Článek
„Žádná dotace neproběhla, není se k čemu vyjadřovat,“ prohlásil úsečně pardubický zámečník Jan Šejvl. Letos v červenci bylo znát, že už ho otázky na evropské dotace rozčilují.
A tak raději hned položil telefon.
Pátraní po pozadí dotace, jejíž příběh se před létem objevil v předběžné zprávě bruselských auditorů zkoumajících dotační podporu pro společnost Agrofert premiéra Andreje Babiše, však nezastavil.
Rodinné zámečnictví pan Šejvla se v roce 2016 spojilo s velkou pardubickou chemičkou Synthesia patřící právě pod holding Agrofert. Společně požádali o dva miliony na školení zaměstnanců. Celé to přitom působilo – a to i na evropské auditory – jako trik, jímž si chemička zvýšila šance na peníze dosáhnout.
Uvedli to ve zmíněné předběžné zprávě a finální audit, který dorazil do Česka minulý týden a definitivně potvrzuje Babišův střet zájmů ve vztahu k dotacím pro Agrofert, se tomuto příběhu z Pardubic věnuje také. Pro auditory jde o příklad, kdy sice dotační program byl zaměřen na pomoc malým a středním firmám, přesto z něj mohla mít prospěch i velká chemička s miliardovými tržbami.
Kdyby totiž Synthesia žádala o dotaci sama, podle pravidel nastavených dotačním úřadem – ministerstvem práce a sociálních věcí – by získala v kategorii „velikost podniku“ nula bodů. Ale tím, že žádost podala společně se zámečnictvím, jí naskočila v této kolonce desítka.
Školení zaměstnanců bez zaměstnanců
Dotaci by sice získala tak jako tak, protože měla nakonec dost bodů i v jiných kategoriích. Ale zámečnictví mohlo předem posloužit jako pojistka, kdyby v některém bodováni oblast byla ohodnocena méně.
Tuto teorii podporuje i fakt, který Seznam v červenci vyčetl z dotačního spisu: zámečnictví ani žádné své zaměstnance nemělo – takže těžko mohlo nějaké školit. Bizarnost příběhu pak podtrhuje fakt, že manželka pana Šejvla a společnice v zámečnické firmě pracuje jako asistentka vedení společnosti Synthesia.
Odkaz na článek Seznamu z letošního července je ostatně součástí finálního auditu. Zámečnictví mělo z dotace čerpat jen 10 tisíc, zbytek do 1,9 milionu připadl na Synthesii.
Text auditu ukazuje, že se český stát snažil bránit: úředníci do Bruselu napsali, že dotační pravidla byla skutečně nastavena ve prospěch menších firem, a nikoli gigantů. Jenže auditoři si pravidla pročetli a došli k jiným počtům.
Například malý podnik (s padesáti zaměstnanci) mohl získat peníze na proškolení jen 40 procent lidí. Střední (o 250 zaměstnancích) dokonce jen na osm procent. „Nezdá se, že by to byla podpora priorit malých a středních podniků,“ podotýkají auditoři.
Audit: To není podpora malých firem
Evropská komise teď nově nařizuje Česku prověřit, jaký vliv měly takto nastavené podmínky na celý dotační program – tedy jestli malé a střední podniky na tyto peníze dosáhly.
Přestože Synthesia dostala dotaci přiklepnutou, nakonec peníze nečerpala. Podle Agrofertu nenašla vhodné zaměstnance k proškolení, a proto od záměru upustila.
Na jaře, po první verzi evropského auditu, podalo ministerstvo práce kvůli této dotaci trestní oznámení. Policie ale případ na podzim odložila s tím, že se nic trestného nestalo. A to přesto, že zámečník Šejvl například reportérům Hospodářských novin zpočátku tvrdil, že netušil, že jeho jménem Synthesia žádá o dotaci. Synthesia také podepsala všechny dotační dokumenty, Šejvlova parafa není na žádném.
„V rámci šetření se zjistilo, že partner projektu vzdělávání o tom věděl a chtěl se ho účastnit. Akorát žadatel (o dotaci) si to chybně vyložil tak, že prohlášení o partnerství jako žadatel o dotaci má podepsat on,“ řekl agentuře ČTK Pavel Hochmann z Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové.
Evropská komise nyní v auditu žádá, ať jí český stát pošle usnesení, jímž policie prošetřování zastavila.
