Článek
Předsedové stran takzvané demokratické opozice dnes vydali společné prohlášení, ve kterém se ohrazují proti současnému postupu vlády ve výběrovém řízení na výstavbu jaderného reaktoru v Dukovanech.
Předsedové společně chtějí, aby vláda zaručila, že výběr společnosti, která reaktor postaví, do budoucna neohrozí bezpečnost a nezpůsobí energetickou závislost na zemi, jež se vůči Česku a NATO vymezuje.
Klíčovou roli v přípravě společného postupu sehrál pirátský poslanec Jan Lipavský, který se tendru podrobně věnuje.
O co vám společným postupem jde, proč je to důležité?
Česká republika bude jaderným tendrem uzavírat na 70-80 let partnerství s nějakou velkou technologickou společností a svěří jí rozpočet, který bude minimálně 160 miliard korun. Bylo by naivní se domnívat, že v tom nehraje geopolitika žádnou roli. Naopak je naprosto klíčové, koho si vybereme. Pokud si vybereme partnera ze země, která vůči nám dost často může klást nebo i klade různé požadavky, nejenže nás bude korumpovat, ale může to ovlivňovat i naši zahraniční politiku vůči takové zemi, jako je Rusko nebo Čína. S Ruskem jsou dneska vztahy nejhorší, co pravděpodobně kdy byly, a s Čínou také moc dobré nejsou. A když se podíváme, jakým směrem vlastně jde celkově geopolitická konfrontace, nedá se očekávat, že by se ty vztahy někdy zlepšovaly. Takže je to naprosto zásadní a klíčové rozhodnutí.
Co se kolem tendru děje teď, že máte potřebu vydávat společná prohlášení?
V tuto chvíli vláda razantně a naprosto uspěchaně připravuje vypsání tendru. S ČEZem a s Dukovany II už mají podepsanou trojstrannou smlouvu a nyní připomínkují dokumentaci, se kterou potom ČEZ vypíše výběrové řízení. Stát má podle těch smluv nároky do dokumentace zapracovat bezpečnostní připomínky. Já se snažím o to, aby vláda Poslanecké sněmovně a jejím výborům dokladovala, že ty bezpečnostní připomínky tam jsou zapracovány a jakým způsobem tam jsou zapracovány. Bohužel z vyjádření nejvyšších představitelů, konkrétně Andreje Babiše a vicepremiéra Havlíčka, opakovaně zaznívá, že z bezpečnostních důvodů neplánují nikoho nepřizvat. To znamená: Chtějí se bavit s Ruskem i Čínou, a když se podívám na vztahy Miloše Zemana vůči Moskvě a na aktivity Martina Nejedlého, důvodně se domnívám, že to je celé šité na míru pro Rosatom.
Vláda, resp. Ministerstvo vnitra má poradní orgán, bezpečnostní skupinu, jak jsem pochopil. Znáte její stanovisko?
Vím, že toto stanovisko podléhá zákonu na ochranu utajovaných skutečností, a usiluji o to, aby bylo předloženo v Poslanecké sněmovně do příslušných výborů, primárně do bezpečnostního výboru. Domnívám se však, že vzhledem k tomu, jakého charakteru ta problematika je, měl by se tím zabývat i zahraniční výbor. Poslanci ze zákona mají nárok se s takovými skutečnostmi seznamovat. Nechť tedy vláda doloží, jak posuzuje bezpečnost potenciálních uchazečů a zemí, ze kterých pocházejí. Nebuďme naivní, v případě čínské firmy je to státní podnik, Rosatom je také státní podnik. Ty vazby na stát jsou tam naprosto klíčové a velice úzké.
Tato bezpečnostní skupina mluví o tom, že by preferovala uzavřené, nikoliv otevřené výběrové řízení. To znamená oslovit uchazeče podle nějakého bezpečnostního klíče. Fakticky by to znamenalo neoslovovat ruské a čínské firmy. Dostala se tahle informace i k vám?
Takové informace se ke mně dostaly. A já právě proto chci, aby ty dokumenty byly předloženy Poslanecké sněmovně a především bezpečnostnímu výboru, aby poslanci měli možnost se s tím seznámit a posoudili, na čem se vláda usnesla a jak reálně postupuje. Pro vysvětlení: toto je řešeno zákonem o zadávání veřejných zakázek, kdy ČEZ trvá na tom, že bude postupováno podle paragrafu 29a, takzvaná bezpečnostní výjimka. To je ustanovení, které běžně využívá například Ministerstvo obrany, když nakupuje vojenské technologie. A Ministerstvo obrany rozhodně nevypisuje otevřené výběrové řízení například na obrněné transportéry nebo helikoptéry, ale osloví omezený okruh dodavatelů ze spolehlivých zemí, které si bezpečnostně vyhodnotí. Nikdy jsme nevedli debatu o tom, že by nám například Ruská federace dodala obrněné transportéry. Podle stejného paragrafu nyní vláda argumentuje, že z bezpečnostních důvodů potřebuje dělat tendr na jádro, ale přitom oslovuje všechny uchazeče. Nedává to smysl, je to proti logice toho ustanovení a vláda vážně riskuje, že takto vypsaná zakázka může být shozena u ÚOHS, případně s ní můžou být velké problémy v Bruselu.
Co by se podle vás mělo teď odehrát?
