Článek
V Izraeli začaly předčasné parlamentní volby považované za zkoušku úspěšnosti současného premiéra Benjamina Netanjahua. Více než 6,3 milionu izraelských voličů má během dneška možnost vybírat poslance parlamentu a rozhodnout o budoucím vedení země. Očekávají se velmi těsné výsledky. Lídr pravicové vládní strany Likud sice čelí korupčním kauzám, může však přesto dosáhnout na svůj již pátý premiérský mandát, z toho čtvrtý v řadě.
Benjamin Netanjahu se snaží vyburcovat pravicové voliče. V rozhovoru 6. dubna oznámil, že chce připojit izraelské osady na Západním břehu Jordánu. „Nebudu dělit Jeruzalém, nebudu evakuovat žádnou osadu a zajistím, abychom získali kontrolu nad územím západně od Jordánu,“ prohlásil. Území Západního břehu, které Izrael k nevoli velké části mezinárodního společenství osidluje od války v roce 1967, se ale má stát součástí budoucího palestinského státu.
Natanjahuův oponent Ganc označil výrok za nezodpovědnou snahu získat hlasy voličů. Jeho strana Modrá a Bílá je pro dlouhodobé uzavření míru s Palestinci.
Skandál se skrytými kamerami
Začátek voleb poznamenal rozpor mezi vládní stranou Likud a šéfem ústřední volební komise Hananem Melcerem. Strana Likud premiéra Netanjahua přiznala, že najala 1 200 volebních pozorovatelů vybavených skrytými kamerami. Strana tak údajně chtěla odhalit případné volební podvody.
Použití kamer se zastal i sám premiér. Uvedl, že kamery by měly být při volbách všude a neměly by být ani skryté. Některé opoziční strany chování Likudu označily za hysterické a nelegální.
Podle policie, na které podal stížnost Melcer, ale strana Likud ničím volební zákon neporušila. Aktivisté s kamerami byli zadrženi ještě před volebními místnostmi. Policisté nalezené kamery zkonfiskovali. Podle původních zpráv byly kamery hlavně v arabských okrscích.
Netanjahu má Trumpovu podporu
Netanjahuovy snahy rozšířit svrchovanost nad palestinským územím podpořil americký prezident Donald Trump, když přesunul ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. Tím dal najevo svůj souhlas s Netanjahuovým prohlášením, že Jeruzalém je součástí židovského státu. Tento krok znepokojil značnou část mezinárodního společenství a přiživil dlouhodobě neklidnou situaci v Pásmu Gazy.
Gaza je stejně jako Západní břeh součástí autonomního území Státu Palestina. Ovládá ji ale radikální islamistické hnutí Hamás. Přestože Izrael uzavřel s Hamásem v listopadu příměří, oblast zůstává klíčovým problémem v izraelsko-palestinských vztazích. Netanjahuova nečinnost vzbuzuje nevoli ze strany pravice i levice. Ganc zase čelí kritice za to, že jako velitel dvou operací v Pásmu Gazy v letech 2012 a 2014 nepřipravil armádu na intenzivní boje.
Osady, korupce i legalizace marihuany
Velkým tématem voleb jsou také korupční kauzy premiéra Netanjahua. Generální prokurátor navrhl obvinění ve třech případech. Neznamená to však, že volby vyhraje strana Modrá a Bílá Benjamina Gance. A pokud ano, nemusí být schopný sestavit vládní koalici, která by otevřela další vyjednávání s Palestinou.
Klíčovým hráčem při tvorbě povolební koalice by mohla být nacionalisticko-libertariánská strana Zehut. Do voleb míří s převratným návrhem legalizace marihuany. Láká tak voliče, kteří hledají alternativu a chtějí do uren hodit protestní hlas.
Předseda strany Moše Feiglin je pro zrušení mírové dohody mezi Izraelem a Palestinou z Osla a podporuje připojení osad na Západním břehu k židovskému státu. Chce také přesunout kancelář vlády do východního Jeruzaléma, který chtějí Palestinci za své budoucí hlavní město.
Proč už nyní?
Volby se měly původně konat až v listopadu, loni v prosinci se ale vládní koalice shodla na vyhlášení předčasných voleb v dubnu. Za rozhodnutím stojí koaliční krize, kterou způsobil zákon o výjimkách z povinné vojenské služby pro ultra ortodoxní židy.
Volební účast je v Izraeli tradičně vysoká, k čemuž přispívá i skutečnost, že den voleb je v zemi státním svátkem. Volební místnosti budou otevřeny do 21:00 SELČ, první výsledky by měly být známy během noci na středu.
