Izrael očkuje, ale nakažených přibylo. Je tam velká nálož viru, říká imunolog

Izrael, tedy stát, který v posledních týdnech proslul hlavně efektivním postupem při očkování proti covidu-19, zaznamenal na začátku tohoto týdne vůbec nejvyšší denní přírůstek nově nakažených koronavirem. Konkrétně okolo 10 tisíc nových případů za den. Navíc podíl nakažených poprvé překročil desetiprocentní hranici.

Izrael má přitom proočkováno téměř 2,5 milionu lidí první dávkou vakcíny a druhou dávkou zhruba 850 tisíc. Seznam Zprávy se tak zeptaly českých imunologů, jak je možné, že se počty nakažených stále zvyšují.

„Je to možné proto, že oni tam mají proočkováno, pokud se nepletu, asi 25 procent populace. Ti ostatní očkovaní nejsou, takže tam nebrání nic tomu, aby se ta infekce šířila. Kromě toho trvá asi 14 dní, než ta vakcína začne fungovat, takže ještě velká část populace není chráněna tou vakcínou,“ vysvětluje imunolog Václav Hořejší pro Seznam Zprávy. Populace Izraele momentálně čítá zhruba devět milionů obyvatel.

Podobně se pro Seznam Zprávy vyjádřil i imunolog Libor Grubhoffer. „Ano, všichni víme, že Izrael očkuje perfektním způsobem, a přesto tam narůstá počet nemocných. Ale je to proto, že je tam velká nálož viru. Některým lidem přijde měsíc očkování dlouho, ale ve skutečnosti to dlouho není. Je to tedy otázka času a cirkulujícího viru ve společnosti, který je v Izraeli velký,“ vysvětluje.

Izraelský koordinátor protiepidemických opatření Nachman Aš podle The Times of Israel v úterý uvedl, že první dávka vakcíny firmy Pfizer poskytuje menší ochranu proti viru, než původně firma uváděla. Společnost Pfizer říká, že její vakcína vyrobená s BioNTech je po první dávce účinná přibližně na 52 procent a zvyšuje se na zhruba 95 % několik dní po druhé dávce vakcíny.

Izraelský ministr zdravotnictví Juli Edelstein se snažil Ašova slova zmírnit. „Připomínky izraelského komisaře koordinujícího opatření proti covidu týkající se účinku první dávky vakcíny byly vytržené z kontextu, a tudíž nepřesné,“ prohlásil.

Podle izraelského ministerstva zdravotnictví mělo více než 12 400 lidí pozitivní test na koronavirus po podání vakcíny. Číslo zahrnuje i 69 lidí, kteří již absolvovali i druhou dávku vakcíny.

„I když je někdo naimunizovaný, tak speciálně po té první dávce ten covid-19 chytnout může. On ho může chytnout i po té druhé dávce. Rozdílem ale je, že ten průběh té nemoci nebude závažný, a o to jde. To znamená, že i když lidé budou naočkovaní, nedá se vyloučit, že se nakazí, ale ten průběh té nemoci nebude vyžadovat intenzivní péči,“ vysvětlila Seznam Zprávám imunoložka Blanka Říhová.

Podle Hořejšího závisí i na věku daného člověka. „Ta vakcína má navíc určitou účinnost a ta je také závislá na tom, jak je ten člověk starý,“ vysvětluje Hořejší. „Obecně platí, že u starých lidí se snižuje účinnost imunitního systému a výrazně hůř odpovídají na očkování. Například u chřipky je to tak, že účinnost očkování u starých lidí je zhruba poloviční než u mladých lidí.“

Podle Říhové za zvyšující se počet nakažených v Izraeli také může samotná neopatrnost Izraelců. „Když jsou ti lidé naočkovaní, třeba i jednou, tak jim nemusí být jasné, že se stále mohou nakazit. Přestávají tak dodržovat tolik ta pravidla. Navíc speciálně v Izraeli jsou různé náboženské zvyky, které jsou dále dodržované,“ vysvětluje Říhová.

Naráží tak nejspíš na případ ze začátku ledna, kdy se v Izraeli pořádaly dvě velké ortodoxní svatby, kde byly stovky hostů bez roušek. V jednom případě, kde se nacházelo dokonce 700 hostů, nechala policie svatbu pokračovat i přesto, že na místo dorazila hned na začátku akce. Informoval o tom web The Times of Israel.

Ředitelka izraelského národního programu Orly Greenfeldová varovala před zmutovanými kmeny viru. Nové varianty jsou totiž považované za infekčnější a mohou být příčinou toho, proč se počet nakažených v Izraeli zvyšoval. Podle Aše britská mutace viru může v Izraeli zhruba za 30 až 40 procent nakažených a během několika týdnů se podle něj stane dominantním kmenem.

Podle Hořejšího mutace viru ze Spojeného království může s epidemickou situací ještě hodně zamávat. „Britská mutace okamžitě zhoršuje tu epidemickou situaci. I když se nic neuvolní a opatření zůstanou, tak se R zvýší o 0,4, protože je mnohem nakažlivější,“ vysvětluje.

Podle Grubhoffera a Říhové by očkování mělo fungovat i na britskou mutaci viru, jelikož se tolik neliší od té původní varianty. Jisté obavy ale Grubhoffer má u jihoafrické mutace viru.

„U jihoafrické mutace jde nejspíš o výraznější změnu ve výběžkovém proteinu S, takže tam lze spíše očekávat problémy s vakcínou. Nemusela by fungovat. Proto už se některé laboratoře snaží o inovaci vakcíny, protože tam jde jen o to zaměnit gen za ten odpovídající té jihoafrické mutaci,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.

V tomto týdnu se ale denní počet nakažených v Izraeli začal snižovat. Poté, co v úterý Izrael zaznamenal historicky nevyšší přírůstek nově nakažených, se vláda rozhodla prodloužit současný lockdown o dalších deset dní, tedy do 31. ledna. Aš nicméně poznamenal, že přenosová rychlost (R) poprvé od konce října klesla pod 1, což znamená, že ohnisko zpomaluje.

„Je podstatné, že teď po měsíci jdou ty počty dolů. A pevně doufáme, že tam ta ochrana před šířením viru bude,“ doplňuje Grubhoffer s tím, že čistě z principu, na jakém vakcína funguje, nemůžeme očekávat okamžitý účinek v populaci.