Článek
Výpočty i text jsme aktualizovali o nová data z průzkumů STEM a Data Collect zveřejněné v neděli 12. září 2021.
Kdyby se volby konaly právě teď – kdo by je vyhrál, kdo by se dostal do Sněmovny a kdo by mohl sestavit vládní většinu? Základní otázky, které tradičně zaznívají celým předvolebním obdobím. Srozumitelná odpověď už je těžší.
Pojďte si to zkusit.
Legenda k sestavování koalic
⬤️ Sytě vybarvená kolečka reprezentují v podstatě jisté mandáty pro danou stranu (koalici).
◍ Světlejší kolečka ukazují pravděpodobné mandáty.
❍ Prázdná kolečka zobrazují mandáty, jejichž získání je méně pravděpodobné.
Piráti a STAN + SPOLU: 83 až 114 křesel
Fakticky to znamená, že například koalice SPOLU a Piráti a STAN by nyní, kdy jsou známy zatím poslední volební průzkumy prováděné na začátku září, vládní většinu nesestavila, neboť jim podle modelů přepočtených na mandáty vychází pouze 92 křesel.
To říká středový údaj, fakticky se ale jedná o rozpětí mezi 83 až 114 křesly.
Jenže: kdybychom se pokusili vyčíslit pravděpodobnost, že k takovému sestavování koalice vůbec dojde, vyjde nám zhruba 20 procent. To není ani čtvrtinová šance. Jak je to možné? Protože počty získaných mandátů pro námi zvolený příklad SPOLU + Piráty a STAN se odvíjejí od toho, kdo další by se do Sněmovny dostal.
A zde jsou klíčové strany na pětiprocentní hranici: v tuto chvíli KSČM, ČSSD a Přísaha. Tyto strany mají momentálně šanci na účast ve Sněmovně zhruba poloviční.
ANO + SPD + KSČM: 67 až 123 křesel
Jiný příklad může být koalice ANO + SPD + KSČM. I tato koalice má v tuto chvíli šanci na sestavení vládní většiny. Model s 98 mandáty je vyšší než u spojení Pirátů STAN + SPOLU, kteří by mohli složit zmíněných 92 křesel.
I tento údaj je střed; rozpětí je mezi 67 a 123 mandáty.
A když opět vyčíslíme pravděpodobnost na sestavení této koalice, dostaneme se zhruba na pouhých 23 procent. Proč? Protože tato kombinace je splnitelná pouze za předpokladu, že by se do Sněmovny nedostala ČSSD a Přísaha, ale zároveň by se dostali komunisté, kteří se rovněž pohybují na hranici 5 procent.
Složení Sněmovny: rozmlžené
Mělo by cenu v tuto chvíli pracovat jenom s volebními modely (a nepřihlížet k jádrům a potenciálům) a pokoušet se odhadovat pevné složení Sněmovny, kdyby se volby konaly právě teď?
Moc ne. Právě proto, že průzkumy obsahují mnoho proměnných, typicky třeba nejistotu, zda se některé strany vůbec do Sněmovny dostanou. Zkrátka, je to lákavé, ale není to zdaleka přesné. Nejpřesnější odhad je právě ten, který obsahuje škály počtu mandátů: nejnižší, středové a nejvyšší.
Aktuální stav, jak by nyní bylo možné poskládat Sněmovnu, je zachycen v grafu níže.
Jak se počítá poll of polls
🟠 Nový přepočet probíhá jednou týdně podle metodologie Mandáty.cz. Vážený průměr se přepočítává každý čtvrtek (= prostředek týdne). Klíčová je totiž doba, která od doposud zveřejněných průzkumů uběhla, jelikož názory potenciálních voličů se v čase vyvíjejí.
🟠 Přepočet vážených hodnot: Každý jednotlivý průzkum je zohledněn tou měrou, jakou je aktuální k dnešnímu datu (např. po uplynutí kalendářního měsíce se jeho váha půlí). Fakticky to znamená, že průzkum před měsícem má vyšší váhu než průzkum před dvěma měsíci – čili výpočty hodnot se v čase stále více zpřesňují.
🟠 Datum průzkumu: Všechny agentury provádějí průzkumy v nějakém časovém rozpětí. Za datum průzkumu považujeme středové datum, kdy průzkum probíhal, nikoli datum jeho zveřejnění.
