Článek
Označuje se jako zákon o uspořádání sídel v Judeji a Samaří (na Západním břehu Jordánu) a přijata byla v roce 2017. Měla pomoci zlegalizovat osady vystavěné bez povolení na soukromých palestinských pozemcích. Krátce po schválení v parlamentu bylo ale plnění pozastaveno kvůli četným peticím, s nimiž se Izraelci obrátili na nejvyšší soud. Jeho předsedkyně Ester Hajutová ve zdůvodnění dnešního rozhodnutí uvedla, že zákon usiluje o „zpětnou legalizaci nelegálních činů spáchaných specifickou částí obyvatel a poškozujících práva jiných“. Podle nejvyššího soudu norma neodpovídá „standardu izraelského práva“.
Zákon umožňoval vládě označit za vládní majetek pozemky, na nichž byly osady postaveny „v dobré víře“, byť bez povolení. Původní majitelé měli po dobu 20 let dostávat ročně 125 procent hodnoty pozemků jako odškodné, nebo jim měl být nabídnut náhradní pozemek. Několik zemí zákon kritizovalo, české Ministerstvo zahraničí nad ním vyjádřilo v roce 2017 znepokojení. Palestinský vůdce Mahmúd Abbás jej označil za útok na palestinský národ.
Norma by zlegalizovala více než 50 osad se 4000 domy a umožnila vyvlastnění přes 800 hektarů pozemků.
Strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua, který nyní chystá anexi židovských osad na Západním břehu, k soudnímu rozhodnutí sdělila, že je „nešťastné“, že se soud vměšuje do „zákona významného pro osadnickou aktivitu a její budoucnost“. Koaliční partner Likudu, strana Modrá a bílá, uvedl, že „zákon v této podobě neodpovídá ústavní situaci v Izraeli a jeho právní problémy byly známy už v době jeho schvalování“.
