Článek
Je sobota 8. května, ozbrojené izraelské bezpečnostní složky zasahují v mešitě al-Aksá v Jeruzalémě. Internetem se virálně šíří video z protestů a policejní operace na Chrámové hoře. Záběry mohl vidět celý svět a samozřejmě více než miliarda a půl muslimů, pro které je zmíněná mešita svatým místem. Nechybí hashtag - #SaveSheikJarrah (Zachraň Šajch Džarráh).
Provokace zvěčněná v online prostředí se stala víceméně rozbuškou pro aktuální ozbrojený konflikt mezi Izraelem a Palestinci. Přestože nejsou jediným faktorem, sociální sítě opět sehrávají veledůležitou roli ve světovém dění. Tentokrát se nově zapojuje i TikTok.
Již v roce 2014, kdy naposledy výrazně eskaloval vztah mezi Izraelem a Palestinci, se hovořilo o vlivu Facebooku nebo Twitteru. A to především z hlediska informovanosti obyvatel izraelského i palestinského území. Internetové sítě neprocházejí stejným sítem jako oficiální mediální platformy a ke slovu se dostává „obyčejný člověk“. Například Palestinec v Pásmu Gazy sdílí svůj osobní příběh, který vidí „za oponou“ v Izraeli, a to jak Arabové, tak Židé.
Historička Hannah Kazis-Taylorová píše, že se v online prostředí vytváří víceméně kulturní enklávy, se kterými se lidé mohou ztotožnit. Podle tři roky staré studie, která se zabývala arabskou minoritou v Izraeli, se po nástupu nového milénia zesílilo jejich propojení s pojmem „palestinský“, respektive s palestinskou identitou, z 46 na 63 procent. Kazis-Taylorová vidí jednu ze souvislostí právě v rozmachu sociálních sítí.
Ještě týdny před tím, než se začalo šířit video z Jeruzaléma, na kterém už byly vlastně začátky nynějšího ozbrojeného konfliktu, však na scénu přišla relativně mladá, ale oblíbená sociální síť TikTok.
V dubnu se totiž na této platformě, která je postavena na principu krátkých videí, začal virálně šířit záběr na sedmnáctileté chlapce z východní části Jeruzaléma, kteří zfackovali dva ortodoxní Židy ve vlaku. Incident vyšetřovala izraelská policie a strhla se kolem něj velká kontroverze.
Vyhrocený ozbrojený konflikt mezi Izraelem a Palestinci se neuklidňuje.
Na tomto příkladu je ale vidět další rozměr aktuálního vlivu sociálních sítí na eskalaci konfliktu na Blízkém východě. A to je šíření extremismu a násilí. Právě sociální síť TikTok, původně z Číny, funguje na algoritmu velmi rychlého šíření zrovna oblíbeného příspěvku. Celosvětově platformu sleduje více než 700 milionů uživatelů měsíčně.
Na TikToku jsou k vidění videa „přímo z akce“. Britská veřejnoprávní BBC upozorňuje například na tiktokový účet Muslim, což je ze Spojených států amerických spravovaná platforma s podnázvem „Prostor pro muslimy generace Z a mileniály“. Na ní se objevilo video z raketového útoku na Pásmo Gazy. Mladík na ulici prchá před výbuchem. Video vidělo více než 44 milionů lidí, má více než 4 miliony lajků a více než 151 tisíc sdílení.
Také izraelská strana tiktokuje. Příspěvek uživatele cliff9191 ukazuje video, na kterém podle popisku izraelský voják brání svým štítem palestinskou ženu před útoky kameny od jiných Palestinců. Obsah je sdílený s hashtagem #sionismus. Video vidělo přes 1 a půl milionu lidí, lajkovalo více než 140 tisíc lidí, sdílely jej další tři tisíce uživatelů.
Velký dopad sociálních sítí začali zmiňovat izraelští političtí představitelé. Ministr obrany Benny Ganc vyzval Facebook a TikTok, aby ze svých platforem mazaly obsah, který by mohl vyvolávat násilí: „Jsme ve chvíli společenské pohotovosti a očekáváme vaši podporu,“ řekl Ganc.
Na druhou stranu je to právě izraelská armáda, která si všimla potenciálu sociálních sítí a jejíž twitterový účet dělá víceméně online zpravodajství veškerých vojenských zákroků. A přiznaně využívá i principy dezinformační války.
Podle deníku The Jerusalem Post armáda přiznala, že tweet, ve kterém naznačovala začátek pozemní operace v Pásmu Gazy, byl záměrný. Schválně prý vypustila dezinformaci. Cílem bylo údajně vlákání bojovníků extremistického křídla hnutí Hamás a Islámského džihádu do podzemních tunelů, na které následně Izraelci zaútočili.
Obsah, který vidí uživatelé sociálních sítí, by lidé neviděli v celostátní televizi nebo na zpravodajském portálu. Hlas může získat kdokoliv a zdá se, že tuto úroveň tohoto blízkovýchodního konfliktu ještě nezačal nikdo brát zcela vážně.
