Článek
Čtyři dny se už česká média probírají výsledky, ke kterým po měsících prověřování dospěli auditoři Evropské komise. Zkoumali, zda je český premiér ve střetu zájmů, když zemědělsko-chemické impérium Agrofert bere stamiliony z evropských fondů.
Jaká jsou s odstupem hlavní sdělení auditu? A jak to celé může dopadnout?
Brusel ve svém dokumentu odhaluje, jak státní správa pod vedením miliardáře Babiše nahrává nepokrytě jeho byznysu.
Kontroloři přišli primárně kvůli střetu zájmů a ten objevili, popsali ho. Na více než třetině ze 70 stran dokumentu přesně dokládají, proč neplatí, že Agrofert je Babišova „bývalá firma“. Dokonce dospívají k závěru, že neporušuje jen evropská pravidla, ale i český zákon o střetu zájmů.
I proto chtějí vrátit veškeré peníze z eurofondů vyplacené po tom, co Babiš převedl akcie Agrofertu do dvou svěřenských fondů.
Z eurofondů jde celkem o vrácení 280 milionů korun, avšak české úřady mají podle auditu vymoci zpět i veškeré peníze, které na stejné projekty šly také z národního rozpočtu.
Je třeba poznamenat, že požadavkem na vrácení všech peněz auditoři prokazují, jak jsou si svými zjištěními jistí. Jinak by požadovaná korekce (vrácení peněz) stoprocentní nebyla. Jde o nejtvrdší postih, jaký mohli navrhnout. Používá se jen v případech flagrantního a velmi dobře doloženého porušení dotačních pravidel.
Jak dobře mají porušení pravidel zdokumentováno, můžeme najít v pasážích, kde auditoři popisují, jak velký vliv má Babiš nadále na řízení holdingu. Doplňují to zcela konkrétními příklady, kdy Babišem či jeho lidmi řízená ministerstva nebo rady přidělující dotace upravovaly pravidla tak, aby byla příznivější pro velké koncerny a chemičky zvlášť.
Mnohem závažnější je však zjištění, že systém přidělování dotací je v Česku děravý i bez Babiše a jeho střetu zájmů. Chybí základní kontrola a aspoň základní rozvaha, zda projekty financované z bruselské pokladny mají smysl.
Příkladů je i tady uvedeno hodně. Dotace dostaly přiklepnuté i projekty, které získaly mizivý počet bodů. Hodnotitelé neměli často ani základní návod, jak projekty posuzovat. Někdy zdůvodnění znělo jen „ano, má nárok na dotaci“. Úředníci pak rezignovali na kontrolu podkladů, které firmy v žádosti o dotace předkládaly. Transparentnost zakázek vypisovaných z dotačních peněz byla nevalná. Třeba proto, že se do soutěže hlásily hlavně propojené firmy. Inovativnost projektů podpořených z balíku určeného právě na inovace byla mizivá nebo žádná.
Za tyto kiksy chtějí v předběžném verdiktu auditoři pokutovat Česko vratkou ve výši bezmála dvaceti procent z prověřovaného balíku dotací. Tedy něco málo přes 300 milionu z celkem 1,6 miliardy korun vyplacených Agrofertu. Výsledná suma 451 milionů, kterou kontroloři v závěru vyčíslili, je daná tím, že některých projektů se týká stoprocentní vracení. Tudíž, aby se trest nedubloval, nesčítá se 300 a 280 milionů plně.
Auditoři ve zprávě rovnou žádají okamžitou nápravu v systému přidělování dotací. A stanovují termíny. Z formulací přitom vyplývá, že chtějí věřit tomu, že úřady chybovaly kvůli nedostatkům v dotačním systému. Ne že přehlížely nedostatky jen u premiérových firem.
Ani u jednoho zjištění nelze říct, že by bylo v samotném Česku překvapivé. Že prosperita Agrofertu je v Babišově zájmu, je zřejmé. Že se od Agrofertu neodstřihl, také. Podobně víme, že rozdělování dotací v Česku není zrovna ukázkový příklad transparentnosti. Konkrétních příběhů k tomu máme i bez Agrofertu dost.
České úřady se budou snažit zjištění auditu aspoň trochu zakrýt. Mají několik týdnů na to, aby odeslaly do evropské centrály námitky proti závěrům auditorů. Až se s nimi vypořádají bruselští úředníci, přijde verdikt konečný.
Že by byl diametrálně odlišný, nelze očekávat. Auditoři jsou příliš tvrdí a nekompromisní, tudíž jistí si důkazy. Přesto konečná požadovaná suma vratky nemusí být třeba tak vysoká.
Navenek se pak Andrej Babiš snaží zjištění auditu zakrýt několika způsoby. Jednak tvrdí, že nic se vracet nebude. Ve finále se to opravdu může stát, protože Brusel má možnost zaúčtovat požadované peníze proti příštím platbám a poslat do Česka méně financí. Výsledek je jediný – budou chybět státnímu rozpočtu, dokud je nevymůže od Agrofertu, který se bude bránit zuby nehty.
To lze vyčíst ostatně z prohlášení firmy, když pomineme invektivy na adresu médií. Podle Agrofertu vše proběhlo dle nastavených pravidel a důvod k jakémukoli vracení není. To se dá číst jako příprava na další právní kroky.
Zároveň ústy svého mluvčího koncern říká, že v auditu jsou chyby a nepřesnosti (bez konkrétních příkladů). Auditoři vycházeli primárně z podkladů, které shromáždili u jednotlivých úřadů. Takže chyby buď udělali úředníci, nebo žadatelé. Jak moc záměrně, to zřejmě posoudí i policie, jak už naznačil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
