Článek
Izrael zažil čtyři volby během dvou let. Nastupující vláda nově zvoleného premiéra Naftaliho Bennetta prolamuje dlouhou politickou patovou situaci, píše web CNN. Naftali Bennett bude premiérem do 27. srpna 2023, kdy ho podle koaliční smlouvy má vystřídat Jair Lapid z centristické strany Ješ Atid, který se do té doby zřejmě ujme postu ministra zahraničí. Bennett složil přísahu jako třináctý izraelský premiér a Lapid jako čtrnáctý.
Izraelský parlament Kneset, který má 120 poslanců, nové vládě vyslovil důvěru s podporou 60 poslanců, zatímco 59 jich bylo proti. Jeden poslanec se zdržel hlasování. Bennett a jeho předchůdce Benjamin Netanjahu si poté podali ruce a po složení přísahy usedl Bennett na Netanjahuovo místo. Když však Bennett prošel kolem Netanjahuova nového křesla podruhé, Netanjahu mu znovu podat ruku odmítl, píše Jerusalem Post.
Premiér Naftali Bennett v neděli večer poprvé svolal svůj kabinet ke krátkému jednání. „Jsme na začátku nového dne. Budeme pracovat na tom, abychom napravili rozkol mezi našimi lidmi a vrátili zemi k fungování,“ řekl členům vlády podle webu Haaretz. Pro zajištění úspěchu ideologicky různorodé vlády podle něj musí všichni členové zachovat „zdrženlivost a umírněnost v ideologickém smyslu“.
Nově zvolená vláda navíc představuje nejrozmanitější koalici, jakou kdy Izrael zažil. V koalici budou zastoupeny menší i středně velké strany napříč politickým spektrem. Vůbec poprvé v dějinách Izraele do ní vstupuje i uskupení zastupující arabskou menšinu. Ve svém projevu před hlasováním o důvěře Bennett tuto rozmanitost chválil a varoval před polarizací uvnitř země.
Rozdílné oblasti zájmu stran ve vládě budou pro koalici výzvou. Je otázkou, zdali vládní strany dokážou nalézt společnou řeč v klíčových otázkách, jako je například řešení vztahů s Palestinou. Dvě ze stran, které v nové koalici budou, se zásadně staví proti vzniku palestinského státu, obnovení mírového procesu mezi Izraelci a Palestinci je tak ve hvězdách.
Místo toho se Bennett podle CNN během dvou let ve funkci premiéra zaměří na domácí záležitosti, Izrael také od března 2018 neschválil rozpočet, nově zvolená vláda má tři měsíce na jeho přijetí, jinak se Kneset rozpustí a země opět zamíří k volbám.
Bennettova cesta k vítězství se podle CNN zdála během 11 dní trvajících bojů mezi Izraelem a palestinskými ozbrojenci ztracená. Tehdy to vypadalo, že Netanjahu veškeré šance opozičních stran na sestavení vlády zmařil. Lapid však dokázal dohodnout partnerství mezi jednotlivými stranami, které nakonec vedlo ke konci Netanjahuova mandátu.
Izraelská média očekávají, že s odchodem Netanjahua z čelné pozice nastane posun v izraelské politice. Přestože jeho strana má pořád v parlamentu největší zastoupení, bude nyní v opozici a může jí tak připadnout jen málo parlamentních výborů. Podle médií dal dosavadní jednasedmdesátiletý premiér najevo, že hodlá zůstat v čele strany Likud, přestože bude v opozici.
Bennettovi ke zvolení poblahopřál i americký prezident Joe Biden, který uvedl, že se na spolupráci s novým premiérem těší. „Izrael nemá lepšího přítele než Spojené státy. Pouto, které spojuje naše národy, je důkazem našich společných hodnot a desetiletí úzké spolupráce. Spojené státy nadále neochvějně podporují bezpečnost Izraele,“ napsal Biden ve svém prohlášení.
Bennett se stal premiérem jako vůdce pravicové strany Jamina, která má v izraelském parlamentu, Knesetu, pouze sedm křesel. To z něj činí jediného premiéra v historii země s tak malou frakcí a i proto je jeho nominace podle BBC pozoruhodná. Například Netanjahuova strana Likud získala v březnových volbách 30 křesel. Netanjahu však opět nedokázal sestavit vládní koalici.
Přestože se Bennettova frakce umístila se sedmi poslanci na pátém místě, její podpora byla nezbytná, pokud některý ze dvou bloků, které soupeří o moc, měl být schopen vytvořit životaschopnou vládní koalici.
Pravicová strana Likud, jejímž lídrem je Netanjahu, ve stížnosti adresované Rivlinovi poukázala na to, že Bennett nemůže být premiérem, protože nebyl pověřen sestavením vlády. Rivlinova právní poradkyně Udit Corinaldiová-Sirkisová ale řekla, že nevidí žádnou právní překážku pro vznik vlády, protože existuje dohoda o alternaci na postu premiéra, která se týká i Lapida.
