Článek
Počty nakažených s covidem-19 se nyní v Česku každý den dostávají na nové rekordní hodnoty. V pátek se statistiky přiblížily hranici 1500 případů. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček si myslí, že s případnými dalšími restriktivními opatřeními je třeba vyčkat a věřit, že zabere plošné nošení roušek. „Stejně jako na jaře se podle mě ukáže, že to jediné, co může fungovat, je důsledné nošení roušek,“ prohlásil Hamáček v aktuálním rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Čísla od pondělí do pátku signalizují téměř exponenciální růst a je otázka, zda se už nemáme bát dalšího „lockdownu“, tedy plošné karantény. Jako to vidíme v Izraeli, kde nyní mají denně přes 4000 případů. Nehrozí u nás izraelský scénář?
V Izraeli se ten růst na exponenciální křivku už skutečně dostal a má to za následek drakonická opatření, která izraelská vláda připravuje. U nás čísla sice rostou, ale na exponenciální růst to zatím nevypadá. Je to samozřejmě znepokojivé, a to je i důvod, proč Ministerstvo zdravotnictví přistoupilo k plošnému opatření - nasazení roušek v uzavřených prostorech. A všichni teď věří, že to je to správné opatření, které by nás na tu exponenciální křivku nemělo pustit.
Nepřicházejí ale některá opatření takříkajíc s křížkem po funuse? Neměli bychom řešení toho problému jít více naproti?
S tím už nic neuděláme. Za sebe říkám, že ta reakce měla přijít dříve. A měl pravdu pan docent Maďar a další experti, kteří chtěli ve větší míře nasadit roušky od začátku září. Já sám jsem k nošení roušek vyzýval už v polovině července. Ale to už je za námi, teď jde opravdu o to, abychom se do toho stavu, jaký panuje v Izraeli, nedostali.
Je to věcí především hygienické služby a celého resortu zdravotnictví, ale přesto se nelze nezeptat, jak se díváte na skutečnost, že jsou u nás pořád povoleny velké akce s účastí stovek či dokonce tisíců lidí. Není nejvyšší čas na přehodnocení?
Vy to říkáte sám, je to především věcí hygieny a dalších odborníků z resortu zdravotnictví. Tady by se mělo postupovat hlavně podle jejich názoru. Faktem je, že tady proti sobě jsou dvě skupiny, jedna je ta radikálnější, druhá méně. Já osobně bych asi vyčkal, zda zaberou ta plošná opatření, zarouškování. Průběžně se dají upravovat další věci, v kontextu toho nárůstu. Ale stejně jako na jaře se podle mě ukáže, že to jediné, co může fungovat, je důsledné nošení roušek.
Opakuje se debata z února a března
Vy už několik dnů doporučujete svolání Ústředního krizového štábu, pan premiér Babiš je proti. Trváte na tom stále, nebo jste tuto debatu prozatím ukončili?
Já o tom hovořím stále, protože krizový štáb už zjara zafungoval jako velmi dobrá platforma pro výměnu informací, pro koordinaci některých kroků. Ono to není jen o rouškách, ten stát musí reagovat v celé řadě dalších věcí, a ti lidé - jednotlivé složky - spolu musí neustále mluvit a komunikovat, a od toho ten štáb právě je. Pan premiér jej svolávat nechce, z mého pohledu se opakuje ta naše debata z února a března. Holt budeme asi muset počkat, zda mi dá vývoj zase za pravdu či nikoliv.
Mnozí pozorovatelé z toho mají ten pocit, že se tady teď hraje spíše politická hra o hlasy voličů před krajskými volbami, kdo z vás bude ten hlavní náčelník, zda vy, který by měl nejspíše štáb řídit, nebo nadále pan Babiš. Není to tak, že jde více o politiku než o zdraví lidí?
Já k tomu rozhodně přistupuji zcela profesionálně a dělám všechno pro to, abychom udělali to, co od nás lidé očekávají, abychom je ochránili. A jestli tady někdo hraje politiku, tak to není nejrozumnější krok, protože na to lidé mohou doplatit.
Pan premiér argumentuje, že postačí jednání v červenci zřízené Rady vlády pro zdravotní rizika. Té předsedá on a rada se má sejít už v pondělí. Podle vás tato rada Ústřední krizový štáb v té koordinační roli nahradit nemůže?
Krizový štáb má asi 40 členů, tato rada asi 7. V té radě nejsou zastoupeny všechny resorty, nejsou tam zastoupeny bezpečnostní složky. Sice mohou být přizvány, ale nikdo z bezpečnostních složek zatím na té radě nebyl. Tato rada byla vytvořena jako jakási alternativa ke krizovému štábu, ale já bych se raději držel vyzkoušených řešení, nikoliv nějakých ad hoc orgánů.
Máme ještě měsíc
Na Slovensku se tamní Ústřední krizový štáb sejde v pondělí a bude mimo jiné diskutovat o tom, zda Česko nedá na červený seznam rizikových zemí. Máme se bát, že se od nás i naši sousedé brzy izolují?
Pokud ta čísla poletí takto nahoru, tak budeme vidět čím dál tím více států, které našim občanům budou komplikovat cestování, budou vyžadovat testy a budou případně vyžadovat karanténu. A není se čemu divit, protože víme, jak se zachovala Česká republika, když letěla nahoru čísla v Německu nebo v Rakousku. Udělali jsme tehdy to samé.
Příští týden se ohledně vývoje pandemie uskuteční řada politických jednání, s jakým plánem do nich půjdete?
To má minimálně dvě roviny. Jako Ministerstvo vnitra děláme maximum pro to, abychom to zvládli. Dokud nefunguje krizový štáb, tak mou rolí je starat se o kompetence v rámci ministerstva. A tam děláme všechno pro to, aby virus nijak neoslabil bezpečnostní složky. U policie třeba rozdělujeme služby na A a B, připravujeme stejné opatření i u hasičů, chystáme ochranné prostředky. To je standardní fungování. Policie bude i kontrolovat dodržování vládních nařízení. No a v té rovině politické povedeme s panem premiérem debatu, jak dál. Já ten svůj názor na to mám, pan premiér má trošku jiný, uvidíme kam se posuneme.
Myslíte, že se názor premiéra Babiše může změnit po krajských volbách, které jsou na začátku října?
Krajské volby jsou důležité, ale já nepředpokládám, že by po nich následovaly nějaké politické turbulence. Máme i zásadní úkol, abychom ty volby organizačně zvládli. Aby lidé věřili, že jsou volby bezpečné. Uděláme všechno, aby tady ta důvěra byla, aby co nejvíce lidí k volbám přišlo a vyjádřilo svůj názor.
Nemůže to dopadnout tak, že tato pandemická vlna bude u nás kulminovat právě v čase voleb?
Nechci spekulovat a strašit, ale kdyby nám hrozil ten izraelský scénář, tak máme ještě měsíc, abychom dosáhli té jejich úrovně. A právě proto musíme udělat maximum, abychom do toho exponenciálního růstu nespadli.