Článek
Poté, co se provalil skandál hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina, který sexuálně obtěžoval řadu žen, zaplavily sociální sítě statisíce příspěvků označené hashtagem „MeToo”, tedy „Já taky”. Zejména ženy v nich popisovaly sexuální útoky na svou osobu a svět začal řešit, jak velký je to problém.
Neorganizovanou kampaň ale řada lidí také kritizuje. Podle nich totiž přitahuje veškerou pozornost na oběti a nikoliv pachatele. Například spisovatelka Liz Planková chce, aby muži nesli odpovědnost za své činy. „Byla jsem sexuálně obtěžovaná, fyzicky a ústně napadena. Ale co s pachatelem? Kdo rozhodl, že napravování mužů je ženská práce? Končím s tím. Končím s předstíráním, že sexuální útoky jsou ženský problém. Nemáme se za co stydět, to vy,“ napsala na Facebook.
K hashtagu „MeToo” přibývají další, a to „HimThough” (A co on) a „IDidThat” (Udělal jsem to). Mají poukazovat na ty, kteří se k ženám chovali nevhodným způsobem, ale současně za své činy přebírají odpovědnost. Alespoň skrze tyto signály sdílené na internetu. Jedním z těch, kteří sdíleli svůj příběh na sociální síti Twitter, byl spisovatel Devang Pathak, který využil svého vysokého postavení, když byla jeho přítelkyně psychicky zranitelná. „Ať už byla fiktivní nebo skutečná, cítil jsem sílu,“ napsal. „Nechci se zbavit svých činů. Je to nechutné, nikdy nedovolím, aby mě tyto podněty znovu ovládly.“
