základě analýzy skutečné hospodářské (podnikatelské) činnosti společnosti Farma Čapí hnízdo v období od roku 2009. Takovou analýzou však pro činnost obviněných z konce roku 2007 a první poloviny roku 2008 nelze argumentovat,“ uvedl Šaroch.

A těžko je možné podle Šarocha nějakou podobnou analýzu udělat pro dobu, kdy se podávala žádost o dotaci. Farma Čapí hnízdo totiž byla jen schránkou, která tehdy ještě žádnou činnost nevyvíjela.