Izraelští osadníci ničí palestinským farmářům olivovníky, upozorňuje OSN

Konflikt mezi Izraelci a Palestinci se odehrává na mnoha místech a úrovních, a to navzdory čerstvě podepsaným mírovým smlouvám mezi židovským státem a Bahrajnem či Spojenými arabskými emiráty. Jedním z tradičních bojišť jsou palestinské olivové sady – letos o jejich ničení informovala i jedna z agentur OSN.

Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí ve své zprávě ze 23. října upozornil, že za poslední tři týdny palestinské sklizně oliv bylo už spáleno nebo jinak poškozeno více než tisíc olivovníků na Západním břehu Jordánu.

Úřad zmiňuje 19 různých incidentů, za nimiž stojí lidé, o kterých „si myslíme, nebo víme, že jsou izraelskými osadníky“. Ti také při srážkách zranili 23 palestinských farmářů, kteří se pokoušeli své sady chránit. Osadníci přitom při podobných střetech obvykle vyváznou bez trestu.

Mnohdy ale k ničení olivovníků přispívá i samotný izraelský stát. Například v pondělí palestinská agentura Wafa informovala o stržení domu v palestinské vesnici Tajbí. Poté, co buldozer zničil dům ležící blízko separační zdi, přišli na místo osadníci a zničili desítky stromů v okolí domu.

Útoky na olivovníky, které pro mnohé Palestince představují nejen jediný zdroj příjmů, ale i součást kulturního dědictví, se každý rok opakují. I proto vyrážejí do sadů izraelští aktivisté, kteří pomáhají Palestincům cenné stromy chránit. Letos ale většina z nich zůstala kvůli pandemii koronaviru doma – izraelská vláda uvalila na obyvatele přísný lockdown a vycházení omezila jen na nezbytné nákupy a cesty k lékaři.

„Kvůli covidu nemohou přijet cizinci a i pro Izraelce je to složité,“ citovala agentura Reuters izraelského mírového aktivistu Guye Bataviu.

O ničení palestinských olivovníků svědčil před Radou bezpečnosti OSN tento týden i Nickolay Mladenov, blízkovýchodní zmocněnec světové organizace. „Každý rok se snižují možnosti Palestinců sklízet olivy, a to kvůli restrikcím, útokům a zastrašování,“ prohlásil a vyzval izraelské úřady, aby zajistily bezpečnost zemědělců.

Pěstování oliv, které v regionu podle vědců začalo už před osmi tisíci lety, čelí nyní vážným problémům. Kromě zrychlujících se klimatických změn a zastaralých zemědělských metod je to i násilí ze strany osadníků.

K tomu se schylovalo i minulý pátek u vesnice Burka ležící asi šest kilometrů od Ramalláhu, sídla palestinské autonomie. Na sklizeň se sem vypravilo i několik desítek izraelských dobrovolníků, jejichž cílem bylo ochránit farmáře před útoky svých krajně pravicových krajanů.

Na místě byli i izraelští vojáci, kteří vztyčili zátaras na vrcholu z kopců, kudy vede cesta z Burky do další palestinské vesnice. Z vrcholu hory poté začali odpalovat kanystry se slzným plynem – ne však proti osadníkům, ale proti dobrovolníkům chránícím farmáře, popsal zpravodaj televize al-Džazíra.

„Bereme si na týden nebo dva volno, abychom mohli sklízet olivy,“ citovala televize 46letého učitele Abdala Basíta, který se vypravil do sadu se svým bratrem a oběma rodinami. Basít si stěžoval nejen na osadníky, ale i na palestinskou samosprávu – ta podle něj místo do ochrany sběračů investuje raději do budování svých bezpečnostních složek.

Jen pár stovek metrů od palestinské vesnice postavili izraelští osadníci stan na jednom z kopců. I na něm rostou olivovníky, Palestinci na toto území ale nesmějí už zhruba deset let vstoupit – izraelská armáda ho z bezpečnostních důvodů uzavřela, v okolí Burky se totiž nacházejí dvě menší izraelské osady.

Když se palestinští i izraelští aktivisté vydali směrem k osadníkům, snažili se je vojáci zastavit pomocí slzného plynu. Taktika tak zafungovala – aktivisté zaměstnali vojáky i osadníky a farmáři mohli alespoň pro tentokrát v klidu sklízet své olivy.

Příjezd aktivistů částečně organizovala palestinská samospráva, do Burky tak přijel i známý palestinský aktivista abú Násir ze 70 kilometrů vzdáleného Tulkarmu. „Přijeli jsme, abychom se postavili za vesničany z Burky a ochránili je před barbarstvím osadníků,“ řekl.

Na palestinských územích roste více než devět milionů olivovníků, z nichž 80 procent je starší než 100 let. V jedné vesnici u Betléma jsou místní hrdí na strom zvaný al-Badáví, který je podle vědců starý čtyři až pět tisíc let.

Na Západním břehu žije na 430 tisíc židů a na tři miliony Palestinců. Napětí mezi oběma tábory nezřídka končí násilím. Jeho cílem jsou samozřejmě i osadníci, ať už jde o útoky nožem, střelnou zbraní, nebo najíždění autem do chodců.