Moje ideální představa je taková, že zasedne bezpečnostní výbor, kde budou předloženy všechny dokumenty, které si vláda k tomu nechala zpracovat a které si i schválila, a následně především ministr průmyslu a obchodu, vicepremiér Karel Havlíček sdělí ČEZu, že v žádném případě nemají oslovovat zájemce z Ruska a Číny.
V tuto chvíli se připravuje zadávací dokumentace. Zdroj z bezpečnostní komunity mě upozornil na minimálně jeden parametr, který by mohl být využit, respektive zneužit pro znevýhodnění některých uchazečů. Jedná se o parametr referenční… Že má existovat referenční stavba velikosti 1000 až 1200 MW.
Ano.
Víte o tom?
Ano, hovoří se o tom, že ČEZ má požadavek na reaktor do výkonu 1200 MW v kombinaci s tím, že dodavatel má mít funkční reaktor jako referenční stavbu někde ve světě. Je to, tuším, za posledních deset let. A právě proto mluvím o tom, že je to šité na míru pro Rosatom, protože jsou pouze jediní dva hráči na světě, kteří toto splňují - a to je ruský Rosatom, případně čínský CGN.
Máte další informace o tom, že by se podobné podmínky, které mohou být použité jako diskriminační, dostávaly do zadávací dokumentace?
Zadávací dokumentaci jsem neviděl, požádal jsem Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby mi ji předalo, čekám na odpověď. Dokud nebudu mít ten text, o jiných kritériích přímo nevím.
Znáte důvody, proč se v té věci angažuje prezidentská kancelář?
Mohu se pouze domnívat, nicméně aktivity lidí okolo Miloše Zemana či Martina Nejedlého jsou notoricky známé, je tam velice úzké napojení na Moskvu. Já tam cítím především silné byznysové zájmy.
Myslíte si, že vám vláda v té věci vyhoví? Není to spíš jen taková hra, že vy se jako ohradíte a nestane se nic?
Andrej Babiš je pod tlakem od prezidenta Zemana, aby dělal určité kroky. A proto se mu snaží vyhovět i s tím jádrem. Zároveň vidíme, že Babišovi klesají preference a reálně mu hrozí, že již dál nebude v této zemi vládnout. To na něj vyvolává ten tlak, aby s tím tolik spěchal.
Andreji Babišovi se dá vyčítat leccos, ale nedá se úplně říkat, že by byl proruský nebo pročínský.
Andrej Babiš je pro Andreje Babiše, on chrání svoje impérium. To je jeho primární zájem, to řídí všechny jeho motivy.
I kdyby. Jak to souvisí s jádrem?
S jádrem to souvisí tak, že on chce být co nejdéle premiérem, a proto je velice submisivní vůči Miloši Zemanovi a to definuje jeho politické kroky. Ale abych to zúžil: jestli čekám, jestli mi vláda vyhoví, nebo nevyhoví? Vláda potřebuje, aby Parlament schválil ten zákon (tzv. uhlíkový zákon - pozn. red.), takže já bych očekával, že vláda bude také potřebovat Parlament.
A právě ten zákon budete v zítra (v pátek) projednávat ve Sněmovně.
V pátek proběhne druhé čtení uhlíkového zákona, já představím své dva pozměňovací návrhy, které neumožňují, aby se tendru zúčastnilo Rusko a Čína.
Můžete specifikovat, co jsou ty pozměňovací návrhy?
První pozměňovací návrh zavazuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, že nepodepíše smlouvu o výkupu elektřiny z nízkouhlíkového zdroje, což bude elektrárna Dukovany II, ten nový blok, pokud by to ohrožovalo bezpečnostní zájmy České republiky. To si může ministerstvo ověřit jednoduše konzultací s bezpečnostními složkami, které k tomu dají příslušné stanovisko. A druhý pozměňovací návrh říká, že takováto smlouva může být uzavřena pouze na zdroj, jenž byl vystavěn z technologií pocházejících ze zemí, které přistoupily k vícestranné úmluvě o volném obchodu v rámci Světové obchodní organizace. To je smlouva, která hovoří o tom, že si signatářské státy vzájemně otevírají veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že my do našeho jaderného tendru narveme 160 miliard korun, považuji za správné, že Rusko a Čína, které naprosto blokují a neumožňují přístup našich firem k veřejným zakázkám, by též neměly možnost participovat na takovémto tendru. Zvláště pokud existují další čtyři možní dodavatelé, kteří by tu jadernou elektrárnu mohli postavit.
Jak se k tomu stavějí ostatní politické strany?
Pokud se bavíme o té geopolitické záležitosti, o Rusku a Číně, vnímám silnou jednotu na úrovni demokratických opozičních stran. Ale u těch ostatních politických stran už ten přístup vnímám jako velice vlažný a sám vidíte, že mimořádnou schůzi k nízkouhlíkovému zákonu svolaly KSČM, SPD, ale pravděpodobně i s dalšími podpisy poslanců ČSSD a ANO.
Čili důvod svolání této schůze je, aby se urychlilo výběrové řízení na Dukovany?
Přesně tak, ono to jde paralelně, aby mohla být zahájena notifikace o veřejné podpoře pro zakázku ze strany státu, tak musí být přijat tento zákon. ČEZ může tendr přijmout nezávisle na tom, jestli zákon bude, nebo nebude přijat, ale samozřejmě, když uchazeči uvidí, že zákon byl přijat, tak budou mít větší jistotu, že se celá věc odehraje. Proto na to tolik spěchají.
