Článek
Historicky první pokus soukromě financované sondy o přistání na Měsíci se nezdařil. Letové středisko ztratilo s izraelskou sondou Berešit kontakt a následně oznámilo, že pokus o přistání byl neúspěšný. Berešit byl prvním izraelským a zároveň prvním soukromě financovaným aparátem, který se o měkké dosednutí na Měsíci pokusil.
Během přistání se Berešit potýkal s řadou problémů, mimo jiné s motory. Ještě před tím, než se sondou letové středisko ztratilo kontakt, odeslal přístroj z výšky 22 kilometrů nad Měsícem fotografii. Na ní jsou patrné lunární povrch, přistávací vzpěra a také izraelská vlajka s heslem Malá země, velké sny.
Dosud dokázaly sondy na povrch Měsíce úspěšně dopravit jen Rusko, USA a Čína. Vesmírnou pouť Berešit zahájil 22. února, kdy sondu na oběžnou dráhu kolem Země vynesla raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX. Pak se aparát vlastními silami vydal k Měsíci, na jehož orbitu se dostal počátkem dubna.
Dopravit sondu na oběžnou dráhu kolem Měsíce se předtím podařilo šesti zemím, Izrael se tak stal sedmou.
Izraelský projekt začal v roce 2011, kdy několik inženýrů založilo organizaci SpaceIL, aby se účastnila soutěže LunarX Prize. Tu vyhlásila společnost Google, která chtěla částkou 20 milionů dolarů odměnit toho, kdo jako první z účastníků soutěže dostane na Měsíc své robotické vozítko, přesune ho po trase aspoň 500 metrů a vyšle na Zemi záběry z jeho pohybu. Soutěž byla loni zrušena, protože to v daném termínu nikdo nestihl.
Organizace SpaceIL ale získala finance od různých sponzorů, například od izraelského miliardáře Morise Kahna či rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona. Celkem stál projekt, na kterém se podílela i státní společnost Israel Aerospace Industries, asi 95 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun).
